Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] (jistina), které byly zaslány na účet žalovaného č. [č. účtu] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši [částka] ve[Anonymizováno] [Anonymizováno] měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne [datum]. Žalovaný však smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry, splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky a potvrdil, že se seznámil se smlouvou o zápůjčce a všeobecnými obchodními podmínkami a souhlasí s jejich zněním. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případě nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Celková výše dluhu žalovaného činí [částka] sestávající z jistiny a poplatku a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání upomínky dne [datum].
3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednání konanému dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k němu řádně předvolán. Jednání bylo tedy konáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti žalovaného.
4. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce částky [částka], kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši [částka] vrátit ve [Anonymizováno] splátkách splatných [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] den od poskytnutí zápůjčky (první [Anonymizováno] [Anonymizováno] po [částka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka].).
5. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovaného, že neobdržela splátku úvěru dle smlouvy ze dne [datum] a vyzvala jej k úhradě dlužné částky.
6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky [částka] do tří dnů, jinak bude věc řešit soudní cestou.
7. Z výpisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č. l. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] zaslal na účet žalobkyně částku [částka].
8. Z výpisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č. l. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku [částka].
9. Ze [Anonymizováno] [Anonymizováno] (č. l. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je účtem žalovaného a dne [datum] byla na tento účet připsána částka ve výši [částka] z účtu žalobkyně.
10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
12. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne [Anonymizováno] [Anonymizováno] jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v [Anonymizováno] promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Předmětem podnikání žalobkyně je [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o [Anonymizováno] a [Anonymizováno], doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměre, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
16. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného prověřila před uzavřením smlouvy, svá tvrzení nijak nedoložila, není tedy zřejmé, z jakých informací od žalovaného vycházela a jaké doklady od žalovaného měla k dispozici. Tvrzení ohledně prověřování žalovaného je nekonkrétní a poté, co byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů, sdělila soudu, že nemá žádná skutková tvrzení k doplnění, a je si vědoma, že soud to zřejmě povede k tomu, že rozhodne o neplatnosti smlouvy.
17. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o [Anonymizováno], kterou dle jejího obsahu lze posuzovat jako smlouvu o [Anonymizováno] ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout [Anonymizováno] [Anonymizováno], které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení [Anonymizováno] žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
18. V případě neplatnosti smlouvy o [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro nedostatečné zkoumání [Anonymizováno] spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
19. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku [částka] a že žalovaný žalobkyni uhradil částku [částka], žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, nebo že by jeho povinnost k úhradě zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka], představující rozdíl mezi vyplacenou a uhrazenou částkou. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobě bylo vyhověno pouze částečně, ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky přesahující [částka] (včetně nákladů v souvislosti s uplatněním pohledávky a kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni jednání), vyhověno jí bylo v částce nižší než jedna polovina žalovaného nároku, právo na náhradu nákladů řízení by tedy podle poměru úspěchu ve věci měl mít žalovaný, neboť byl v řízení úspěšnější (žaloba byla z větší části zamítnuta). S ohledem na skutečnost, že žalovanému pro jeho procesní nečinnost žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.