Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení nezastoupeného účastníka ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žaloba se domáhala zaplacení části smluvní pokuty [částka] vzniklé na základě prodlení žalované od [datum] do [datum] se zaplacením úvěrových splátek neúčelového spotřebitelského úvěru ze dne [datum] s tím, že část pohledávky byla již přiznána žalobkyně v řízení [spisová značka] zdejšího soudu, kde doložila ověření úvěruschopnosti. Konkrétně zkoumala příjem výplatnicemi, nájemné prohlášením pronajímatele a jiné závazky bránící úvěrování nezjistila v databázi Cribis včetně REPI při prohlášení žalované o závazcích [částka] měsíčně. Ve smluvní pokutě zohlednila částečná plnění žalované z exekuce rozsudku z věci [Anonymizováno] a domáhá se jí ve spojení s věcí [Anonymizováno] do celkové výše polovinu úvěru [Anonymizováno] tis. Kč.
2. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, nedošlo na platné sjednání závazku na dálku právě s žalovanou a řádné ověření jejích výdajů na bydlení a jiných obdobných závazků, byla totiž v dluhové pasti, dodnes se objevují věřitelé, kterým se snaží splácet, souhlasila s tím, že náklady živobytí odpovídaly životnímu minimu [částka]. Smlouva je dle žalované neplatná, žádá zamítnutí žaloby a nahradit její náklady paušálně a případně pro své poměry a to, že žalovaná již mohla pokutu uplatnit v předchozím řízení a nenechat vzniknout další náklady, žádala náklady žalobě nepřiznat. Ke svým tehdejším poměrům uvedla, že měla příjem ze zaměstnání [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně, vyživovací povinnost k [Anonymizováno] a žila s jeho otce v nájmu. K aktuálním, že jsou zhoršené pro splácení věřitelům, pro ztrátu zaměstnání partnera s tím, že nadále žije s ním a studujícím synem středoškolákem ve stejném nájmu.
3. Soud k věci vedl jednání, žaloba se z nich omluvila i po zaslání protokolu z prvého jednání, kdy žalovaná navrhla dokazování k tvrzení o neřádnosti ověření a jiným poměrům, zejména jiným závazkům. Soud věc projednal bez přítomnosti žaloby dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Platnost spotřebitelského úvěru z hlediska ověření úvěruschopnosti byla řešena jako předběžná otázka ve věci [Anonymizováno], vzhledem k tomu, že byly dokládány výplatnice o mzdě [Anonymizováno] tis. Kč, čestné prohlášení pronajímatele k nájmu 5 tis. Kč měsíčně a k jiným závazkům databáze Cribis (REPI) bez negativních záznamů a zaznamenáno prohlášení obdobných závazkům ve výši [částka] měsíčně, soud vyzval žalovanou k prokázání tvrzení, že na řádné ověření bez důvodných pochybností nedošlo, že zjištění poměrů nebylo relevantní. K tomu navrhla zkoumat pozitivní databáze NRKI a BRKI k jejím nesplatným závazkům, dále navrhla doložit své závazky zejména smlouvami s věřiteli a výši nájmu nájemní smlouvou a předpisem záloh elektřiny. Prohlášení nájemce měla žalovaná za neodpovídající a jí nedokládané, nejednalo se o příbuzného. Náklady bydlení byly vyšší a zpochybnila pravost podpisu pronajímatele na Prohlášení, lišilo se od nájemní smlouvy. Soud vzhledem k možnosti rozhodnout věc již na základě výsledku pozitivního registru NRKI a BRKI a nepřítomnosti žaloby na jednání (kde se mají výzvy odehrávat) nevyzýval již žalobu k podávání důkazu o jiné evidenci splátek dřívějších závazků (žaloba nadto již odkazem na řízení [Anonymizováno] [Anonymizováno] uváděla úplnost doložení svého zkoumání úvěruschopnosti a šlo o otázku dostatečnosti negativního registru oproti pozitivnímu) ani k dokládání pravosti Prohlášení pronajímatele jako soukromé listiny od třetí osoby. U závazku samého žalovaná nepopírala obdržení plnění (vyplacení [částka] a na provizi [částka]), ani to že došlo na nesplácení splátek [částka] měsíčně ani částečné úhrady z exekuce a jejich zohlednění ve smluvní pokutě, ale platné sjednání na dálku. Ovšem strany si dle úvěrové smlouvy sjednaly přijetí smlouvy žalovanou okamžikem zaplacení [částka] na účet věřitele z účtu žalované, tu žaloba dokládá a z výpisu je i patrné, že majitelem účtu je právě žalovaná a žalovaná provedení platby [částka] nesporovala.
4. Žalobkyně doložila předsmluvní informace včetně popisu uzavření platbou [částka] a umístěním smluvních dokumentů na webové stránce věřitele, přehled splátek bez plnění a zesplatnění dopisem z [datum] s dodejkou, kterému předcházela upomínka z [datum]. Dle výpisu účtu žalobkyně na účet žalované dle smlouvy o úvěru vyplatila [částka] a [částka] na provizi zprostředkovatele. Dále žalobkyně vedla přehled o plnění následném po vydání rozsudku ve věci [Anonymizováno] s výpočtem smluvní pokuty.
5. Doložena byla smlouva o spotřebitelském úvěru [částka] z [datum], sjednáno bylo uzavření na dálku na základě potvrzující platby [částka] od žalované, plnění v přiměřené výši (úrok 27,77% ročně, přiměřené poplatky a smluvní pokuty s ohledem na limit dle § 122 z.č. 257/2016 Sb.) se zesplatněním při prodlevě se splácením s oznámením věřitelem žalované, doloženy byly i obchodní podmínky. Splácet měla žalovanou 33 měsíců částku [částka].
6. K uzavření byl doložen výpis o platbě [částka] z účtu žalované [č. účtu] na účet [č. účtu] dle smlouvy.
7. Z dokumentu žalobkyně Posouzení úvěruschopnosti plyne zjišťování výše mzdy, nákladů nájmu a jiných závazků. Doloženy k tomu byly výplatnice žalované za [Anonymizováno] a [Anonymizováno] o mzdě [Anonymizováno] tis. Kč, Prohlášení [jméno FO] z [datum] o přispívání [částka] měsíčně na bydlení žalovanou a list o jeho vlastnictví k domu [Anonymizováno], [adresa] (k bydlišti žalované) s tím, že počítáno bylo pro posouzení schopnosti splácet s vyššímu normativními náklady bydlení a životním minimem [částka] (na žalovanou a [Anonymizováno]) a se splácením jiných závazků částkou [částka] měsíčně. Doložen byl výpis Cribis bez negativních záznamů, stejně jako rejstřík ISIR. To odpovídá i zjištěním z rozsudku [spisová značka] z [datum], kdy i REPI nesl negativní záznam. Cribis a REPI jsou však databáze nesoucí jen záznamy o tom, zda dlužník nemá závazky po splatnosti, neeviduje splácení na jiné dřívější úvěry, proto zkoumání jen v nich nemuselo být při prohlášení závazků [částka] měsíčně dostačující. Žalovaná k tomu navrhla zjistit stav v pozitivních registrech NRKI a BRKI, které evidují vznik a splátky jiných úvěrů a které byly věřiteli dostupné.
8. Z rozsudku ve věci [Anonymizováno] dále vyplývá přiznána smluvní pokuta [částka] a že v této věci byla požadována na smluvní pokutě pouze částka do poloviny úvěru, do [částka], že žaloby byla podána dne [datum] na základě předcházející předžalobní upomínky a že v této věci je požadována pokuta následná od [datum] do [datum].
9. Předžalobní upomínka vypovídá o oslovení žalované před podáním žaloby.
10. Z výpovědi žalované zjistil soud, že si vybavila dálkové sjednávání a mnohost vzatých půjček, a proto ověření nemohlo být dostatečné. Byla zaměstnána, žila v nájmu s [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] let, na nájmu hradili [Anonymizováno] tis. Kč a [částka] elektřinu bytu, přítel měl obdobnou mzdu [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně, měl vlastní závazky, nevlastnila cenný majetek. Aktuálně je v pracovní neschopnosti, na nájem a energie vydá [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně, obvyklá mzda činí [Anonymizováno] tis. Kč a přítel se na nákladech podílí minimálně pro ztrátu zaměstnání, syn dochází na střední školu a žalovaná na jiné závazky již zesplatněné splácí [částka] měsíčně, nevlastní cenný majetek.
11. Pracovní neschopnost doložila žalovaná neschopenkou z [datum], aktuální mzdu výplatnicemi za [Anonymizováno] v průměru [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně. Výši nájmu nájemní smlouvou s [jméno FO] ze dne [datum] a žalovanou s bydlením [jméno FO], roč. [adresa] [jméno FO], roč. [Anonymizováno], podlé níž nájem činil [částka] a služby [částka] k bytu [adresa], k plnění byl doložen záznam trvalého příkazu. Z vyúčtování záloh elektřiny pro žalovanou odběrného místa [adresa] plynou zálohy [částka] měsíčně k [Anonymizováno], které od [Anonymizováno] byly zvýšeny na [částka] měsíčně.
12. Dle pozitivního nebankovního registru klientských informací (NRKI) měla žalovaná splácet dřívější závazky u [Anonymizováno]. [částka] měsíčně, [Anonymizováno] [částka] měsíčně a dle registru bankovního (BRKI) [částka] a [částka] a [částka] měsíčně u [právnická osoba]. Celkem splátky [částka] měsíčně. Žalovaná dále doložila další úvěry neevidované v NRKI u [právnická osoba]. z [datum] na [částka] a splátky [částka] měsíčně dle přípisu věřitele o realizaci úvěru, z výpisu o čerpání [částka] [datum] úvěr od [právnická osoba], které zní dle smlouvy o úvěru z [datum] na rámec [částka] se splátkou 40% úroku měsíčně.
13. Soud má za podstatné, že z pozitivních registrů dostupných věřiteli při ověřování úvěruschopnosti bylo třeba ověřit tvrzenou výši splátek jiných závazků a že ověření v negativní registrech nelze mít za dostatečné, nevzbuzující pochybnosti. Stavy zjistitelné v NRKI a BRKI i bez dokládání smluv by vedly k nemožnosti dále žalovanou úvěrovat, při mzdě [Anonymizováno] tis. Kč a splátkách [částka] zbývalo na náklady živobytí a bydlení (i při sdílení) jen [Anonymizováno] tis. Kč, náklady živobytí činily přitom minimálně dle životního minima (byl zde i vyživovaný syn) [částka] a na bydlení [částka] (byť ty byly sdílené s partnerem). Žalovaná doložila ještě další závazky zde neevidované, ale již z pozitivních registrů bylo patrné, že ze svého příjmu i přes sdílení nákladů bydlení nebude schopna hradit další splátku a že se nachází v dluhové pasti.
14. Registry ještě stále existující v NRKI pozdější úvěry u [právnická osoba] (zesplatněný pro [částka]) a [jméno FO] [právnická osoba]. (po splatnosti [částka]), v BRKI [částka] měsíčně a u tří bank kontokorenty. Další splácení a dlouhodobé řešení dluhové pasti doložila žalovaná Dohodou o narovnání s [Anonymizováno], jejím částečným zněním a dopisem tohoto věřitele o podpisu dohody [datum] a navazující zastavení řízení u Finanční arbitra z [datum], kdy se jedná o úvěr pozdější z [datum] na splácení [částka] po [částka] od [datum] (20 měsíců splátek), dále zastavením řízení u arbitra pro narovnání s [právnická osoba] z [datum] (úvěr pozdější z [datum] a splátky [částka] měsíčně na [částka], 12 měsíců splátek), zastavením řízení u arbitra pro narovnání s [Anonymizováno]. z [datum].
15. Soud zamítl provádět rozhodnutí Finančního arbitra o nepřípustnosti sporu k této věci o neplatnost úvěrové smlouvy mezi stranami pro soudní řízení, neboť nemělo význam pro předmět sporu, bylo právem věřitele obrátit se na soud.
16. Soud z provedeného dokazování má za to, že došlo na sjednání úvěrové smlouvy se spotřebitelkou na dálku a že sjednaní plnění lze mít za ještě přiměřené. V tomto řízení však bylo prokázáno, že nebyla dostatečně bez důvodných pochybností zkoumána úvěruschopnost žalované. V. C. (zahrnující i REPI) se na rozdíl od databází NRKI, BRKI, zaměřil na platební morálku, na to, zda je či není závazek po splatnosti, nemusel tedy vypovídat o tom, zda jsou zde jiné dřívější obdobné závazky, s jakými splátkami, byť u nich na zesplatnění nemuselo dojít. NRKI a BRKI sledují i splátky v rámci tzv. pozitivního registru. Z nich se ukázalo, že při prohlášení závazků [částka] měsíčně nebylo dostatečné zkoumat jen negativní registry v souladu s požadavkem ESD na zkoumání věřitelem před sjednáním úvěru bez důvodných pochybností. Jak už soud shora uvedl, nevyzýval žalobu k dalšímu dokazování, nebyla k tomu ani při jednání přítomna a dokládala již své ověřování a NRKI a BRKI prokázal jiný skutkový stav.
17. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též zsú). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z.č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předpokladem uzavření je písemná forma (§ 104 zsú). Ta je dle § 562 odst. 1 o.z. zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
19. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z.č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).
20. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
21. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z [datum] C-679/18. Krajský soud v [adresa] vyjádřil ve svém rozsudku č.j. [spisová značka] ze dne [datum] tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR 33 Cdo 2178/2018. To je v souladu s eurokonformním výkladem naposledy potvrzeným v odpovědi na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 1819/2023 ze dne [datum] v ESD C – 755/22 z [datum]. Rozhodnutí ESD plně odkázalo na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojilo s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování povinnosti věřiteli.
22. Soud vyhodnotil předběžnou otázku platnosti úvěrové smlouvy jinak nežli soud v řízení [Anonymizováno], řešením nebyl vázán, nešlo v něm výrokově o posouzení platnosti úvěrové smlouvy (k tomu NS 25 Cdo 204/2020, § 135 a § 159a o.s.ř.). V tomto řízení z pozitivních registrů NRKI a BRKI vyplynulo vyšší než prohlášené zatížení obdobnými dřívějšími závazky, přitom až tyto registry umožňovaly řádně úvěruschopnost ověřit. Výše splátek neumožňovala další úvěrování, žalovaná nemohl nést dosavadní splátky a nezbytné výdaje a další splátku. Neobstálo by ani materiální pojetí dle senátu 33 Cdo, kdy reálně doložené poměry neumožňovaly splácet a na splácení ani nedošlo. Nadto ustálená judikatura Ústavního soudu a ESD klade důraz na povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnosti, vycházet nejen z tvrzení, ale také z jejich ověření. V řízení bylo prokázáno, že negativní registry k ověření bez důvodných pochybností nemohly sloužit. Soud proto shledal smlouvu úvěrovou absolutně neplatnou a nelze proto přiznat ani sjednaný nárok na smluvní pokutu. Žalobou soud zamítl, vyhověl žalované.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal náhradu úspěšné žalované za pět úkonů nezastoupeného účastníka - podání obrany, dvakrát příprava na jednání a dvakrát účast na jednání dle vyhl.č. 254/2015 Sb. ve výši 5x [částka], když judikatura má za nespravedlivé činit rozdíl mezi paušální náhradou advokáta a nezastoupeného účastník (k tomu § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění od [datum] a NS 28 Cdo 2638/2025, 22 Cdo 204/2026).