Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od [datum] a úrokem 4,9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný poplatek z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši 4,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [Anonymizováno] (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka], součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to jak jistinu úvěru, tak současně úroky a poplatky dle Smlouvy, v pravidelných měsíčních splátkách, úrok byl sjednán ve výši 4,9 % ročně. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, neboť úvěr nehradil v pravidelných měsíčních splátkách. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a dlužnou částku vzniklou z předmětné Smlouvy č. [Anonymizováno] prohlásila za splatnou dne [datum] dopisem odeslaným doporučenou poštou. Žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou vyúčtovala poplatky za odeslání výzev k plnění ze dne [datum], [datum] a [datum] ve výši [částka] za každou odeslanou výzvu, odtud poplatek [částka].
2. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, z deklarovaného příjmu [částka], který ověřila transakcemi na běžném účtu ve výši [částka] a výdaji [částka] měsíčně. Platební kapacitu ve výši [částka] pro předpokládanou splátku [částka] vyhodnotila jako dostatečnou. Zadluženost klienta byla zjišťována z transakcí klienta a CBCB zprávy. Žalobkyně dále provedla kontrolu interních blacklistů, fraudlistů, delikvencí, dále kontrolu neplatných dokladů, insolvencí a exekucí. Žalobkyně dále ověřila, že bankovní účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.), kdy oba účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez jednání.
4. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši [částka], jenž by mu byl poskytnut na jeho bankovní účet č. [č. účtu]. Žalovaný v žádosti uvedl, že je podnikatelem a jeho čistý měsíční příjem činí [částka], pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činí [částka] a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí [částka]. Příjem byl doložen historií běžného účtu žalovaného. Z výpisu přijatých plateb na bankovním účtu žalovaného bylo zjištěno, jaké platby byly v období před uzavřením úvěrové smlouvy připsány na účet žalovaného. Mimo jiné byla dne [datum] na účet připsána částka [částka], dne , datum[částka] částka, a dne [datum] byla na tento účet připsána částka [částka]. Všechny tyto částky poskytla žalovanému společnost [právnická osoba]., jako provizi. Účet žalovaného vykazoval kladné zůstatky, doloženo bylo daňové přiznání. Závazky žalovaného ověřila žalobkyně z databází CRIF a CBCB.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do celkové výše úvěrového limitu [částka], součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 4,90 % ročně a byl povinen splácet jistinu a úroky úvěru v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši [částka] vždy k 25. dni v měsíci. První splátka byla splatná dne [datum] a poslední splátka měla být splacena dne [datum]. Roční procentní sazba nákladů činila 5,01 %, celková částka, kterou bylo třeba uhradit činila [částka]. Sjednány byly rovněž poplatky za výzvy po [částka]. Listinou předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru bylo doloženo, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace.
6. Z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne [datum] na účet žalovaného, č. účtu: [č. účtu], částku ve výši [částka].
7. Ze splátkového kalendáře bylo soudem zjištěno, jak žalovaný úvěr splácel, a že ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni [datum], činila dlužná jistina úvěru částku ve výši [částka], dlužné poplatky částku ve výši [částka], smluvní úrok částku ve výši [částka] a úrok z prodlení částku ve výši [částka].
8. Z výzev k zaplacení dluhu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala na prodlení s úhradou splátek úvěru a vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek, což odpovídá nároku na poplatek za odeslání tří výzev.
9. Z poslední výzvy ze dne [datum] vyplývá žádost žalobkyně o zaplacení dlužné částky ke dni [datum] ve výši [částka] (včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku [částka] za odeslání výzvy) s tím, že pokud žalovaný dlužnou částku neuhradí do [datum], žalobkyně úvěr zesplatní. Dle dodejky byla výzva odeslána dne [datum].
10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně prohlásila ke dni [datum] všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu, který ke dni [datum] činí [částka]. Dle dodejky bylo oznámení odesláno dne [datum]. Zesplatnění odpovídá podmínkám dohodnutým ve smlouvě.
11. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.
13. Dle § 87 odst. 1 věta citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).
14. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
15. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] C [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C-679/18.
16. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.
17. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení). Z publikovaných soudních rozhodnutí lze zmínit rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum], kde i v případě podnikatele hodnoceného jako slabší strana adhézní úvěrové smlouvy (k tomu obecně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sen. zn. 23 ICdo 56/2019), byla smlouva shledána pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatnou i s ohledem na výši poplatku za sjednání a čerpání úvěru, který sám o sobě vedle požadovaných úroků a dalšího sankčního příslušenství s krátkou dobou splatnosti úvěru, dosahoval téměř výše úvěru.
19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm.b) z .č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.
20. Soud má za prokázané platné sjednání smlouvy o úvěru, k ověření úvěruschopnosti došlo nejen na základě tvrzení povinného, příjmy, jiné výdaje i obdobné závazky byly ověřeny z relevantních zdrojů, z výpisu účtů žalovaného, daňového přiznání a v databázích jiných závazků a zadluženosti, žalobkyně poskytla úvěr a žalovaný se jej zavázal splácet, protože se se splácením dostal do prodlení, žalobkyně dle postupu předvídaného smlouvu v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru přistoupila k zesplatnění a požádala o úhradu žalovaných částek. Úrok i poplatky má soud za přiměřené, pro prodlení vznikl nárok i na zákonné úroky z prodlení. Soud žalobě vyhověl, tvrzení žaloby měl za prokázaná.
21. Úspěšná žalobkyně má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, ty představuje zaplacení poplatek [částka] a náklady právního zastoupení dle § 7,§ 11 a § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby podání žaloby, předžalobní výzva a přípravy zastoupení ve výši tří odměn po [částka] z tarifní hodnoty jistiny a tří paušálních náhrad po [částka] s DPH, jehož je právní zástupcem plátce. Celkem [částka].