Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] a úrok 5,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] uzavřené mezi žalovanými a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba]., dne [datum]. Právní předchůdkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši [částka]. Žalovaní se ve smlouvě zavázali poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit sjednaný úrok v sazbě 5,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] počínaje listopadem [Anonymizováno]. Právní předchůdkyně ověřila při sjednání smlouvy úvěruschopnost žalovaných. S ohledem na skutečnost, že žalovaní neplnili své smluvní povinnosti řádně a včas, využila právní předchůdkyně svého práva úvěr zesplatnit ke dni [datum]. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu. V důsledku převodu závodu z právní předchůdkyně na žalobkyni na základě kupní smlouvy nabyla žalobkyně k [datum] pohledávku za žalovanými. Žalovaní však ničeho neuhradili, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Dlužná částka [částka] se skládá z jistiny ve výši [částka], řádných úroků do [datum] v sazbě 5,99 % ročně z jistiny v částce [částka], úroků z prodlení v zákonné sazbě z jistiny do [datum] v částce [částka] a poplatků v částce [částka] ([částka] poplatky za správu klienta v prodlení a [částka] poplatky za pojištění úvěru).
2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že žalovaní na předmětný úvěr uhradili celkem [částka], přičemž žalovaní řádně spláceli úvěr do září [Anonymizováno], kdy žalovaní uhradili částku ve výši [částka]. Ohledně poplatků ve výši [částka] žalobkyně uvedla, že se jedná o poplatky za správu klienta v prodlení ve výši [částka] a [částka]. Poplatek ve výši [částka] byl účtován za prosinec [Anonymizováno] za zaslání upomínky a poplatek ve výši [částka] byl účtován za leden [Anonymizováno] za prodlení trvající 70. den. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala příjmovou stránku žalovaným zkoumáním z výpisů z účtu žalovaného. Z výpisů z účtu za období předcházející úvěrové žádosti právní předchůdkyně zjistila, že příjem žalovaného činil v průměru [částka]. Výdajovou stránku žalovaných zkoumala právní předchůdkyně z aktuálního splátkového zatížení žalovaných, dále prověřila informace uvedené žalovanými pomocí interních systémů a pomocí dat z CCB, který je provozovatelem BRKI a NRKI. Dále byli žalovaní ověřeni pomocí veřejně dostupných rejstříků, když právní předchůdkyně ověřila následující skutečnosti: pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík ověřila, že žalovaní nebyli v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaných a z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaní neměli žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení, atd. Žalobkyně uvedla, že nová splátka úvěru činila [částka]. Žalovaní měli předchozí splátkové zatížení ve výši [částka], které mělo být předmětným úvěrem zkonsolidováno. Právní předchůdkyně dále zkoumala výpisy z účtu žalovaného, přičemž zjistila, že účet žalovaného nevykazuje cyklické platby svědčící o špatných finančních návycích žalovaného. Právní předchůdkyně stanovila životní výdaje žalovaných na základě údajů sdělených žalovanými v kombinaci s interními informacemi právní předchůdkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na [částka]. Zároveň právní předchůdkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít ke splácení úvěrů. Po odečtení splátek z disponibilního příjmu zbývalo žalovaným k úhradě životních potřeb [částka] měsíčně. Volné cash-flow po poskytnutí předmětného úvěru pak činilo [částka]. Žalobkyně tak má za to, že její právní předchůdkyně ověřila řádně schopnost žalovaných splácet poskytnutý úvěr.
3. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaní se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovaným byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). K věci samé se nevyjádřili.
4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti o skutkovém stavu věci.
5. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a jeho akceptace ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalovaným jako spoludlužníkům spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaní se ve smlouvě zavázali poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 5,99 % ročně ve formě 96 pravidelných měsíčních splátek po [částka] s tím, že splatnost měsíčních splátek byla stanovena na 20. den příslušného kalendářního měsíce. Splatnost první splátky byla stanovena na [datum]. Žalovaní se ve smlouvě dále zavázali platit pojistné za pojištění schopnost splácet [Anonymizováno], a to ve výši 7,50 % ze splátky. Dále bylo ze smlouvy bylo zjištěno, že úvěr byl částečně poskytnut na konsolidaci předchozích úvěrů v celkové výši [částka]. Dle čl. Ve smlouvě se žalovaní zavázali hradit právní předchůdkyni za její služby poskytnuté v souvislosti s touto smlouvou sjednané poplatky, jejichž výše nebo způsob určení byly uvedeny v této smlouvě či v sazebníku poplatků, který byl nedílnou součástí této smlouvy. Dle čl. IX odst. 1 bod (VI) ve spojení s odst. 2 bod (I) smlouvy byla právní předchůdkyně oprávněna prohlásit úvěr za splatný, dostanou-li se žalovaní do prodlení 30 dnů s hrazením splátek úvěru. V návrhu smlouvy žalovaní uvedli, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí celkem [částka], pravidelné měsíční výdaje činí [částka], pravidelné měsíční výdaje domácnosti činí [částka]. Dále bylo v návrhu smlouvy uvedeno, že žalovaní manželé bydlí ve vlastním. Žalovaní se zavázali k plnění jako společnému, jak spolužadatelé a spoludlužníci, smlouva byla uzavřena písemně s fyzickými podpisy stran.
6. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od července [Anonymizováno] do září [Anonymizováno] bylo zjištěno, že účet žalovaného vykazoval kladné zůstatky, a zároveň nevykazoval žádné cyklické platby svědčící o špatných finančních návycích žalovaného. Dne [datum] byla na tento účet připsána částka ve výši [částka], dne [datum] částka ve výši [částka] a dne [datum] částka ve výši [částka].
7. Z výpisu z účtu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně poskytla úvěr v požadované výši [částka] žalovaným v souladu se smlouvou.
8. Z notářského zápisu bylo zjištěno, že žalobkyně, jakožto kupující, a [tituly před jménem] [jméno FO], jakožto prodávající insolvenční správkyně [právnická osoba]. v likvidaci, uzavřely smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu. V důsledku převodu závodu z právní předchůdkyně na žalobkyni nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanými.
9. Z protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od [Anonymizováno], a.s., bylo zjištěno, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaných vycházela z příjmů žalovaného ve výši [částka] a jeho celkových výdajů [částka] (zahrnuty splátky závazků a náklady na bydlení, stravu, ošacení, hygienu aj.). Dále žalobkyně zjistila, že splátky konsolidovaných úvěrů činí [částka] a splátky nového úvěru činí [částka]. Volné cash-flow po poskytnutí předmětného úvěru pak činilo [částka]. Žalobkyně dále ověřila úvěruschopnost žalovaných dotazem do rejstříků BRKI, Externí exekuce, Interní exekuce, Interní black list, insolvenční rejstřík, Zamítnuté žádosti, Interní platební morálka, a to vše s výsledkem OK.
10. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaní za období od [datum] do [datum] úvěr řádně spláceli, přičemž za toto období uhradili celkem částku ve výši [částka].
11. Z dokumentu nazvaného „[Anonymizováno] “ bylo zjištěno, jak žalovaní úvěr spláceli, přičemž ke dni [datum] žalovaní dluží na jistině úvěru částku ve výši [částka], na úrocích částku [částka], na úrocích z prodlení částku [částka] a na poplatcích částku [částka]. Celkem tak žalovaní na předmětném úvěru dluží částku ve výši [částka].
12. Ze seznamu splátek úvěru bylo zjištěno, že žalovaní na úvěr za období od [datum] do [datum] uhradili celkem částku ve výši [částka].
13. Z čl. 5.3 sazebníku platného do [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna účtovat poplatek ve výši [částka] za zaslání upomínky.
14. Z upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovaného na nedoplatek ve výši [částka].
15. Z čl. 1.1 sazebníku platného od ledna [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna účtovat poplatek ve výši [částka] za prodlení trvající 70. den.
16. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky ve výši [částka].
17. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyrozuměla žalovanou o zesplatnění úvěru ke dni [datum] a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky ve výši [částka].
18. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum].
19. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do [datum].
20. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaných jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
21. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.
22. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. 96/2022 Sb. s účinností od [datum]).
23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
24. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a Okresního soudu [adresa] sp. zn. OS [adresa] [Anonymizováno] dne [datum], a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti a úřednímu zkoumání se vyslovil rozsudek SDEU z [datum] C-679/18.
25. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.
26. Podle § 87 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb.: Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
27. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnosti obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. 33 Cdo 60/2021 v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.
28. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
29. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
30. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle § 122 odst. 1 písm. b) z. č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru.
31. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).
32. Společné a nerozdílně plnění ve smlouvě označených žalovaných jako spolužadatelů a takto spolu zavázaných dlužníků má oporu v ust. § 1872 o.z.
33. Podle § 2175 o. z. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.
34. Podle § 2177 o. z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Prodávající oznámí bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy kupující koupí závodu nabyl, že závod prodal a komu.
35. Soud má za prokázané, že žalovaným vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru závazek vrátit úvěrovou jistinu s úroky a pro prodlení zaplatit poplatek za prodlení a náklady spojené s upomínáním a případné úroky z prodlení. Úrok, paušální náklady i poplatky byly sjednány a jsou nárokovány v přiměřené výši neodporující dobrým mravům ani ustavením zákona o spotřebitelském smlouvě. Úvěruschopnost žalovaných byla dle doložených listin zjištěna bez důvodných pochybností vzhledem k zjištěným poměrům žalovaných a výši splátky [částka]. Přitom část poskytnutého úvěru sloužila ke konsolidaci předchozích úvěrů žalovaných v celkové výši [částka], kdy splátky konsolidovaných úvěrů činily [částka]. Fakticky tak u žalovaných došlo k navýšení splácení o částku [částka]. Žalovaní nebyli zjištěni jako dlužníci v době uzavření smlouvy, přičemž žalovaný měl dostatečný čistý příjem [částka] již z déle trvajícího zaměstnání a uváděl statisticky reálné výdaje při bydlení ve vlastním bez dalších vyživovacích povinností k tomu, aby závazku dostál a jeho prohlášení věřitel ve vztahu k dalším závazkům dle soudu dostatečně ověřil v registru dlužníků a bankovních úvěrů, musel tak učinit s ohledem na to, že docházelo na konsolidaci dřívějších zjištěných dluhů, stejně tak pracoval z výpisem účtu k ověření tvrzení o příjmech a výdajích. Soud tedy má ověření úvěruschopnost ještě za řádné a uzavřenou úvěrovou smlouvu s žalovanými jako společně a nerozdílně odpovědnými dlužníky za platné. Nadto soud konstatuje, že z evidence soudu nebylo zjištěno, že by v době před uzavřením smlouvy byla proti žalovaným vedena jakákoliv exekuce. Pohledávka za žalovanými přešla na žalobkyni na základě smlouvy o prodeji a koupi obchodního závodu ze dne [datum] v souladu s ust. § 2175 a § 2177 o. z., to bylo v řízení prokázáno. Sjednané plnění nemá soud za nepřiměřené. Žalobě proto vyhověl.
36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, zde za podání žaloby a předžalobní výzvu. Za účelné již neměl soud podání ve věci o doplnění žaloby, neboť skutečnosti měly být uvedeny již v žalobě, za tento úkon náhradu nepřiznal.
37. Český soud podle českého práva i přes ruskou státní příslušnost žalovaných rozhodoval ve věci, když dvoustranná smlouva dopadající na smluvní vztahy zde není a v souladu s § 84 a § 101 z.č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém je třeba postupovat dle unijní úpravy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] čl.4 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech stanoví příslušnost dle pobytu žalovaného a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) v čl.6 určuje rozhodné právo dle bydliště spotřebitele, pokud nebylo sjednáno jinak.