Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem zve výši [částka], s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], její nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a uzavřením smlouvy žalovaný mimo jiné prohlásil, že se s nimi seznámil, všechna ustanovení jsou mu srozumitelná a považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří posuzují výdajovou a příjmovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaný byl v souladu se smlouvou oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce, který činil [částka] a zavázal se ke splácení poskytnutého úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené dle úvěrové smlouvy. V průběhu trvání úvěrového vztahu celkem žalovaný načerpal částku [částka] a uhradil celkem částku [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a zesplatnila úvěr ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně nárokuje částku [částka] sestávající z neuhrazeného jistiny [částka], nákladů na vymáhání [částka] a smluvních pokut [částka]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.
3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednáním konaným dne [datum] a [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k nim byl řádně předvolán, jednání byla v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) konána v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého dlužné částky [částka] z úvěru č. [hodnota].
6. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalobkyně vystavila potvrzení, že bonitu žalovaného prověřila před uzavřením smlouvy o úvěru tak, že schválila dne [datum] [Anonymizováno] úvěr ve výš [částka], u klienta vedla údaje, že je [Anonymizováno], bydlí v [Anonymizováno], [Anonymizováno], má příjem [částka], příjem ostatních členů domácnosti je [částka], měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti jsou [částka]. Dále je zde tabulka registrů s kódy [Anonymizováno]) znějící: „[Anonymizováno], Overeno, Klient nenalezen v externim systemu“.
7. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka], jinak podá žalobu.
8. Ze smlouvy o [Anonymizováno] úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal hradit ve splátkách v minimální výši 2,76 % z úvěrového rámce, tj. [částka].
9. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalovanému dne [datum] zásilku zn. [Anonymizováno].
10. Z úvěrových podmínek bylo zjištěno, že obsahují základní informace o pojmech, o procesu sjednání smluv, o smlouvě o platebních službách – používání karty, čerpání a splácení úvěru, o ukončení úvěru, nákladech úvěru, a ustanovení o řešení sporů. Součástí je i [Anonymizováno] pojistná smlouva, a podmínky pojištění.
11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný čerpal dne [datum] částku [částka], a dále čerpal částky ve výši [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], a celkem ve splátkách uhradil částku [částka].
12. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že u žalovaného jsou evidovány celkem [hodnota] odmítnuté žádosti splátkových kontraktů, [Anonymizováno] kontrakty existující, [Anonymizováno] žádosti odvolané a celkem [hodnota] kontraktů ukončených.
13. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] zasílala žalovanému zásilku.
14. Z dokumentu s názvem [Anonymizováno] byla zjištěna metodika žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti klientů.
15. Žalobkyně byla vyzvána, aby doplnila tvrzení ohledně změny úvěrového rámce a prověřování schopnosti žalovaného splácet a k čerpání úvěru žalovaným. K tomu žalobkyně uvedla, že ke změně úvěrového rámce došlo na základě žádosti žalovaného dne [datum], které žalobkyně vyhověla, nejdříve provedla výpočet minimální splátky, kde vycházela ze započítaného příjmu žadatele [částka], životního minima [částka], splátek [Anonymizováno] úvěrů [částka], součtu splátek z úvěru z [Anonymizováno] mimo [Anonymizováno] [částka], výše splátky po navýšení rámce [částka], zbývající [Anonymizováno] žadatele [částka]. Dále započítala příjem ostatních členů domácnosti [částka], normativních nákladů na bydlení [částka], zbývající MLS domácnosti [částka]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostním převodem na účet, a to v částkách [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka].
16. Z přehledů pohybu na účtu žalovaného č. [č. účtu] bylo zjištěno, že příchozí transakce na tomto účtu za měsíc [Anonymizováno] byly ve výši [částka], odchozí transakce ve výši – [částka], z přehledů pohybu na účtu žalovaného č. [č. účtu] bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] vykazuje příjmové transakce ve výši [částka], výdajové transakce ve výši – [částka]. Dále z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný platí nájemné ve výši [částka], že čerpal půjčku od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] dne [datum], a v [Anonymizováno] měl příjem [částka] a [částka] od společnosti [právnická osoba].
17. Z dodatku k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný si sjednali k úvěrové smlouvě č. [hodnota] navýšení úvěrového rámce na [částka] a výši minimální měsíční splátky [částka].
18. Ze zprávy [právnická osoba] (č. l. [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu] je účtem žalovaného a od žalobkyně na tento účet byly poukázány platby [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka].
19. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.
21. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
22. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.
25. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně tvrdila, že vypočítala minimální měsíční splátku, když vycházela z příjmů žalovaného [částka], což však neodpovídá předloženým výpisům z účtu žalovaného, žalobkyně neřešila, že žalovaný čerpal další úvěr od společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], neprověřovala výdaje žalovaného, když z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že hradí nájemné ve výši [částka] měsíčně, přesto u žalovaného počítala pouze s normativními náklady na bydlení zhruba v poloviční výši, z výpisu z účtu je patrné, že žalovaný příjmu [částka] měsíčně rozhodně nedosahuje, a oba účty, jejichž výpis měla žalobkyně k dispozici, vykazují nulový, resp. minusový zůstatek, tedy není zřejmé, jak žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, když údaje, ze kterých vycházela při výpočtu minimální splátky, neodpovídají údajům zjištěným minimálně z předložených výpisů z účtu. Je více než pravděpodobné, že žalobkyně rezignovala na prověření výdajové stránky žalovaného, přestože měla právě z výpisů z účtu žalovaného indicie pro závěr, že výdaje žalovaného převyšují jeho příjmy. Takové prověřování úvěruschopnosti se soudu jeví pouze jako formální mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy.
26. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).
27. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).
28. Žalobkyně prokázala, že žalovanému vyplatila částku [částka] a že žalovaný uhradil částku ve výši [částka], žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by mu povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka]. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).
29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, žaloba byla z větší části zamítnuta, právo na náhradu poměrné části nákladů řízení by tak náleželo žalovanému. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení mu nevznikly, soud o nákladech řízení rozhodl tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.