Výrok
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], částky ve výši [částka], zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.
2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvou č. [hodnota], kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných [Anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka]. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný projevil svoji vůli uzavřít smlouvu tzv. [Anonymizováno], převedl částku v rozmezí [Anonymizováno] – [částka] ze svého účtu na účet [právnická osoba] Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně na bankovní účet, na který uhradil verifikační platbu. O půjčku žalovaný zažádal online na internetových stránkách [Anonymizováno].[Anonymizováno], kde vyplnil registrační údaje a založil si klientský profil, součástí byla kopie občanského průkazu, zadal parametry požadovaného úvěru a provedl verifikační platbu. Poté obdržel předsmluvní informace o úvěru, a společnost [Anonymizováno] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací). Žádost o půjčku byla schválena a půjčka poskytnuta na účet, ze kterého žalovaný odeslal verifikační platbu. Žalovaný úvěr nesplácel řádně, ke dni [datum] byl úvěr zesplatněn. Na základě [Anonymizováno] o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti [právnická osoba], která následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky dne [datum].
3. Žalovaný nic netvrdil, k žalobě se nevyjádřil. K jednáním konaným dne [datum] a [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání byla v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, konána v nepřítomnosti žalovaného.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba], a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společnostmi [Anonymizováno] [adresa] a [Anonymizováno] prohlášení smluvních stran a seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.
6. Z výpisu úkonů smírného vymáhání společnosti [Anonymizováno] bylo zjištěno, že společnost uvádí, že zaslala žalovanému dopis a ve dnech [datum] a [datum] cestoval pověřený pracovník věřitele na kontaktní adresu dlužníka.
7. Z dopisu ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba] žalovanému bylo zjištěno, že původní věřitel informoval žalovaného o postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba8. Z podacího archu bylo zjištěno, že [datum] zasílal právní zástupce společnosti [právnická osoba] zásilku.9. Z dopisů ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, jinak podá žalobu.10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě částky [částka], jinak podá žalobu.11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] zasílala žalovanému dne [datum] zásilku.12. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka].13. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit ve [Anonymizováno] měsíčních splátkách po [částka] spolu s úrokem.14. Z výpisu z běžného účtu vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [č. účtu] zaslána pod VS [var. symbol] platba [částka].15. Z obchodních podmínek [právnická osoba] byly zjištěny podmínky uzavírání smluv o úvěru, čerpání a splácení úvěru, poplatky a sankce, a další práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti s uzavřenou úvěrovou smlouvou.16. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] bylo zjištěno, že okamžitá příchozí platba [částka] byla na tento účet zaslána dne [datum] z účtu [č. účtu] na jméno [jméno FO].17. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky [částka].18. Z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] zasílala žalovanému dne [datum] zásilku.19. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyzývala žalovaného k úhradě [částka].20. Ze seznamu plateb bylo zjištěno, že na úvěr žalovaný uhradil [částka], [částka], [částka], [částka], [částka].21. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.22. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.24. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.25. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.26. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. [spisová značka], který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.28. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila toliko to, že totožnost žalovaného její právní předchůdkyně ověřila prostřednictvím verifikační platby [částka], a rovněž jej prověřila v databázích (insolvenční rejstřík, interní databáze, neplatné doklady), důkazy k tomuto prověřování však žalobkyně nepředložila. I kdyby se tak stalo, soud by stejně musel uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla prověřena s odbornou péčí, neboť z uvedeného tvrzení nijak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně nějak prověřovala nebo zjišťovala výdajovou stránku žalovaného. Soudu není jasné, jak by mohly být majetkové, výdělkové a výdajové poměry žalovaného zjištěny z databáze insolvenčního rejstříku nebo neplatných dokladů. Na základě shora uvedeného musel soud uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila své zákonné povinnosti a neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, a pokud žalovaného vůbec nějak prověřila (o čemž žalobkyně nepředložila žádný důkaz), toto prověření proběhlo pouze formálně bez zjištění skutečné situace žalovaného.29. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka], nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).30. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).31. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky, že její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila částku [částka], na kterou žalovaný uhradil [částka]. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by dluh uhradil, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit částku [částka] představující rozdíl mezi vyplacenou částkou a součtem splátek. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, neboť další nároky žalobkyně vycházejí z neplatné smlouvy, rovněž zamítl i nárok žalobkyně na úrok z prodlení, neboť žalovaný v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník v řízení úspěch pouze částečný, soud náklady řízení poměrně rozdělí, nebo rozhodne, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě bylo žalobě vyhověno co do částky [částka], zamítnuta byla co do částky přesahující [částka] (včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí), úspěšnější v řízení tedy byl žalovaný. Protože však žalovanému s ohledem na jeho procesní nečinnost žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.