Výrok
I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] se ke dni [datum] zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu o zrušení vyživovací povinnosti, kterou má jako otec k žalované dceři [jméno FO] narozené [Datum narození žalované] s tím, že žalovaná ukončila studium a jeho vyživovací povinnost tedy již zanikla.Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s touto souhlasí. Ukončení studia ke dni [datum], kdy žalobce podal svůj návrh, nijak nesporovala.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., vycházejíc z obsahu spisu a předložených listinných důkazů, když k výzvě soudu žádný z účastníků nevyjádřil svůj nesouhlas s tímto postupem; výzva soudu byla žalované doručena ve smyslu ust. § 49 odst. 4 o.s.ř.Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.V daném případě má soud za prokázané, že zanikla vyživovací povinnost žalobce k žalované, jestliže tato učinila nesporným, že ukončila studium a je nyní schopna se sama živit. Protože toto bylo oběma účastníky potvrzeno ke dni [datum], kdy žalobce podal žalobu, zrušil soud vyživovací povinnost k danému datu.Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení však nepožadoval.