Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29.2.2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 72 528,18 Kč, úrok z prodlení z částky 56 894,07 Kč od 4.5.2023 do zaplacení ve výši 15 %, úrok ve výši 30 % ročně z částky 48 573,34 Kč od 24.4.2023 do zaplacení, částku 26 463,77 Kč, úrok z prodlení z částky 20 115,14 Kč od 3.4.2023 do zaplacení ve výši 15 % a úrok ve výši 29,04 % ročně z částky 16 677,01 Kč od 24.3.2023 do zaplacení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 49 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 3 441 Kč, což však neučinil, neboť dosud uhradil jen částku 6 882 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit ve 18 měsíčních splátkách po 2 022 Kč, což však neučinil, neboť dosud uhradil jen částku 10 110 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Protože se k nařízenému jednání nedostavil, soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v jeho nepřítomnosti.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 49 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 68,86 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 3 441 Kč.
5. Z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaný si ke sjednanému úvěru uzavřel i pojištění schopnosti splácet úvěr.
6. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu bylo zjištěno, že dne 21.11.2022 byla z účtu [Anonymizováno] na účet č. [Anonymizováno] převedena částka 49 000 Kč s variabilním symbolem [var. symbol].
7. Z dopisu nadepsaného jako „Oznámení“ ze dne 23.4.2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o okamžitém zesplatnění úvěru č. [hodnota] a vyzvala jej k úhradě do 10 dní.
8. Z historie úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje dvě splátky žalovaného po 3 441 Kč na úvěr poskytnutý dle smlouvy č. [hodnota], a to splátky ze dne 25.12.2022 a 17.1.2023.
9. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 86,81 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách po 2 022 Kč.
10. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu bylo zjištěno, že dne 18.7.2022 byla z účtu [Anonymizováno] na účet č. [Anonymizováno] převedena částka 20 000 Kč s variabilním symbolem [var. symbol].
11. Z historie úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje 5 splátek žalovaného po 2 022 Kč na úvěr poskytnutý dle smlouvy č. [hodnota].
12. Z dopisu nadepsaného jako „Oznámení“ ze dne 23.3.2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o okamžitém zesplatnění úvěru č. [hodnota] a vyzvala jej k úhradě do 10 dní.
13. Z dopisu nadepsaného jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 14.11.2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení žalovaných pohledávek a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 110 420,86 Kč.
14. Z prohlášení o postoupení pohledávky ze dne 31.10.2023 včetně přílohy bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 29.6.2023 mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní.
15. Z předžalobní výzvy ze dne 30.1.2024 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný by před podáním žaloby vyzývám k úhradě dlužné částky.
16. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného kalkulovala s tím, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 25 000 Kč měsíčně, životní minimum činí částku 4 620 Kč, náklady na bydlení činí částku 3 600 Kč, žalovaný splácí úvěr se splátkou 2 022 Kč, rezerva tedy činí částku 13 758 Kč. Žalovaný měl bydlet ve vlastním bydlení a mít vysokoškolské vzdělání.
17. Z výpisu z registru SOLUS ke dni 19.11.2022 bylo zjištěno, že žalovaný neměl k uvedenému dni v registru žádný záznam.
18. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dne 19.11.2022 bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl skóre 243 bodů, což odpovídá kategorii I. – nízké body, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výši vyplacené částky, případně zamítán.
19. Z potvrzení pracovní neschopnosti bylo zjištěno, že žalovaný byl od 21.6.2022 do 1.7.2022 v pracovní neschopnosti.
20. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ke smlouvě č. [hodnota] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného kalkulovala s tím, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 25 852 Kč měsíčně, životní minimum činí částku 4 250 Kč, náklady na bydlení činí částku 3 723 Kč, rezerva tedy činí částku 16 879 Kč. Žalovaný měl bydlet v pronájmu a mít základní vzdělání.
21. Z dokladů o příjmů bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] vyplacena mzda ve výši 22 898 Kč, dne [datum] mzda ve výši 24 096 Kč, dne [datum] mzda ve výši 28 531 Kč a dne [datum] mzda ve výši 24 496 Kč, a to z účtu společnosti [právnická osoba]. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] na účet vedený na jméno [jméno FO] byla od téže společnosti vyplacena mzda ve výši 24 457 Kč, dne [datum] mzda ve výši 24 775 Kč, dne [datum] mzda ve výši 28 325 Kč a dne [datum] mzda ve výši 33 860 Kč. Z výplatní pásky bylo zjištěno, že mzda žalovaného ve společnosti [právnická osoba] za [Anonymizováno] činila částku 24 457 Kč. Žalobkyně tvrdila, že i platby posílané na účet [jméno FO] byly mzdou žalovaného. Ze shody částek na výplatní pásce a zaslané mzdě ze dne [datum] je zřejmé, že mzda žalovaného za určité období skutečně směřovala na účet [jméno FO], tedy soud dospěl k závěru, že příjmy žalovaného za předmětné období byly prokázány, resp. bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně si příjmy žalovaného řádně prověřila.
22. Z výpisu z registru [Anonymizováno] ke dni 14.7.2022 bylo zjištěno, že žalovaný neměl k uvedenému dni v registru žádný záznam.
23. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dne 14.7.2022 bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl skóre 344 bodů, což odpovídá kategorii II. – vyšší body, menší riziko, lepší segment klientů.
24. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným smlouvy, na základě kterých byly žalovanému vyplaceny částky 49 000 Kč a 20 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal vrátit společně s ročním úrokem, což však neučinil, neboť uhradil pouze částky 10 110 Kč a 6 882 Kč.
25. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
26. Žalobkyně je věřitelem pohledávek uplatněných v tomto řízení, přičemž pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).
27. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřena smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29.5.2022 (dále jen „z.s.ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.
28. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 75 z.s.ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
30. Podle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného (resp. že ji posoudila její právní předchůdkyně), a to při uzavírání obou smluv. Žalobkyně však ani přes výzvu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila důkazy prokazující, že by její právní předchůdkyně před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy se žalovaným řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, resp. jí důkazy předložené důkazy jsou pro závěr o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedostačující. Příjmy žalovaného prokázány byly, výdaje žalovaného nebyly prokázány nijak, žádný doklad o výši úhrad spojených s bydlením apod. žalobkyně k dispozici neměla, žalobkyně (právní předchůdkyně) vycházela pouze z tvrzení žalovaného. Již z předložených listin je přitom jsou na místě pochybnosti o pravdivosti žalovaným tvrzených skutečností, neboť v jednom případě žalovaný uváděl základní vzdělání, ve druhém vysokoškolské vzdělání, v jednom případě vlastní bydlení a ve druhém pronájem, přičemž výdaje měly být skoro stejné. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015-39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022).
32. V posuzovaném případě se žalobkyně resp. její právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného spokojila s pouhými prohlášeními žalovaného ohledně jeho výdajů, aniž by si výdaje žalovaného jakkoli ověřila. Požadavek na to, aby si žalobkyně resp. její právní předchůdkyně vyžádala například výpis z katastru nemovitostí, prokazující vlastnictví nemovitosti k bydlení, případně nájemní smlouvu a inkaso (SIPO), ze kterých by bylo možné prověřit alespoň výdaje na bydlení, přitom není nijak přemrštěný. Soud tak uzavírá, že žalobkyně resp. její právní předchůdkyně neposuzovala poměry žalovaného tak, jak vyžadují zmíněná ustanovení z.s.ú., když zcela rezignovala na prověření možných výdajů žalovaného. Soud proto hodnotí uzavřenou smlouvou o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú.
33. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z.s.ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z.s.ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.
34. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 49 000 Kč a 20 000 Kč a vrácení částek 10 110 Kč a 6 882 Kč, co do rozdílu těchto částek, představující nesplacenou část jistiny, bylo proto žalobě vyhověno, neboť bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že tyto částky žalobkyni zaplatil, což však neučinil. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.
35. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).
36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaný měl ve věci větší úspěch (příslušenství pohledávky bylo kapitalizováno ke dni vydání rozsudku) a měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Protože mu však žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.