29 Co 235/2025

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil výrokem I žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované. Výrokem III rozhodl, že vedlejší účastnici se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení pro výslovné vzdání se nároku, a výrokem IV uložil žalobkyni povinnost nahradit náklady státu, ČR – Okresní soud [adresa], za část nákladů znaleckého posudku ve výši [částka], a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky [částka] z titulu nároku na náhradu škody, kterou jí žalovaná způsobila dne [datum] při odtahu vozidla [Anonymizováno], [Anonymizováno]. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět až na částku [částka] s příslušenstvím a řízení bylo v tomto rozsahu podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastaveno. V rozsahu částky [částka] tak žalobkyně učinila z důvodu plnění žalované ještě před podáním žaloby a v rozsahu částky [částka] v reakci na výsledky znaleckého dokazování. Ve zbytku pak bylo žalobě vyhověno s tím, že podle znaleckého posudku znalce [jméno FO] ze dne [datum] činil rozdíl obvyklých cen k náhradě při zohlednění již vyplaceného pojistného plnění [částka]. Náhradu nákladů řízení přiznal okresní soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu účastníků v řízení žalované, když za úspěch žalované považoval částku [částka] (92 %), neboť ke zpětvzetí žaloby nedošlo pro chování žalované a zastavení řízení zavinila žalobkyně, a za její neúspěch považoval částku [částka] (8 %). Proto žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 84 %. K aplikaci § 143 odst. 3 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení neshledal okresní soud důvody, neboť fundované podklady ke zjištění výše škody měla žalobkyně k dispozici již před podáním žaloby. Výši nákladů řízení stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“). Takto žalované přiznal náhradu odměny jejího advokáta za 8 úkonů právní služby, a to za 1) převzetí a přípravu zastoupení a první poradu s klientem, 2)-4) za vyjádření žalované ve věci samé ve dnech [datum], [datum] a [datum], 5) za další poradu s klientem před vyjádřením o doplnění tvrzení dne [datum], 6) za účast na přípravném jednání dne [datum], 7) za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] a 8) za účast na soudním jednání dne [datum], přičemž za úkony 1)-5) a 8) jí dle § 11 odst. 1 písm. a), b), c) a d) AT přiznal odměnu v plné výši, a za úkony 6) a 7) jí s odkazem na § 11 odst. 2 písm. g) AT přiznal odměnu jen v poloviční výši. Při stanovení výše odměny za jednotlivé úkony zohlednil vývoj tarifní hodnoty sporu v průběhu řízení v důsledku zpětvzetí žaloby. Takto u úkonů 1)-6) stanovil tarifní hodnotu sporu částkou [částka] s tím, že odměna za jeden úkon právní služby činí podle § 7 bod 6 AT [částka], resp. [částka], u úkonu 7) považoval za tarifní hodnotu částku [částka] s tím, že odměna za tento úkon činí podle § 7 bod 6 AT [částka] a u úkonu 8) považoval za tarifní hodnotu částku [částka] s tím, že odměna za tento úkon činí [částka]. Dále jí přiznal 8 výdajových paušálů k těmto úkonům právní služby, a to 6x po [částka] podle § 13 odst. 1, 4 AT ve znění k [datum] a 2x po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 AT ve znění od [datum]. Takto okresní soud stanovil výši nákladů žalované částkou [částka]. Z této částky jí na náhradě přiznal 84 %, tj. [částka]. Žalované nepřiznal náhradu za účtované úkony, které učinila ještě v předžalobní fázi řízení, neboť tyto byly projevem snahy o smírné řešení věci a nemají souvztažnost k samotnému řízení. Dále jí nepřiznal náhradu za úkon spočívají ve vyjádření ze dne [datum], neboť tento úkon obsahoval argumentaci, kterou žalovaná mohla a měla učinit součástí předcházejících vyjádření ve věci samé. Nepřiznal jí též účtovanou náhradu za další poradu s klientem před přípravným jednáním ze dne [datum], neboť tato porada v přípravné fázi řízení musela souviset již s první poradou s klientem.

2. Proti výroku II o náhradě nákladů řízení podala včas odvolání žalobkyně. Namítá, že okresní soud chybně stanovil počet účelných úkonů právní služby vyčíslených ze strany právní zástupkyně žalované. Právní zástupkyně žalované účtuje opakované porady s klientem, které však nejsou ničím doloženy, a dále opakovaná a nadbytečná vyjádření ve věci samé. Takto okresní soud nesprávně přiznal náhradu za první poradu s klientem a za další poradu ze dne [datum], a neúčelná, téměř duplicitní vyjádření k věci samé ve dnech [datum] a [datum]. Odvolatelka proto navrhuje, aby odvolací soud napadený nákladový výrok II zrušil a věc vrátil zpět k projednání soudu prvého stupně, případně aby sám výrok II změnil.

3. Krajský soud bez jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu (§ 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

4. Okresní soud o nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu účastníků ve věci a došel k závěru, že podle tohoto ustanovení má žalovaná nárok na náhradu 84 % nákladů, které v řízení vynaložila. Žalobkyně v odvolání výslovně uvádí, že tomuto způsobu přiznání náhrady nákladů rozumí, proto odvolací soud v tomto rozsahu jen odkazuje na správné odůvodnění aplikace ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. okresním soudem.

5. Žalovaná byla v řízení před soudem prvního stupně právně zastoupena a její náklady jsou tak tvořeny náklady vynaloženými na právní zastoupení ve sporu. Jejich výše se stanoví podle AT. Tarifní hodnotu sporu představuje dle § 8 odst. 1 AT výše peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká. Okresní soud správně vycházel z toho, že tarifní hodnota sporu se v průběhu řízení měnila. Původně činila [částka]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], však okresní soud řízení zastavil co do částky [částka] pro zpětvzetí žaloby. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum], a od tohoto okamžiku již tarifní hodnotu sporu představovala jen částka [částka]. Před zahájením soudního jednání dne [datum] pak žalobkyně vzala žalobu zpět o dalších [částka] s příslušenstvím, řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno a teprve poté bylo zahájeno jednání ve věci. Při jednání ve věci dne [datum] tak již tarifní hodnotu sporu představovala jen částka [částka]. Těmto tarifním hodnotám odpovídá odměna určená podle § 7 bod 5, 6 AT, a to při tarifních hodnotách [částka] a [částka] shodně ve výši [částka] za jeden úkon právní služby a při tarifní hodnotě [částka] ve výši [částka] za jeden úkon právní služby. Otázkou nastolenou v odvolání je, kolik účelných úkonů právní služby právní zástupkyně žalované učinila. Okresní soud došel k závěru, že osm (viz shora), avšak žalobkyně je toho názoru, že 4 z těchto úkonů právní služby, za něž byla okresním soudem přiznána náhrada, nebyly účelné.

6. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) AT je úkonem právní služby písemné podání nebo návrh ve věci samé. Právní zástupkyně žalované soudu vyúčtovala celkem [hodnota] podání ve věci samé, a to- Podání ze dne [datum] – reakce na výzvu žalobkyně- Podání ze dne [datum] – vyjádření k žalobě- Podání ze dne [datum] – vyjádření na výzvu soudu- Podání ze dne [datum] – vyjádření na výzvu soudu- Podání ze dne [datum] – vyjádření na výzvu soudu- Podání ze dne [datum] – vyjádření ke znaleckému posudku (účtována jen ½ úkonu).Okresní soud považoval za účelná vyjádření žalované ve věci samé ve dnech [datum], [datum] a [datum] a vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum]. Za podání ze dne [datum] správně náhradu nepřiznal, neboť šlo o odpověď na výzvu žalobkyně k zajištění opravy vozidla ještě před podáním žaloby, tj. ještě v předžalobním stádiu sporu účastníků, kdy se tito ve společném zájmu snažili vyjasnit svá stanoviska a najít smírné řešení věci. Též za podání ze dne [datum] okresní soud žalované správně náhradu nepřiznal. Šlo sice o vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum], nicméně důvodem této výzvy byla skutečnost, že předchozí vyjádření žalované ze dne [datum] bylo neúplné (nebylo z něj patrno, co přesně žalovaná sporuje ve své pasivní legitimaci). Jinými slovy, žalované nic nebránilo tuto argumentaci řádně předložit již v podání ze dne [datum], a pokud by tak byla učinila, nebylo by nutné ji znovu vyzývat k doplnění jejího vyjádření. Ostatní podání ve věci samé, jak jsou specifikována shora, však účelná byla. Podání ze dne [datum] bylo prvním vyjádřením žalované ve věci, které soudu poskytla na základě výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a bylo zcela nezbytné pro zjištění jejího stanoviska v řízení. Podání ze dne [datum] pak žalovaná učinila k výzvě soudu ze dne [datum], v níž okresní soud shrnul svůj dosavadní náhled na věc a oba účastníky vyzval, aby se k jeho pohledu na sporné a nesporné části řízení a stavu věci před poškozením vyjádřili a předložili též své stanovisko k potřebě přípravného jednání. Účelné bylo též podání ze dne [datum], v němž žalovaná doplnila další skutkové okolnosti věci, zejména časovou osu běhu věcí, přičemž tato potřeba vyšla najevo při přípravném jednání dne [datum]. Potřeba vyjádření ke znaleckému posudku pak byla vyvolána výzvou soudu ze dne [datum]. Je pravdou, že jde o vyjádření stručné, to však okresní soud (i sama právní zástupkyně žalované) správně zohlednil tím, že za něj nepřiznal odměnu v plné výši, ale jen ve výši poloviční (§ 11 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 3 AT).

7. V odvolacím řízení je dále sporné to, zda lze přiznat náhradu za porady právní zástupkyně žalované s klientkou. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) AT je úkonem právní služby další porada s klientem přesahující jednu hodinu. Právní zástupkyně žalované soudu vyúčtovala celkem [hodnota] porady s klientkou, a to:- první poradu s klientkou dne [datum] jakožto součást převzetí právního zastoupení- poradu ze dne , datum- poradu ze dne , datum- poradu ze dne , datumOkresní soud považoval za účelné pouze dvě porady – první poradu spolu s převzetím věci dne [datum] a poradu ze dne [datum]. Za porady, které se dle vyúčtování právní zástupkyně žalované měly konat ve dnech [datum] a [datum], přičemž u porady konané dne [datum] to zdůvodnil tím, že tato porada v přípravné fázi řízení musela souviset již s první poradou s klientem.

8. Pokud jde o poradu s klientem, z ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) AT plyne, že úkonem právní služby není každá taková porada, ale jen další porada (míněno jiná než první), která současně přesahuje 1 hodinu. Z logiky věci jde o úkon, o kterém soud neví (není součástí spisu), podobně jako je tomu např. u předžalobní výzvy k plnění, proto jejich vykonání musí advokát nejen tvrdit, ale musí je také soudu doložit, např. záznamem podepsaným klientem, z nějž bude patrný obsah porady a též to, kdy tento úkon započal a kdy byl dokončen. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se podává, že „jestliže je předložené vyúčtování advokáta neúplné, např. proto, že není doloženo provedení některých v něm tvrzených úkonů, musí soud poskytnout ustanovenému advokátovi možnost vyúčtování doplnit (a provedení sporných úkonů prokázat). Pokud by soud k doložení provedení tvrzených úkonů advokáta nevyzval, rezignoval by tak na svoji povinnost ex officio o odměně ustanoveného advokáta rozhodnout a zjistit si za tím účelem všechny potřebné skutečnosti. Nepostupuje-li uvedeným způsobem soud prvního stupně, zjedná k odvolání ustanoveného advokáta nápravu soud odvolací.“ Odvolací soud proto právní zástupkyni žalované vyzval, aby sdělila, co bylo obsahem účtovaných právních porad s klientem a jak dlouho tyto porady trvaly, a doložila to.

9. K výzvě soudu právní zástupkyně žalované doložila advokátní záznamy o poradě s klientkou ze dní [datum], [datum] a [datum]. Ze záznamu k poradě konané dne [datum] se podává, že porada trvala déle než jednu hodinu (od 9 do 10:15) a jejím obsahem bylo shromáždění podkladů pro vyjádření k žalobě, vytvoření časové osy celého sporu mezi stranami, zajištění listinných důkazů k doložení soudu a dohoda s klientem ohledně možností řešení sporu a uzavření možného smíru mezi stranami. Ze záznamu k poradě konané dne [datum] se podává, že porada trvala déle než jednu hodinu (od 10 do 11:30) a jejím obsahem byla příprava před přípravným jednáním u soudu, kdy klientovi byl objasňován předmět přípravného jednání, bylo řešeno stanovisko klienta k celé záležitosti a k otázkám smíru, jakož i doložení dalších důkazů ze strany klienta a vyjádření klienta k důkazům protistrany. Ze záznamu o poradě konané dne [datum] se podává, že též trvala déle než jednu hodinu (od 11:30 do 12:45) a jejím obsahem bylo projednání a doložení dalších skutečností na výzvu soudu při přípravném jednání, shromáždění a sumarizace veškeré komunikace vedené stranami sporu, projednání možností dotvrzení a doložení skutečnosti, že se žalobkyně nikdy neobrátila na pojišťovnu s tím, že nesouhlasí se způsobem likvidace škody.

10. Z výše uvedeného je patrno, že pouze porada konaná dne [datum] byla účelná, neboť reagovala na nově vzniklou procesní situaci, kdy při přípravném jednání bylo žalované uloženo, aby ve lhůtě 10 dnů doložila komunikaci stran sporu a důkazy o tom, že se žalobkyně neobrátila na pojišťovnu s výhradami ke způsobu řešení pojistné události. Poradu konanou dne [datum] za účelnou považovat nelze, jejím obsahem totiž de facto bylo to, co bylo (nebo mělo být) obsahem jednání klientky s advokátkou již při převzetí zastoupení dne [datum]. Ostatně z vyúčtování nákladů řízení, které právní zástupkyně žalované soudu předložila, je zřejmé, že již v předžalobní fázi řízení došlo k opakovaným poradám s klientem (ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]), jakož i k jednání se žalobkyní. Je tedy zřejmé, že právní zástupkyně byla s obsahem sporu i se stanoviskem klienta a druhé strany dostatečně seznámena a samotné předání listin navrhovaných k důkazu poradou není. Ani poradu konanou před přípravným jednáním není možno považovat za účelnou – předmět přípravného jednání byl dán žalobou a vyjádřením žalované k žalobě, stanovisko klientky k celé záležitosti a k otázkám smíru již bylo projednáno a známo a v řízení nedošlo k žádnému procesnímu vývoji, na který by bylo třeba reagovat. Žalobkyně v mezidobí pouze opravila chyby v psaní v textu žaloby a doložila jako důkaz daňové a příjmové doklady, což jsou důkazy, na které postačí reagovat přímo na jednání, a dále byly k výzvě soudu předloženy Policií ČR listiny k dopravní nehodě, při níž došlo k poškození vozidla, a pojišťovnou listiny k likvidaci pojistné události, což jsou listiny, s nimiž žalovaná již byla nepochybně seznámena v předžalobní fázi řízení.

11. Odvolací soud proto uzavírá, že právní zástupkyně žalované v řízení učinila celkem [hodnota] úkonů právní služby, za něž jí náleží níže uvedená odměna:- převzetí zastoupení, jehož součástí byla též první porada s klientem (§ 11 odst. 1 písm. a) AT) – odměna [částka],- vyjádření k žalobě ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka],- vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka],- účast na přípravném jednání dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. g) AT) – odměna [částka],- další porada s klientem dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. c) AT) – odměna [částka],- vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka],- vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] (§ 11 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 3 AT) – odměna [částka],- účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – [částka].Na odměně tak právní zástupkyni žalované náleží celkem částka [částka].

12. Žalované dále náleží výdajové paušály k výše uvedeným úkonům dle § 13 odst. 1, 4 AT, a to za úkony, které učinila do [datum] ve výši [částka] jeden, tj. celkem [částka], a za úkony, které učinila po [datum] ve výši [částka] jeden (viz přechodné ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), tj. [částka]. Celkem tak náklady žalované v řízení před okresním soudem představuje částka [částka], z čehož jí na náhradě náleží 84 %, tj. [částka]. Drobná odchylka od vyčíslení nákladů řízení okresním soudem ([částka]) je způsobena tím, že okresní soud chybně vypočetl výši odměny za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] při tarifní hodnotě [částka], která podle § 7 bod 6 nečiní [částka], ale stejně jako při tarifní hodnotě sporu [částka] činí [částka].

13. Odvolací přistoupil k tomuto (mírnému) zvýšení náhrady za právní zastoupení žalované s vědomím toho, že nákladový výrok mění k tíži odvolatele pouze na základě jeho vlastního odvolání. Učinil tak proto, že o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud ex officio. Náhrada nákladů je kogentně upravena v ustanoveních § 142-150 o. s. ř. a přezkumná činnost odvolacího soudu se ve smyslu § 212 písm. a) o. s. ř. vztahuje na celý napadený výrok o nákladech řízení bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu byl tento výrok napaden odvoláním, případně jak bylo odvolání odůvodněno. Tento postup považuje za ústavně konformní i Ústavní soud ČR (srovnej stanovisko Ústavního soudu – plénum ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS - st. 60/24).

14. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení ve výroku II podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení u [Jméno advokátky].

15. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o skutečnost, že v řízení o neúspěšném odvolání žalobkyně nebyly žalovanou ani vedlejší účastnicí náklady vynaloženy § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.).