Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Dle žaloby [právnická osoba], IČ: [IČO], jako právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána v zákaznické kartě s ověřením zejména pracovní smlouvy, výplatní pásky za 3 předcházející měsíce od uzavření a nájemní či podnájemní smlouvy žalované, úplnost a pravdivost údajů, schopnost splatit půjčku a ověření informací a vyhodnocení informací věřitelem žalovaná potvrdila ve smlouvě, předsmluvní informace jí byly poskytnuty ve standardizovaných informacích. Věřitel vycházel z poctivosti právního jednání žalované, z toho, že by se nedopustila úvěrového podvodu uvedením nepravdivých či hrubě zkreslených údajů. Smlouva byla uzavřena po účinnosti z. č. 257/2016 Sb. a neprokázání zákonných povinností dle § 84 až § 86 nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Zápůjčka byla přenechána v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši [částka], žalovaná to potvrdila podpisem a zavázala se zápůjčku vrátit spolu s částkou [částka] představující úroky [částka] ve výši 29 % ročně z jistiny za dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za služby zpracování, doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnosti (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] s poslední splátkou [datum]. Poslední splátku však žalovaná uhradila dne [datum] a k vyčíslení dne [datum] tak dlužila jistinu [částka] a poplatky [částka]. Po tomto datu do data postoupení pohledávky žalovaná na dlužnou částku uhradila [částka]. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], a bylo žalované oznámeno. Žalovaná uhradila na dlužnou částku od uzavření smlouvy o zápůjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek celkem částku ve výši [částka]. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], jež se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Dále je žádán kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum], tj. do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do [datum], tj. do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek), úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.
2. Dále dle žaloby [právnická osoba], IČ: [IČO], jako právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána v zákaznické kartě s ověřením zejména pracovní smlouvy, výplatní pásky za 3 předcházející měsíce od uzavření a nájemní či podnájemní smlouvy žalované, úplnost a pravdivost údajů, schopnost splatit půjčku a ověření informací a vyhodnocení informací věřitelem žalovaná potvrdila ve smlouvě, předsmluvní informace jí byly poskytnuty ve standardizovaných informacích. Věřitel vycházel z poctivosti právního jednání žalované, z toho, že by se nedopustila úvěrového podvodu uvedením nepravdivých či hrubě zkreslených údajů. Smlouva byla uzavřena po účinnosti z. č. 257/2016 Sb. a neprokázání zákonných povinností dle § 84 až § 86 nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Zápůjčka byla přenechána v hotovosti při podpisu smlouvy ve výši [částka], žalovaná to potvrdila podpisem a zavázala se zápůjčku vrátit spolu s částkou [částka] představující úroky [částka] ve výši 29 % ročně z jistiny za dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za služby zpracování, doručení ve výši [částka] a částku za administrativní činnosti (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] s poslední splátkou [datum]. Poslední splátku však žalovaná uhradila dne [datum] a k vyčíslení dne [datum] tak dlužila jistinu [částka] a poplatky [částka]. Po tomto datu do data postoupení pohledávky žalovaná na dlužnou částku uhradila [částka]. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], a bylo žalované oznámeno. Žalovaná uhradila na dlužnou částku od uzavření smlouvy o zápůjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek celkem částku ve výši [částka]. Po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná ještě na dlužnou částku [částka]. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] (dlužná jistina). Dále je žádán kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (tvořen úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do [datum], tj. do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, a z kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny od [datum] do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (tvořen zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do [datum], tj. do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úroky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení.
3. Soud nařídil jednání ve věci, žalobkyně se z jednání omluvila a doložila ještě uznání dluhu, žalovaná se k věci nevyjádřila a bez omluvy se nedostavila k jednání, soud věc projednal bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] došlo k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru spotřebitelských úvěrů [právnická osoba], IČ: [IČO] a žalovanou označenou jako fyzická osoba nepodnikající, přenechána byla zápůjčka ve výši [částka], obdržení částky v hotovosti při podpisu smlouvy potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit rovněž částku [částka] představující úroky ve výši 29 % ročně za dobu trvání smlouvy ve výši [částka] a poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a [částka] za administrativní činnost a komfortní splácení (RPSN 227,87 %) v 60 týdenních splátkách po [částka]. Úrok ve výši 29 % ročně náleží dle smlouvy za celou dobu jejího trvání. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, smlouva na ně odkazovala. V zákaznické kartě ze dne [datum] byl zaznamenán platný občanský průkaz žalované, stav [Anonymizováno], žijící v [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], zaměstnaná na [Anonymizováno] (ověřeno z výplatní pásky) s výší čistého příjmu [částka] měsíčně (průměr za poslední 3 měsíce), s ostatními příjmy [částka], pracovní zařazení – [Anonymizováno] ve společnosti [právnická osoba] v [Anonymizováno], s měsíčními výdaji na splátky další zápůjčky [částka] a dalšími odhadovanými měsíčními výdaji [částka], bez kreditní karty, přičemž požadovala zapůjčit [částka] a dala souhlas s ověřením databází (registrů) dlužníků, podpisem potvrdila správnost sdělených údajů. Z tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že k [datum] činila dlužná jistina nesplaceného úvěru částku ve výši [částka]. Žalovaná tak za období od [datum] do [datum] na dlužnou jistinu úvěru zaplatila celkem [částka]. Dle smlouvy o postoupení ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno dne [datum] s podacím lístkem, doložena byla i předžalobní upomínka s právním rozborem ze dne [datum] s podacím lístkem.
5. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] došlo k jejímu uzavření mezi osobou podnikající v oboru spotřebitelských úvěrů [právnická osoba], IČ: [IČO] a žalovanou označenou jako fyzická osoba nepodnikající, přenechána byla zápůjčka ve výši [částka], obdržení částky v hotovosti při podpisu smlouvy potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit rovněž částku [částka] představující úroky ve výši 29 % ročně za dobu trvání smlouvy ve výši [částka] a poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a [částka] za administrativní činnost a komfortní splácení (RPSN 228,36 %) v 60 týdenních splátkách po [částka]. Úrok ve výši 29 % ročně náleží dle smlouvy za celou dobu jejího trvání. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, smlouva na ně odkazovala. V zákaznické kartě ze dne [datum] byl zaznamenán platný občanský průkaz žalované, stav [Anonymizováno], žijící v [Anonymizováno], [Anonymizováno] vzdělání, zaměstnaná na plný pracovní úvazek (ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky) s výší čistého příjmu [částka] měsíčně (průměr za poslední 3 měsíce), pracovní zařazení – [Anonymizováno] ve společnosti [Anonymizováno], s měsíčními výdaji na splátky další zápůjčky [částka] a dalšími odhadovanými měsíčními výdaji [částka], bez kreditní karty, přičemž požadovala zapůjčit [částka] a dala souhlas s ověřením databází (registrů) dlužníků, podpisem potvrdila správnost sdělených údajů. Z tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že k [datum] činila dlužná jistina nesplaceného úvěru částku ve výši [částka]. Žalovaná tak za období od [datum] do [datum] na dlužnou jistinu úvěru zaplatila celkem [částka].
6. K ověření úvěruschopnosti mimo zákaznické karty předložila žalobkyně i z výplatních pásky žalované a její dohodu o provedení práce z [datum] na dobu neurčitou s [právnická osoba].
7. Z uznání dluhu žalovanou ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uznala k tomu dni dluhy z daných spotřebitelských úvěrů uzavřených s původním věřitelem, ke dni uznání ve výši [částka] s tím, že dluhy bude splácet a že k zesplatnění může dojít automaticky v případě prodlení i s jednou splátkou.
8. Dle smlouvy o postoupení ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno dne [datum] s podacím lístkem, doložena byla i předžalobní upomínka s právním rozborem ze dne [datum] s podacím lístkem.
9. Ze smlouvy o postoupení a oznámení žalobkyně bylo prokázáno postoupení pohledávky i oznámení žalované o postoupení, jak předpokládá § 1879 a § 1882 občanského zákoníku. Postoupením nabyla žalobkyně jako postupník pohledávku i její příslušenství a práva s ním spojená dle § 1880 odst. 1 o. z.
10. Mezi původním věřitel a žalovanou byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru při pohledu na jednající strany smlouva o zápůjčce, když žalované byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 2390 o. z. Žalovaná měla zápůjčku hradit ve splátkách společně se sjednanou úplatou. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úroky dle § 2392 odst. 1 o. z., přičemž úrok může být vyjádřen jak procentní sazbou, tak i kapitalizovaným způsobem (k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. 21 Cdo 869/2012). Ve smlouvě byl založen ujednáním stran dle § 1746, § 1 odst. 2 o. z. vedle zaplacení úroku i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky.
11. Na smlouvu uzavřenou v režimu spotřebitelského úvěru dopadá zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinnost zákona od [datum] a uzavření smlouvy v roce [Anonymizováno]). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 84 až § 89 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.
12. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).
13. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C-679/18.
15. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.
16. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank. Dle současného judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 ve spojení s rozhodnutím sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 se jedná o neplatnou (oddělitelnou) část smlouvy a úroky náleží ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy).
17. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.
18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.
20. Podle § 122 odst. 1 písm. a) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.
21. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z.
22. Dle ust. § 2053 o.z. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle NS ČR 29 Odo 1022/2022 domněnku existence závazku nevyvrací sama o sobě absolutní neplatnost smlouvy, ze které závazek vychází, neexistenci (tedy i neplatnost) by musel dlužník prokázat.
23. Vzhledem k uznání dluhů žalovanou dle výše uznání včetně poplatků leží důkazní břemeno ohledně neexistence závazku včetně neplatnosti dle judikatury na žalované jako dlužníkovi, soud tak musí pro uznání vycházet z toho, že byla prokázána existence a trvání závazků a dle judikatury i platnost závazku včetně platnosti vycházejí z ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností, přičemž smluvní úrok má soud ještě za přiměřený. Uzavřené smlouvy tak váží strany jejich smluvními povinnostmi, původní věřitel vyplatil dle smluv půjčky v hotovosti a žalovaná se zavázala k vrácení včetně úroků a poplatků, protože na úplné zaplacení nedošlo (nic jiného v řízení soud nezjistil), byly k zaplacení žalované částky, ty soud přiznal k plnění.
24. K náhradě náleží dle § 142 odst. 1 úspěšné žalobkyni náklady řízení, ty představuje soudní poplatek [částka] a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby před podáním žaloby (příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b vyhl.č. 177/1996 Sb. ve výši odměny [částka] za úkon a [částka] paušální náhrady hotových výdajů za úkon a 21% dph, jehož je právní zástupce žalobkyně plátce, celkem [částka]. Úkon doplnění žaloby k výzvě soudu k dotvrzení a doložení ověření úvěruschopnosti soud nemá za účelný náklad, tvrzení a doložení mělo být již v žalobě, stejně jako pozdější doložení uznání dluhu.