Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se z titulu postoupené pohledávky domáhala zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO] (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]. Předmětem této smlouvy bylo poskytnutí částky [částka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit i s úrokem ve výši [částka] a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], a to vše do [datum]. Právní předchůdkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala právní předchůdkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná odsouhlasila znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS. Autorizační kód je přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na její verifikovaný mobilní telefon. SMS Kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a právní předchůdkyně úvěr žalované vyplatila dne [datum]. Úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Právní předchůdkyně tak svůj závazek splnila, nicméně žalovaná své závazky ze smlouvy porušila tím, že nevrátila poskytnuté finanční prostředky i s úroky a poplatkem za poskytnutí úvěru, ačkoliv jí bylo známo, že je povinna celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději do dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní postoupena společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právě na žalobkyni. Žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne , Anonymizováno2. Již v žalobě žalobkyně uvedla, že nemá důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované bez důvodných pochybností, a i pro tento případ souhlasí s rozhodnutím bez jednání a požaduje přiznání jistiny pro bezdůvodné obohacení. K výzvě soudu s poučením o neúspěchu (nad nezaplacenou jistinu) ničeho k úvěruschopnosti žalovaného nedoložila, soud se tak zabýval věcí jako právem na vydání bezdůvodného obohacení.3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila, ničeho nesdělila ani k možnost plnění na nezaplacenou jistinu.4. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila s postupem soudu souhlas. Žalované byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.), nevyjádřila se k postupu ani k věci samé. Soud rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů, žalobkyně byla při nedoplnění tvrzení a důkazů ke zkoumání úvěruschopnost soudcem uvědoměna, že rozhodování se může týkat jen nezaplacené jistiny při posuzování zvláštní úpravy bezdůvodného obohacení dle zákona o spotřebitelském úvěru.5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou na dálku (dle popisu žaloby) smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, ve které bylo sjednáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet žalované č. [č. účtu]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit nejpozději do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byl Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, s nímž se žalovaná seznámila, což potvrdila elektronickým podpisem, tedy žalovaná měla i předsmluvní informace. Dále bylo zjištěno, že se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru úrok ve výši [částka] (36 % ročně) a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Při řádném plnění tak měla do měsíce vrátit částku [částka].7. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že právní předchůdkyně zaslala dne [datum] na účet žalované uvedený ve smlouvě o spotřebitelském úvěru[č. účtu] č. účtu, , částku ve výši [částka].8. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se seznamem postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně postoupila právě na žalobkyni.9. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] zaslaným jí doporučeně, přičemž tento dopis zahrnoval i předžalobní upomínku ze dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky [částka]. Dle podacího lístku byl tento dopise žalované odeslán dne [datum].10. Mezi právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru smlouva o zápůjčce, když žalované byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o. z. Žalovaná měla zápůjčku uhradit se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky dle § 2392 odst. 1 o. z., přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Ve smlouvě byl založen ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o. z. vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky.11. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.12. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka], NS ČR 33 Cdo 3178/2018): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C-679/18. Krajský soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] toto stanovisko /tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z. s. ú.“15. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.16. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2464/2020, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 3811/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2884/2019, ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 75/2020, či ze dne [datum], sp. zn. 20 Cdo 2834/2020 pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR 30 Cdo 4665/2009, 32 Cdo 1490/2019, I.ÚS 3308/16. Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne [datum], Radlingerovi v. [právnická osoba]. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli.18. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.19. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.22. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).23. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.24. Soud má za prokázané postoupení pohledávky na žalobkyni a poskytnutí částky [částka] dne [datum] žalované právní předchůdkyní, kde původním titulem byla smlouva o zápůjčce uzavřená v režimu spotřebitelského úvěru. Protože však ničeho nebylo doloženo ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, nelze mít smlouvu dle judikatury za platnou a je možné přiznat jen dosud nezaplacenou jistinu, zde [částka], jako zákonem o spotřebitelském úvěru předpokládané bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že svůj dluh vůči žalobkyni splnila, že její povinnost k zaplacení celkové dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud tedy přiznal jistinu [částka] a ve zbytku žalobu zamítl.25. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), neboť žalovaná v řízení zůstala nečinná a spor o přiměřenou dobu k vrácení rozhoduje soud k návrhu (§ 87 odst. 1 ve spojení s odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).26. Náklady byly přiznána v rozsahu úspěchu žaloby oproti neúspěchu z 10% (plnění žalované včetně úroku z prodlení do doby vyhlášení rozhodnutí činilo [částka] a úspěch [částka]). Proto se již jedná o opakovanou žalobu formulářového typu byly zde k náhradě náklady advokáta dle § 14 b vyhl.č. 177/1996, advokátního tarifu (a.t.), odměna za tři úkony právní služby 3x [částka] a paušální náhrad 3x [částka] hotových výdajů, k tomu DPH advokáta jako plátce a dále soudní poplatek [částka], z toho 10% činí [částka] k náhradě žalovaným.