Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas kapitalizovaným úrokem ve výši [částka],s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka],se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smlouvou o úvěru a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě o úvěru. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4,00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 26,28 % ročně. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný byl vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Po zesplatnění žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně žalobou uplatnila částku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka] (tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků celkem ve výši [částka] (tato částka je tvořena součtem 4 poplatků za vedení účtu ve výši [částka] splatných dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), poplatků za pojištění celkem ve výši [částka] (tato částka je tvořena součtem poplatku za pojištění ve výši [částka] splatného dne [datum], poplatku za pojištění ve výši [částka] splatného dne [datum], poplatku za pojištění ve výši [částka] splatného dne [datum] a poplatku za pojištění ve výši [částka] splatného dne [datum]), nákladů na vymáhání ve výši [částka] (tato částka je tvořena paušálně stanovenými náklady na vymáhání ve výši [částka] za každý měsíc vymáhání, tedy 2 x [částka]) a smluvních pokut účtovaných ve výši [částka] (tato částka je tvořena smluvními pokutami ve výši [částka] za každé prodlení s úhradou splátek, tedy 2 x [částka]). Dále se žalobkyně žalobou domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku v částce [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K prokázání těchto nároků žalobkyně přiložila listinné důkazy, na jejichž základě k těmto částkám dospěla.
2. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky žalovaného takto: čistý hlavní měsíční příjem [částka] + čistý vedlejší měsíční příjem [částka] + příjem ostatních členů domácnosti [částka] – měsíční výdaje domácnosti [částka] = [částka]. Že žalovaný neměl splátkové závazky vůči jiným subjektům zjistila žalobkyně z Úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, MVCR a CEE. Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je pro jí požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením úvěruschopnosti.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Soud z předložených důkazů zjistil, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota], ve které byl sjednán úvěrový rámec ve výši [částka]. Dále bylo zjištěno, že v souladu s touto smlouvou a úvěrovými podmínkami společnosti [právnická osoba]. účinnými od [datum] pod bodem 4 odst. 4 bylo možné během trvání smlouvy o úvěru zvýšit úvěrový rámec až do maximální částky [částka]. Soud dále zjistil, že došlo ke zvýšení úvěrového rámce na částku [částka] k žádostem žalovaného z [datum] na [částka], z [datum] na [částka] a [datum] na [částka] (zjištěno ze smlouvy, z dodatků smlouvy ze dne žádosti a splátkového kalendáře), přičemž na počátku úvěrování i u významného navýšení věřitel zkoumal úvěruschopnost. Úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve shora uvedené smlouvě o úvěru. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4,00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Ve smlouvě rovněž byla sjednána včleňovací doložka, na jejímž základě byly součástí smlouvy úvěrové podmínky, žalovaný ve smlouvě prohlásil seznámení a souhlas s nimi (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Pro případ prodlení se splácením alespoň dvou splátek vůči žalobkyni, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, dále možnost žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky a zákonný úrok z prodlení (zjištěno ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek pod bodem 7 odst. 1 a pod bodem 9 odst. 1). Ve smlouvě byly rovněž sjednány měsíční poplatky vztahující se k úvěru z karty ve výši [částka], a dále pojištění schopnosti splácet (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Protože žalovaný dlužnou částku nesplácel řádně a včas, za poskytnutý úvěr uhradil pouze částku [částka] (zjištěno ze splátkového kalendáře), došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k jednorázové úhradě zbývající částky (zjištěno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum], kopií poštovního podacího archu). Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] (zjištěno předžalobní výzvou ze dne [datum] a kopií poštovního podacího archu). Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil jistinu úvěru v částce [částka], poplatky za vedení účtu celkem ve výši [částka] (4 x [částka]), poplatky za pojištění celkem ve výši [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]), náklady na vymáhání v celkové výši [částka] (2 x [částka]) a smluvní pokuty v celkové částce [částka] (2 x [částka]). Odtud nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka]. Dále bylo z výpisu z účtu žalovaného zjištěno, že úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby dosáhl celkové výše [částka] (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby) Odtud nárok žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku v částce [částka]. Dále bylo z výpisu z účtu žalovaného zjištěno, že úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby dosáhl částky [částka]. Odtud nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Soud ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalobkyně má nárok na smluvní úrok ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] (tj. obchodní úrok z jistiny) od [datum] do zaplacení. V případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Odtud nárok žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Běžící zákonný úrok z prodlení pak odpovídá požadavku na 15 % ročně z částky [částka] (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut) od [datum] do zaplacení. Žalovaný soudu nikterak nedoložil, že by žalované částky, byť jen zčásti uhradil nebo že by nárok žalobkyně jinak zanikl.
6. Ke zkoumání úvěruschopnosti byl doložen výpis účtu žalovaného z [Anonymizováno], výpis NRKI, a karta klienta: žalovaný uváděl své příjmy [částka] měsíčně, byl rozveden, měl jedno dítě, vlastnil své bydlení, další příjem domácnosti měl činit [částka] a výdaje domácnosti [částka] měsíčně, z výpisu účtu vyplynul příjem z invalidního důchodu [částka] a ze zaměstnání [částka], při prvním posuzování neměl žalovaný záznamy jiných obdobných závazků, při pozdějším posuzování přibyl závazek splátky [částka] měsíčně, žalovaný neprocházel evidencí ISIR či CEE. Byly dány poměry k splácení 4% měsíčně z úvěrované částky i [částka].
7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ve formě spotřebitelského úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se na druhé straně zavázal peníze vrátit a zaplatit úrok, což však neučinil, a došlo k zesplatnění dluhu s potřebou uhradit i další poplatky a smluvní pokutu. Před uzavřením úvěrové smlouvy i významným navýšení úvěru byly řádně zkoumány úvěrové schopnosti žalovaného, jeho příjmy byly ověřeny, u nezbytných náklady s jedním dítětem se dá vycházet z životního minima a normativních nákladů bydlení, přičemž další splátkou nebylo ohroženo ani splácení předcházejících obdobných závazků dle ověření v databázích.
8. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o žalobkyní navržené listinné důkazy, soud neprovedl pro nadbytečnost metodiku posuzování úvěruschopnosti, neboť se z důvodu její obecnosti netýkala přímo projednávaného případu, ani si soud nevyžádal potvrzení banky žalovaného o přijaté platbě od žalobkyně, neboť tyto skutečnosti žalobkyně prokázala jinými navrženými a provedenými důkazy.
9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Uvedené ustanovení ve znění účinném do [datum] obsahovalo další větu, kterou bylo stanoveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Čistě jazykový výklad směřoval k tomu, že jde o neplatnost relativní, kterou musí dlužník namítnout, k čemuž mu byla stanovena tříletá promlčecí lhůta. Ustanovení o tom, že k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, tedy že poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. je stíháno absolutní neplatností, bylo do z. s. ú. vloženo až na základě novely zákona č. 96/2022 Sb., kterou byly implementovány předpisy EU. Absolutní neplatnost smluv uzavřených za účinnosti z. s. ú. před [datum] však je dovozována judikaturně, zejména jde o rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-679/18 ze dne [datum], kterým bylo judikováno, že soudy mají z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 směrnice č. 2008/48/ES, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a následně z toho vyvodit důsledky vyplývající z vnitrostátního práva. Závěry Soudního dvora se již promítají do rozhodovací praxe českých soudů, konkrétně jde například o rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] nebo rozhodnutí stejného soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Ostatně na posuzovaný případ lze vztáhnout i závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum], tedy že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod.
13. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.
14. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu je žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum], č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do [datum], avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.
15. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru dle povahy stran ve formě spotřebitelského úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se na druhé straně zavázal na poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve shora uvedené úvěrové smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4.00 % z aktuální dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoje závazky řádně neplnil, došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Žalobkyně doložila i ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Soud shledal nárok za oprávněný, jednotlivé úroky, smluvní pokuty a poplatky byly smluveny ještě v přiměřené výši, soudu proto zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobkyně, tedy částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].