Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75% ročně od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postoupené pohledávky ze spotřebitelského úvěru uzavřeného mezi úvěrovým věřitele [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] jako půjčky č.[hodnota]. Ve smlouvě potvrdil žalovaný převzetí půjčky [částka] a zavázal se rovněž zaplatit kapitalizované úroky [částka], poplatek zpracování půjčky [částka] a za hotovostní inkaso [částka] při řádné plnění v 60 týdenních splátkách po [částka] do [datum] a dále dle smluvních podmínek úrok 21% ročně do zaplacení. Žalovaný hradil do [datum] a zaplatil celkem [částka]. Ke dni [datum] dlužil jistinu [částka], na poplatcích s pevným úrokem [částka], odtud žalovaná částka [částka], k níž žaloba žádala přiznat ještě smluvní úrok a úroky z prodlení v kapitalizované výši do [datum] a dále do zaplacení.
2. Soud k věci nařídil jednání a již předtím vyzval žalobkyni k doložení ověření jiných závazků žalovaného a seznámení žalované s úročením ve smluvních podmínkách s poučením o neúspěchu až na zbývající jistinu při nedoložení či nenavržení důkazů. Na tom soud trval i při nařízeném jednání. Z něj se žalobkyně omluvila, žalovaný se jej neúčastnil bez omluvy, soud věc projednal bez přítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Důkazně doloženo či navrženo ničeho k ověření jiných závazků nebylo s tím, že smluvní podmínky byly hned z druhé strany smlouvy.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
4. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo na základě smlouvy o postoupení s původním věřitelem ze dne [datum] a postoupení původní věřitel sdělil v oznámení z [datum].
5. Dle zákaznické karty podepsané žalované z [datum] plyne jeho tvrzení o jiném závazku, [částka] měsíčně u [právnická osoba] [Anonymizováno] a příjmu [částka] měsíčně jako výrobního dělníka u [Anonymizováno] [právnická osoba]. a výdaje za nájem, inkaso a domácnost [Anonymizováno] tis. Kč v [adresa], přičemž žalovaný potvrdil ověření příjmů z pracovní smlouvy, výplatnic a výdajů z nájemní smlouvy a sipa. Nic však nebylo žalobkyně doloženo ani důkazně navrženo k ověření jiných závazků. Soud to pokládá za základní rozsah ověření, nadto z lustrace věcí žalované vyplývá, že měl již v roce 2012 exekvovány jiné závazky (rozuměno musely být již vykonatelné a zesplatněné, proto lze předpokládat, že dřívější než uzavřený).
6. Ze smlouvy o půjčce z [datum] plyne převzetí částky [částka] v hotovosti jako půjčky žalovaným od původního věřitele, sjednány byly poplatky a úrok zvyšují částku k vrácení na [částka] i při řádném splácení 60 týdnů po [částka] (15 měsíců). Za hotovostní inkaso činil poplatek [částka], nebyl nezbytný k poskytnutí půjčky, žalovaný jej zaškrtával jako volbu, ale v případě, že by jej nechtěl, musel by označit svůj účet. Smluvní podmínky se nejeví jako ty z druhé strany, druhá strana jsou Další ustanovení o souhlasu se zpracováním osobních údajů a oznámení o odstoupení a až poté dvoustranné Smluvní podmínky bez podpisu, zde je uveden 21% úrok ročně. Ve smlouvě je na podmínky pouhý odkaz psaný drobným písmem, a to před citací hlavních ujednání ve smlouvě, v nich úrok chybí.
7. K vrácení částky vyzývala žalobkyně předžalobní výzvou z [datum] a žádala zaplacení do [datum] a doložen byl i dokladu o vypravení.
8. Soud má za prokázané, že postoupená pohledávka pochází z půjčky ve formě spotřebitelského úvěru dle postavení stran a spotřebitelského účelu půjčky, dle soudu však absentuje řádně ověření úvěruschopnosti, to prokázáno v úplnosti nebylo, nebylo doloženo ověření jiných závazků. Jako nepřiměřené vysoký se jeví poplatek za inkaso, jde přes polovinu půjčené částky, nebyl přitom ani po celou dobu splácení využit a není ani zřejmé, jak s ním mohl žalovaná nesouhlasit, pokud nemohl či nechtěl označovat svůj účet, spojitost se splácením zde soud nevidí. Mimo hlavní smluvní ujednání, se kterými se transparentně žalovaný seznámil a souhlasil stojí 21% úrok ročně, nebylo doloženo nic k seznámení se a souhlasu, zůstalo u tvrzení o umístění na druhé straně smlouvy, to však vylučuje minimálně jejich dvoustrannost a ani tím by nebylo ošetřeno prokázání seznámení a souhlasu ani to, že jedno z hlavních ujednání stojí mimo text smlouvy. Za 60 týdnů řádného splácení měl žalovaný vrátit téměř dvojnásobek půjčeného při pohledu na komplexní hodnocení závazku.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru smlouva o půjčce, když žalovanému byly přenechány peněžní prostředky v souladu s ustanovením § 657 z.č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.): Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odst. 1 obč.zák. bylo možno sjednat i úroky. Poplatky bylo možné ujednat jako smlouvu nepojmenovanou dle § 51 obč.zák.
11. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též zsú). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 9 zákona. Neplatnost nebyla uvedena jako relativní v ust. § 40a obč. zák. Ústavněkonformní výklad (nálezy I. ÚS 199/11 ze dne [datum] a III. ÚS 4084/12 ze dne [datum]) se zde jednoznačně i pro úpravu před novelizací účinnou od [datum] (novela zák.č. 43/2013 Sb.) přiklonil k neplatnosti absolutní. Shodně to uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum] sp.zn. 33 Cdo 201/2018, a to v souladu s eurokonformním výkladem v rozsudku ESD ze dne [datum], , Anonymizováno12. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4129/18 ze dne [datum] zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne [datum] (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], CA Consumer Finance proti [jméno FO], rozsudek Okresního soudu [adresa] sp. zn. [spisová značka]): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté.13. Pro neplatnost by náležela pouze částka dosud nevydaná žalovaným jako bezdůvodné obohacení v souladu s ust. § 451 ob.č.zák.14. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne [datum] se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank. Korektivu dobrých mravů mohou podléhat i jiná sjednaná plnění a ujednání je třeba hodnotit komplexně (k tomu ESD C-377/14 ze dne [datum]).15. Smluvní podmínky zavazují v případě seznámení se a souhlasu s nimi dle I.ÚS 3512/11, NS ČR 32 Cdo 3530/2016 a vůči spotřebiteli nelze ty podstatné ani nasmlouvat mimo hlavní smlouvu o spotřebitelském úvěru pro rozpor s ust. § 56 odst. 1 obč. zák. (k tomu NS 32 ICdo 86/2015.).16. V případě prodlení z peněžitým plnění náleží úroky z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle vyhl.č. 142/1994 Sb.17. Soud neměl za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti, v řízení nebylo doloženo zkoumání tvrzených jiných závazků s jejich ověření, soud to měl v souladu s judikaturou za významné a řádně vyzval k doložení. Pro neplatnost uzavření smlouvy vzniká nárok pouze na vydání zbývající nezaplacené části jistiny jako bezdůvodného obohacení, zde z převzaté částky [částka] po zaplacení [částka] částka dle výroku I. a z ní úroky z prodlení, od doby, kdy marně vyzval věřitel předžalobní upomínkou k vrácení. Ve zbytku soud žalobu zamítl, pro neplatnost smlouvy nelze přiznat další ujednaná plnění. Kdyby soud neseznal již tuto absolutní neplatnost, neměl by za řádně sjednané, byť přiměřené, úroky. Nebyly totiž obsaženy v hlavních ujednáních se spotřebitelem, ze smlouvy neplyne ani jejich odsouhlasení, seznámení se s nimi. Posuzoval by i přiměřenost sjednaného plnění s ohledem na vysoký poplatek za hotovostní inkaso a způsob jeho sjednání.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., žalobkyně byl v řízení převážně neúspěšná, měla úspěch jen pro částku [částka], ovšem žalovala na [částka] s přísl., žalovanému však v řízení náklady k náhradě nevznikly.