Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba]., IČ [IČO] („[Anonymizováno] “), byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy spolu úroky z úvěru ve výši 8 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru dle smlouvy a aktuálního [Anonymizováno] [právnická osoba]. Protože žalovaný splátky nesplácet řádně a včas, banka jej několikrát písemně upozornila, aby tento stav napravil a uhradil dlužnou částku, v důsledku soustavného porušování povinností využila [Anonymizováno] svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Následně byla pohledávka postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.
3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednáním konaným dne [datum] a [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k nim byl řádně předvolán, jednání proběhla v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z listiny s názvem [Anonymizováno] bylo zjištěno, že úvěr byl založen dne [datum] částkou [částka] a stejného dne došlo k čerpání úvěru ve výši [částka] a [částka]. Bezhotovostní splátky úvěru po [částka] byly uhrazeny v [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], poté byly hrazeny splátky nepravidelně v různých částkách, a to: [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [Anonymizováno] K,č [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [Anonymizováno],[částka], [částka], [částka],[částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], poslední platba je datována [datum].
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dohody o úplatě ze dne [datum] včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba]., bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.
7. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že [právnická osoba]. potvrzuje, že kupní cena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla v plné výši žalobkyní uhrazena.
8. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba]., bylo zjištěno, že banka se zavázala poskytnout žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný spolu s úrokem ve výši [Anonymizováno] % ročně zavázal uhradil v měsíčních splátkách po [částka] do [datum]. Účelem úvěru je [Anonymizováno] úvěrů, a to u [právnická osoba]. ve výši [částka], a u [Anonymizováno] ve výši [částka], na splacení uvedených [Anonymizováno] dluhů bude použito celkem [částka], zbývající část je na uvážení žalovaného.
9. Z dopisu ze dne [datum] s názvem [Anonymizováno] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] do [datum] s upozorněním, že pokud neuhradí, bude požadovat okamžité splacení celého dluhu, který činí [částka].
10. Z dopisu ze dne [datum] s názvem [Anonymizováno] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka], protože ve stanoveném termínu nebyla uhrazena pohledávka na jeho úvěrovém účtu.
11. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že postoupila jeho pohledávku č. [hodnota] ve výši [částka] žalobkyni.
12. Ze Sazebníku [právnická osoba]. byly zjištěny sazby poplatků, pojištění, úroků.
13. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] zasílala žalovanému zásilku.
14. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalovanému dne [datum] zásilku.
15. Z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]., byly zjištěny podmínky uzavírání smluv, práva a povinnosti banky a klientů vyplývající ze smluv. Dle čl. 6 a čl. 7 je banka oprávněna smlouvu vypovědět nebo od ní odstoupit, v případě prodlení se zaplacení dlužné částky je oprávněna účtovat úrok z prodlení ve výši dle ceníku, smluvní pokutu za prodlení a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením.
16. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka], nejpozději do [datum], jinak pohledávku bude vymáhat soudní cestou.
17. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] bylo zjištěno, že klient v žádosti uvedl [částka], což bylo ověřeno potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem. [Anonymizováno] ověřila, že v době žádosti nebyl klient v aktivním insolvenčním řízení, z informací z [Anonymizováno] ověřila předchozí splátkovou morálku klienta, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že neměl žádné relevantní negativní informace. Na žádosti klient uváděl výdaje [částka] a nájemné [částka]. Banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi [Anonymizováno] včetně vyžití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na [částka]. Klient měl v době úvěrové žádosti úvěry: kreditní karta mimo [Anonymizováno] s limitem [částka] a orientační splátkou [částka], úvěr pro fyzické osoby hotovostní – [Anonymizováno] se splátkou [částka], oba v rámci úvěrové žádosti zkonsolidovány. Nové úvěrové zatížení činilo [částka]. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů zbylo klientovi [částka] k pokrytí životních nákladů.
18. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmu bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán jako [Anonymizováno] u [právnická osoba]., s příjmem ve výši [částka] za posledních [Anonymizováno] měsíců.
19. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu bylo zjištěno, že žalovaný uváděl příjem ve výši [částka], splátky úvěrů jsou započítané dle aktuálních informací u [Anonymizováno], splátky mimo [Anonymizováno] [částka], nájem [částka], ostatní splátky [částka].
20. Ze záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací bylo zjištěno, že banka poskytla žalovanému informace o požadovaném spotřebitelském úvěru.
21. Z výpovědi smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl úvěr u společnosti [Anonymizováno].
22. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného byly zjištěny pohyby na úvěrovém účtu, úvěr byl vyčerpán dne [datum] a splácen splátkami uvedenými v bodě 5.
23. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
24. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.
25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
26. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
27. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
28. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
30. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně byla v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě ověřeného příjmu ve výši [částka], a informací, že je [Anonymizováno], nemá [Anonymizováno], je zaměstnán na [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z žalobkyní předložených důkazů skutečně vyplývá, že její právní předchůdkyně měla informaci o příjmech žalovaného, ovšem z dalších předložených důkazů je zřejmé, že rezignovala na prověřování výdajové stránky na straně žalovaného. Jednak žalovaný uváděl v žádosti nulové výdaje, což je v podstatě nemožné. Navíc žalovaný v žádosti o úvěr uváděl, že nemá splátky u externích společností, přestože úvěrem chtěl konsolidovat úvěr u externí společnosti ([Anonymizováno]), který byl i prostřednictvím právní předchůdkyně žalobkyně vypovězen. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost, tedy to že žalovaný neuváděl v žádosti pravdivé údaje, nijak neprověřovala. Navíc žalovaný uváděl, že má náklady na bydlení ve výši [částka], což právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nijak neověřovala, např. vyžádáním nájemní smlouvy. Náklady na bydlení v této výši jsou rovněž vysoce nepravděpodobné, a to i na období, kdy byla úvěrová smlouva uzavřena ([Anonymizováno]). Z posouzení úvěruschopnosti klienta vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně měla informaci o tom, že žalovaný dosahuje příjmů [částka], má splátky ve výši cca [částka], a banka stanovila životní náklady včetně normativních nákladů na bydlení ve výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně si nevyžádala např. výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého by mohla lépe zjistit informace o příjmech a výdajích žalovaného. Navíc právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši přesahující jeho aktuální dluhy více jak dvojnásobně, se splátkou dosahující téměř [částka] měsíčně, neobstojí tedy ani argument, že poskytnutím úvěru došlo k menšímu splátkovému zatížení žalovaného. Na základě shora uvedeného má soud za to, že shora popsané prověřování úvěruschopnosti žalovaného se jeví jako pouhý formální mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy, ke kterému došlo v jeden den.
31. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
32. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
33. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky, a skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatila částku [částka], a žalovaný uhradil celkem [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka], představující rozdíl mezi vyčerpanou částkou úvěru a součtem uhrazených částek. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v případě, že účastník byl v řízení úspěšný pouze částečně, soud náklady řízení rozdělí podle poměru úspěchu v řízení, případně vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě žalobkyně nárokovala částku přesahující [částka] s příslušenstvím, bylo jí vyhověno co do částky cca [částka], tedy nebyla úspěšná ani z jedné třetiny nároku, v řízení tak byl úspěšnější žalovaný, když žaloba byla z větší části zamítnuta. S ohledem na nečinnost žalovaného v řízení jemu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.