Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazených faktur za dodávku elektřiny a za zaslanou upomínku. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu a zajistila distribuci elektřiny na adresu [adresa], kdy za tyto služby se žalovaný zavázal řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] fakturou č. [hodnota] se splatností [datum], v níž vyčíslila nedoplatek ve výši [částka]. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek za upomínku odeslanou žalovanému dne [datum] ve výši [částka], který požaduje na základě Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny (sekce poplatky). Žalovaný na shora uvedené částky ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum].
2. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
3. Žalobkyně svá tvrzení prokázala listinnými důkazy, z nichž soud zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [Adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby uhradit sjednanou cenu, kterou měla žalobkyně vyúčtovat fakturou. Poplatek upomínání [částka] byl upraven ve Všeobecných obchodních podmínkách, se kterými se dle smlouvy žalovaný seznámil a odsouhlasil je podpisem smlouvy.
4. Z faktury č. [hodnota] se splatností dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] nedoplatek ve výši [částka].
5. Z faktury (upomínky) č. [hodnota] se splatností dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], přičemž tato částka zahrnuje také poplatek za zaslání této upomínky ve výši [částka].
6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s upozorněním, že pokud žalovaný neuhradí dlužnou částku ve stanovené lhůtě, bude pohledávka vymáhána soudní cestou.
7. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa shora uvedeného, a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu uhradit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu a shora uvedené služby žalovanému řádně vyúčtovala, žalovaný nic netvrdil a neprokázal, že by jeho povinnost k úhradě vyúčtované částky nevznikla nebo zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení částky představující nedoplatek za úhradu elektřiny za oprávněný včetně poplatku a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.
9. Protože žalovaný přes výzvu k úhradě dlužné částky nijak nereagoval, je v prodlení, a dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobě i v tomto směru vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].
11. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.