Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala plnění z postoupené pohledávky dle výroku I., požadovala částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Nárok zdůvodnila tak, že původní věřitel žalovanému dodával plyn a elektřinu na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] a Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaný neuhradil vyúčtování spotřeby elektřiny dle smlouvy účtovaného fakturou č. [IBAN], variabilní symbol [var. symbol], za zúčtovací období od [datum] do [datum], celkové množství odebrané elektřiny [Anonymizováno] kWh na částku [částka], s datem splatnosti dne [datum]. Odtud dluh [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil vyúčtování spotřeby plynu dle smlouvy účtovaného fakturou č. [IBAN], variabilní symbol [var. symbol], za zúčtovací období od [datum] do [datum], celkové množství odebraného plynu [Anonymizováno],[Anonymizováno] MWh na částku [částka], s datem splatnosti dne [datum]. Odtud dluh [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení. Původní věřitel zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum], v níž žalovaného vyzval k úhradě shora uvedených částek. Žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval a ničeho neuhradil.
2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Výzva spolu se žalobou byla žalovanému doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).
3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel se zavázal dodávat žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa shora uvedeného, a žalovaný se zavázal zaplatit za dodávanou elektřinu a plyn a související služby cenu stanovenou původním věřitelem. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] (od společnosti [právnická osoba].[IČO] IČO, , sídlem [Adresa žalobkyně], došlo k postoupení na společnost [Jméno žalobkyně]., IČ: [IČO žalobkyně], se sídlem [Adresa žalobkyně]) a oznámením žalovanému ze dne [datum] doslaným společným zástupcem současného a původního věřitele..
4. Ze smluvních dokumentů žalobkyně a původního věřitele bylo tedy prokázáno postoupení pohledávky a dále oznámení žalovanému, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.
5. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi stranami byly uzavřeny smlouvy dle § 50 energetického zákona, co se týká elektřiny, a § 72 energetického zákona ohledně plynu. Žalovaný své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně a včas nesplnil, protože neuhradil výše uvedené vyfakturované částky za odebrané energie. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebovanou elektřinu a plyn.
6. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.
8. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.