Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem ve výši 6,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba]. úvěrovou smlouvu č. [hodnota] -[Anonymizováno] číslo úvěru [Anonymizováno] dne [datum], kterou se [právnická osoba]. zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se jej zavázala vrátit a uhradit ujednaný úrok v sazbě [Anonymizováno] % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] počínaje [datum]. Účelem úvěru byla [Anonymizováno] dříve poskytnutých úvěrů ve výši [částka] [částka] částka, byla žalovanému poskytnuta jako neúčelová. Součástí smlouvy bylo právo věřitele prohlásit úvěr za splatný, dostane-li se dlužník do prodlení [Anonymizováno] dnů s hrazením splátek úvěru, žalovaný neuhradil řádně a včas splátky, na což byl žalobcem opakovaně upozorňován a vyzýván k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobkyně zaslala žalovanému poslední výzvu k úhradě do [datum], jinak bude požadováno okamžité splacení a pohledávka bude vymáhána soudní cestou. Následně byla žalobkyně nucena prohlásit úvěr za splatný ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalobkyně je právní nástupkyní společnosti [právnická osoba]. na základě smlouvy o prodeji a koupi obchodního závodu ze dne [datum], kterou žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba], v [Anonymizováno]. V důsledku převodu závodu z [právnická osoba]., v [Anonymizováno], na základě kupní smlouvy nabyla žalobkyně k datu [datum] vše, co k převáděnému závodu podle kupní smlouvy náleží, tj včetně práv a povinností ze smluv o úvěru a na ně navazujících práv a povinností, s výjimkou jednotlivých položek, jež jsou ve smyslu § 2175 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., z převodu vyloučeny. Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum].
3. Při jednání dne [datum] na výzvu soudu žalobkyně tvrdila, že úvěr žalovaný [Anonymizováno] [Anonymizováno] roky splácel, celkem uhradil platby ve výši [částka].
4. Žalovaný nic netvrdil, k žalobě se nevyjádřil. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.
5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
6. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky [částka] do [datum], jinak bude dlužnou částku vymáhat soudní cestou.
7. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že úvěr ve výši [částka] byl vyčerpán dne [datum] a žalovaný uhradil za rok [Anonymizováno] splátky v částkách [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka].
8. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl v době podání žádosti o úvěr [Anonymizováno], bydlel v [Anonymizováno] domácnosti, v [Anonymizováno], [Anonymizováno], zaměstnán u [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako [Anonymizováno] [Anonymizováno], s čistým měsíčním příjmem [částka], uváděl [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Parametry požadovaného úvěru byly [Anonymizováno] se splátkou [částka] měsíčně, s úročením [Anonymizováno] [Anonymizováno] % ročně, [Anonymizováno] [Anonymizováno] názvem úvěru: [Anonymizováno].
9. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný za první [Anonymizováno] [Anonymizováno] roku [Anonymizováno] uhradil splátky [částka], [částka], [částka] a [částka].
10. Z doplnění návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru – konsolidace, bylo zjištěno, že úvěrem bude uhrazen úvěr u společnosti [právnická osoba]. s měsíční splátkou [částka] v původní výši úvěru [částka].
11. Z notářského zápisu [Anonymizováno] bylo zjištěno, že prodávající insolvenční správkyně jednající na účet dlužníka společnosti [právnická osoba]. v [Anonymizováno], a žalobkyně jako kupující sepsali doklad o prohlášení, ze dne [datum] uzavřeli smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu společnost [právnická osoba]. v [Anonymizováno], na jejímž základě a za podmínek v ní uvedených prodávající kupujícímu prodala a kupující od prodávající koupil obchodní závod vymezený ve smlouvě s výjimkou jednotlivých položek, které z předmětu koupě a prodeje vyloučili dle § 2175 odst. 1 občanského zákoníku, to vše také za podmínek stanovených v insolvenčním zákoně. Doklad je vyhotoven dle smlouvy pro uložení do sbírky listin příslušného obchodního rejstříku k nabytí vlastnického práva k závodu.
12. Z dopisu ze dne [datum] zaslaného původním věřitelem žalovanému bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno], [Anonymizováno] akceptovala návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] – [Anonymizováno] na úvěr ve výši [částka], s datem první splátky [datum] ve výši [částka] měsíčně.
13. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že insolvenční správkyně společnosti [právnická osoba]., sdělila žalovanému, že jeho pohledávka byla převedena na žalobkyni na základě převodu obchodního závodu, a žalobkyně s ním bude komunikovat přímo.
14. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] byly zjištěny základní parametry spotřebitelského úvěru, celkem měl žalovaný uhradit částku [částka], obsahuje informace o úročení, o roční procentní sazbě nákladů a informace o právech a povinnostech smluvních stran. Dokument je podepsán žalovaným.
15. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovaného na nedoplatek ve výši [částka], a vyzvala jej k jeho úhradě.
16. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti ve výši [částka] a upozornila jej, že v případě neuhrazení do [datum] bude požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši [částka].
17. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila celý dluh ve výši [částka] ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.
18. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný v [Anonymizováno] uhradil splátky v částce [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka].
19. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně u žalovaného evidovala, že příjem [částka] ověřila na základě jednoho dokladu, splátky závazků má žalovaný [částka], výdaje ostatní [částka], výdaje celkem [částka], splátky konsolidovaných úvěru [částka], splátka nového úvěru [částka], [Anonymizováno] – [Anonymizováno] před poskytnutím [částka], [Anonymizováno] po poskytnutí [částka], žalovaný byl prověřován v registre [Anonymizováno], , Anonymizováno20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.21. Podle ustanovení § 2175 odst. 1 OZ koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Podle § 2177 odst. 1 [Anonymizováno] kupí závodu kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží.22. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.23. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.24. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.26. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.27. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Ani po předložení protokolu o prověření úvěruschopnosti však žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Z protokolu a návrhu na uzavření úvěrové smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně měla informace o tom, že žalovaný dosahuje příjmu ze zaměstnání [částka], doklad o výši příjmu žalovaného však nebyl předložen. Dále v návrhu na uzavření úvěrové smlouvy jsou uvedeny nulové výdaje, v protokolu jsou uvedeny výdaje ve výši téměř [Anonymizováno] tisíc Kč měsíčně bez splátek úvěrů. Jaké výdaje to jsou, není zřejmé, ani není zřejmé, že by právní předchůdkyně žalobkyně tyto výdaje nějak prověřovala či z jakého zdroje měla informace o výši těchto výdajů. Nebylo tvrzeno ani doloženo, jak a s jakým výsledkem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného v předestřených registrech. Na základě shora uvedeného se nelze domnívat nic jiného, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou zákonnou povinnost vyplývající jí z ustanovení § 75 z. s. ú, a schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřena pouze formálně, jako nutný mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.28. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).29. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).30. Žalobkyně prokázala přechod pohledávky a to, že její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila částku [částka], na kterou žalovaný uhradil celkem částku [částka], žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, soud využil shora citovaného zákonného ustanovení a nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.