Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvou č. [hodnota] o spotřebitelském revolvingovém úvěru distančním způsobem na adrese [Anonymizováno], na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka] a žalovaný je zavázal úvěr splácet ve splátkách dle smlouvy. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [Anonymizováno].cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila od žalovaného informace o celkovém počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem přič žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni, dále byl žalobkyní prověřen, zda se nenachází v rejstříku exekucí, insolvenčním rejstříků, registru neplatných dokladů a registru PČR hledaných osob, a registru politicky aktivních osob, pro kontrolu platnosti adresy byl prověřen katastrální rejstřík a prověřeny registry „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace od žalovaného a získané informace a provedla posouzení úvěruschopnosti dle interní metodiky schválené ČNB, když vycházela z předložených výpisů z účtu a výplatních pásek a ověřila výši příjmů žalovaného [částka], která umožňuje bezproblémové splácení úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, úvěr byl vyplacen na účet č. [č. účtu] dne [datum] v částce [částka], žalovaný si při sjednání zvolil volitelné služby „[Anonymizováno] “ za poplatek [částka], „[Anonymizováno] “ za poplatek [částka], informační SMS servis za poplatek [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně vypověděla smlouvu e-mailem ze dne [datum], žalovaný je prokazatelně v prodlení od [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky dne [datum].
3. Žalovaný nic netvrdil, k žalobě se nevyjádřil. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z potvrzení [adresa] pošty bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. vydala potvrzení, že [datum] byla odeslána zásilka od společnosti [Anonymizováno] žalovanému.
6. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka], jinak podá žalobu.
7. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] ověření totožnosti, bylo zjištěno, že totožnost žalovaného byla ověřena přes službu [Anonymizováno] a účet žalovaného [č. účtu].
8. Z informace pro spotřebitele byly zjištěny údaje o poskytovateli úvěru a podrobnosti ke spotřebitelskému úvěru.
9. Z dokumentu s názvem „1. [Anonymizováno] “ byl zjištěn způsob posuzování úvěruschopnosti klientů žalobkyně.
10. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[Anonymizováno] “ č. [hodnota] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 44 500, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím vrátit ve splátkách dle smlouvy.
11. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že ověřila příjem žalovaného měsíčně [částka].
12. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, jaké údaje a jakým způsobem žalobkyně uchovává a zpracovává.
13. Z dokumentu s názvem „[jméno FO] výpis“ byly zjištěny osobní údaje žalovaného. Dokument je jinak psaný v angličtině.
14. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ byly zjištěny denní splátky, ovšem z dokumentu není zřejmé, čeho se denní splátky mají týkat, jen že první splátka [částka] je splatná [datum].
15. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] [právnická osoba].“ bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že u žalovaného evidovala údaje, že bydlí [Anonymizováno], má příjem [částka], uváděl příjem [částka], na půjčky vydává - , na bydlení vydává [částka], další nezbytné výdaje -, ostatní zbytné výdaje [částka], rezerva pro výdaje [částka], vypočítané minimální výdaje [částka], disponibilní příjem [částka], posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.
16. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ byly zjištěny údaje o žalobkyni.
17. Z dokumentu s názvem „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že žalovanému vyplatila dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč.
18. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byly zjištěny základní pojmy a podmínky k uzavírání smluv, splácení úvěru, využívání služeb, komunikace.
19. Z e-mailu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě úvěru ve výši [částka].
20. Z potvrzení společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., bylo zjištěno, že potvrzuje, že podala na [právnická osoba]. zásilku [Anonymizováno] adresovanou žalovanému.
21. Ze zprávy [právnická osoba]. (č. l. 17) bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je účtem žalovaného a dne [datum] byly na tento účet převedeny prostředky ve výši [částka] pod VS [var. symbol] od společnosti [právnická osoba].
22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
24. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
25. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
28. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. [spisová značka]), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání. V dané věci žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložila toliko potvrzení, která vystavila sama, které však o tom, že skutečně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, nic nedokládají. Žalobkyně uváděla, že ověřila příjem žalovaného, není však zřejmé, z čeho žalobkyně vycházela, zda z pracovní smlouvy nebo z výpisů z účtu. Z dokumentů, které žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti předkládala, je zřejmé, že žalovaný uváděl, že má výdaj na bydlení [částka], tento žalobkyně nijak neprověřila, že má nezbytné výdaje [částka], žalobkyně vypočítala minimální výdaje žalovaného částkou přesahující [částka], přesto dospěla k závěru, že z příjmu [částka] žalovanému může zbývat částka přesahující [částka], když žalobkyně neuvádí, jaké vstupy při tomto výpočtu využila. Žalobkyně neprověřila, zda má žalovaný nějaké jiné splátky a v jaké výši, zda má např. náklady v souvislosti se [podezřelý výraz] stavem nebo s cestou do zaměstnání, zaměstnání žalovaného rovněž nebylo nijak prověřováno.
29. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
30. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
31. V daném případě bylo zprávou z banky prokázáno, že žalobkyně na účet žalovaného vyplatila částku [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, že by mu povinnost k její úhradě nevznikla, nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost k úhradě částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, ve zbývající části žalobu zamítnul, neboť zbytek nároku vychází z neplatné úvěrové smlouvy, soud zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná méně než z 50 % (žalobkyně se domáhala zaplacení částky přesahující [částka] byla úspěšná co do částky [částka]), právo na náhradu nákladů řízení by tak měl žalovaný, kterému však náklady řízení s ohledem na jeho procesní nečinnost nevznikly, soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.