1 C 36/2023

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 161 766,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 5. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 6. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 7. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 8. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 9. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 10. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 11. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 12. 2020 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 1. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 2. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 3. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 4. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 5. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 6. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 7. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 8. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 9. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 10. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 11. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 713,70 Kč od 28. 12. 2021 do 27. 1. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 160 266,50 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a dále zaplacení částky ve výši 9 367,32 Kč. Zaplacení uplatněných nároků požadovala po žalované z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], která byla uzavřena dne [datum] prostředky na dálku.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se žalované nepodařilo doručit a byl proto zrušen. K jednání nařízenému na den [datum] se dostavil zástupce žalobkyně i žalovaná. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a při jednání namítla, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřela. Uvedla, že šlo o zneužití jejích dokladů ze strany sestry [jméno FO], se kterou do září 2022 bydlela. O tom, že na její účet došla částka 130 000 Kč, věděla, ale vycházela z tvrzení sestry, že se jedná o peníze jiného subjektu. Při jednání dne [datum] doplnila, že peníze byly spotřebovány její sestrou [jméno FO]. O tom, že by mělo jít o její dluh vůči žalobkyni se dozvěděla teprve z předvolání k jednání na jaře 2023. Popřela rovněž, že by se s žalobkyní před jednáním spojila telefonicky, jak žalobkyně tvrdila. Soud proto poskytl žalobkyni poučení dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o tom, že je třeba doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání tvrzení že úvěrová smlouva byla dne [datum] uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, s tím, že v případě nesplnění této povinnosti hrozí žalobkyni věcný neúspěch v řízení. Žalobkyně v podání ze dne [datum] označila obranu žalované za nedůvěryhodnou a poukázala na to, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostředky na dálku a popsala průběh procesu uzavření smlouvy, kdy musí zájemce uvést o kolik peněz má zájem a jak dlouho by chtěl půjčku splácet. Musí rovněž vyplnit své osobní údaje, zaslat scan dvou průkazů totožnosti, telefonní číslo, e-mail, výpis z účtu vedeného na jméno žadatele za poslední 3 měsíce, pracovní smlouvu nebo potvrzení o výši příjmu a výplatní pásky za poslední 3 měsíce. Rovněž tak žalobkyně zpochybnila vysvětlení, podle něhož žalovaná měla za to, že jde o peníze firmy, jak jí měla říci její sestra. Poukázala pak též na to, že po uzavření smlouvy z účtu žalované byla žalobkyni zaplacena částka 0,70 Kč a poštovními poukázkami byly zaplaceny dvě platby po 4 713 Kč. Byla tak uhrazena splátka ve výši, kterou si strany sjednaly. Poukázala rovněž na to, že před prvním jednáním ve věci, dne [datum] proběhl telefonický rozhovor, z telefonního čísla [tel. číslo], v němž se volající dotazovala na možnost sjednání splátkového kalendáře, kdy tato osoba tvrdila, že se jí termín jednání před soudem nehodí, nechce pohledávku rozporovat, a proto řeší věc touto cestou. K podání žalobkyně připojila trestní oznámení směřující proti žalované a [jméno FO] jako podezřelým.

3. Na základě návrhu žalobkyně ze dne [datum] soud řízení usnesením č.j. 1 C 36/2023-90 ze dne 30. 8. 2023 přerušil do doby pravomocného skončení trestního řízení vedeného u Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, [adresa] Územního odboru [adresa], Oddělení hospodářské kriminality pod sp. zn. [sp.zn.]. O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením č.j. 1 C 56/2023-134 ze dne [datum] v návaznosti na zjištění, že dne [datum] nabyl právní moci rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne [datum], č.j. [sp.zn.]. Žalobkyně se poté k věci vyjádřila tak, že na základě výsledku trestního řízení připouští, že [jméno FO] při uzavírání smlouvy s žalobkyní zneužila doklady své sestry [Jméno žalované]. Nicméně má za to, že finanční prostředky z úvěru byly žalobkyní zaslány na bankovní účet žalované a nikoli její sestry a má za to, že případné předání těchto finančních prostředků žalovanou její sestře [jméno FO], nemůže jít k tíži žalobkyně, která není s [jméno FO] v žádném právním vztahu. Tím, že finanční prostředky byly vyplaceny na účet žalované, žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalovanou, která se pak případně může domáhat recipročně nároku vůči její sestře. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do příslušenství úvěru a nároku na zaplacení smluvní pokuty a nadále požaduje po žalované zaplatit částku 120 573,30 Kč jako bezdůvodné obohacení. Výše požadovaného plnění je zůstatkem částky 130 000 Kč, kterou žalobkyně vyplatila na účet žalované č.ú. [č. účtu] po odečtení uhrazených plateb v celkové výši 9 426,70 Kč. Usnesením č.j. 1 C 36/2023-138 ze dne 17. 7. 2025 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno (právní moc dne 7. 8. 2025) s tím, že dále bude rozhodováno o nároku na zaplacení částky ve výši 120 573,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 573,30 Kč od 20. 8. 2022 do zaplacení a o náhradě nákladů řízení.

4. K zjištění skutkového stavu soud ve věci provedl důkaz úvěrovou smlouvou ze dne [datum], výpisem z účtu žalované, kopiemi osobních dokladů žalované, pracovní smlouvou, výplatními páskami, předpisem splátek, oznámením o vymáhání, předžalobní výzvou, doklady o odeslání písemností, zprávou [banka]., trestní m oznámením žalobkyně, výpisy z účtu, záznamem o komunikaci, úplným výpisem z obchodního rejstříku, výpisem z veřejného rejstříku, zprávou PČR, rozsudkem OS Louny č.j. [sp.zn.], usnesením KS v Ústí nad Labem, protokolem o hlavním líčení, obsahem spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. [sp.zn.].

5. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Z důkazů, které byly v řízení provedeny, soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] prostředky na dálku uzavřela smlouvu o úvěru s osobou, která vystupovala pod jménem žalované (úvěrová smlouva č.l. 25-31). Žalobkyně předložila kopii občanského a řidičského průkazu žalované, které měla před uzavřením smlouvy k dispozici (č.l. 18,19). Z pracovní smlouvy vč. dohody o změně pracovní smlouvy (č.l. 39-40,41), výplatních pásek (č.l. 22-23), vyplynulo, že žalobkyně se před uzavřením smlouvy zabývala výdělkovými poměry žalované. Poměry žalované jsou doloženy též výpisem z jejího účtu č. [č. účtu] za dobu [datum] do [datum] (č.l. 20-21). Ze smlouvy úvěrové (č.l. 25 – 31) soud zjistil, že se jedná o smlouvu, která je podepsána žalobkyní a na místě podpisu žalované je uveden jedinečný kód [hodnota]. Smlouva obsahuje závazek žalobkyně vyplatit částku 130 000 Kč. Z bankovního spojení vyplývá číslo účtu [č. účtu]. Dlužník měl dle smluvních ujednání poskytnutý úvěr splatit vč. úroku ve výši 18 % ročně ve 36 splátkách po 4 713,70 Kč, s tím, že první splátka je splatná za měsíc ode dne odeslání peněžních prostředků věřitelem. Z oznámení předpisu splátek (č.l. 33) vyplývá, že měsíční splátka činila 4 713,70 Kč a splátky měly být placeny počínaje dnem [datum]. Dle potvrzení o platbě (č.l. 37) a zprávy [banka]. ze dne [datum] (č.l. 46–49) žalobkyně vyplatila [datum] na účet č.ú. [č. účtu] částku 130 000 Kč. Z výpisů z účtu žalobkyně (č.l. 65,70) bylo zjištěno, že ve prospěch pohledávek z předmětné smlouvy následně žalobkyně obdržela částku 9 426,70 Kč, když částka 0,70 Kč byla dne [datum] zaplacena z účtu žalované č. [č. účtu] a dne [datum] a [datum] bylo zaplaceno poštovní poukázkou 4 713 Kč (2x). Dopisem ze dne 22. 12. 2021 žalobkyně oznámila na adresu žalované, že pohledávky z úvěrové smlouvy č. [hodnota] uzavřené dne [datum] předává k vymáhání (č.l. 38). Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. [sp.zn.] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla [jméno FO], nar. [datum], uznána vinnou, mimo jiné, spácháním přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku a přečinu poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Ze skutkové věty rozsudku vyplývá, že [jméno FO] v období od [datum] do [datum] vystupovala u různých poskytovatelů úvěrů v souvislosti se sjednáváním smluv o úvěru jménem své sestry [Jméno žalované], při uzavírání smluv dokládala kopie osobních dokladů [Jméno žalované] a to občanského a řidičského průkazu, dále výpisy z účtu [Jméno žalované], výplatní pásky a pracovní smlouvy, jednak k ověření totožnosti, dále k ověření úvěruschopnosti, to vše bez vědomí a souhlasu své sestry [Jméno žalované], kdy na základě uzavřených smluv došlo k čerpání finančních prostředků z uzavřených smluv, mimo jiné i částky 130 000 Kč, kterou žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet č. [č. účtu] majitelky [Jméno žalované], která pak pod smyšlenou legendou předala tyto [jméno FO], která ve prospěch pohledávek žalobkyně zaplatila jen tři splátky v celkové výši 9 426,70 Kč a způsobila tak žalobkyni na jistině úvěru škodu ve výši 120 573,30 Kč. Tímto jednáním a dalšími v rozsudku popsanými jednotlivými útoky způsobila [jméno FO] škodu v celkové výši 599 096,04 Kč. V důsledku jednání [jméno FO], která se před žalovanou snažila tajit jak existenci těchto úvěrů, tak následná probíhající občanskoprávní, exekuční či vykonávací řízení, bylo provedeno k osobě žalované 9 zápisů do systému registru dlužníků Solus a dvanácti zástavními právy smluvními a exekučními a příkazy k prodeji byly zatíženy nemovitosti žalované [Jméno žalované] zapsané na LV [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] (č.l. 120-126). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 5. To 55/2025-[sp.zn.] ze dne [datum] bylo zamítnuto odvolání obžalované [jméno FO] i odvolání státního zástupce (č.l. 127-135).

8. Na základě důkazů, které soud hodnotil samostatně i ve vzájemné souvislosti, shledal, že žalobkyně uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě vyplatila finanční prostředky v částce 130 000 Kč na účet žalované č.ú. [č. účtu] a splnila tak svůj závazek ze smlouvy úvěrové. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. [sp.zn.] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že osobou, která předmětnou smlouvu s žalobkyní sjednávala, byla [jméno FO], nar. [datum], která při sjednávání smlouvy vystupovala pod identitou žalované. Pro uzavření této i dalších smluv využila toho, že s žalovanou bydlela a měla tak přístup k jejím osobním dokladům, dokladům o jejím pracovním poměru i výpisům z jejího účtu. Finanční prostředky z tohoto konkrétního úvěru považovala žalovaná [Jméno žalované] za finanční prostředky své sestry [jméno FO] a částku vyplacenou žalobkyní užila v její prospěch. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. č.j. [sp.zn.] bylo zjištěno, že [jméno FO] stejným způsobem postupovala i v dalších případech, kdy žádala a čerpala pod identitou žalované úvěry u dalších společností jako [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]., [právnická osoba] a dalších a pod identitou žalované vystupovala i při jednání s věřiteli, kdy se prokazovala falešnou plnou mocí žalované. Pod identitou žalované uzavírala též smlouvy s dodavateli energií a uzavřela takto i smlouvy kupní na nákup zboží v celkové ceně 39 400 Kč. Pod identitou žalované vystupovala též při jednání s notářem [tituly před jménem] [adresa]. V průběhu vyšetřování vystupovala [jméno FO] pod identitou své sestry – žalované [Jméno žalované] – i při podání vysvětlení před policejním orgánem a jménem žalované se k prověřovanému jednání doznala. Její jednání vedlo k tomu, že žalovaná byla soudem uznána vinnou ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem a bylo jí uloženo zaplatit na náhradě škody společnosti [právnická osoba] částku 458 000 Kč. Na základě těchto zjištění ve shodě se závěry soudu v trestní věci [jméno FO] z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. [sp.zn.] soud uzavřel, že osobou, která úvěrovou smlouvu s žalobkyní uzavírala, byla [jméno FO], která vystupovala pod identitou žalované a k uzavření smlouvy využila společného bydlení s žalovanou a s tím spojeného přístupu k dokladům žalované. Soud se dále zabýval otázkou, zda výplatou částky 130 000 Kč žalobkyní na účet žalované došlo u žalované k jejímu bezdůvodnému obohacení. Sama žalovaná uváděla, že vyplacené finanční prostředky byly vynaloženy na platby [jméno FO] dle jejích požadavků. [jméno FO] k tomu v prvních fázích trestního řízení při podání vysvětlení dne [datum] (č.l. 139 – 140 sv. I spisu [sp.zn.]) popsala, že jí žalovaná finanční prostředky z tohoto konkrétního úvěru, který označovala za svůj dluh, předala v hotovosti. Z výpisů z účtu žalované a vyhodnocení pohybů na tomto účtu provedeném policejním orgánem při prošetřování trestné činnosti [jméno FO] vyplývá, že žalovaná měla své hospodaření nastavené s vyrovnaným rozpočtem, tak, aby její příjem z pracovního poměru pokrýval její výdaje, kdy pravidelné výdaje byly hrazeny na základě trvalého příkazu. Z jejího účtu bylo na účet [jméno FO] převedeno 162 665 Kč a ve prospěch spol. [právnická osoba] částka 154 500 Kč a kromě toho, poté, co došla na její účet částka 130 000 Kč, v hotovosti vyzvedla z účtu částku 40 000 Kč. Vzhledem k rozsahu trestné činnosti [jméno FO] a počtu smluv uzavřených pod identitou žalované, má soud za to, že konkrétní postup při nakládání z konkrétními finančními prostředky si [jméno FO] nemusela vybavit přesně a správně, ale jak ze záznamu o podání vysvětlení, tak i z výpovědi obžalované [jméno FO] v trestním řízení, vzal soud za prokázané, že prostředky, které žalobkyně vyplatila na účet žalované, byly určeny pro [jméno FO] a také byly pro ni užity. O tom mimo jiné svědčí skutečnost, že to byla [jméno FO], kdo splatil žalobkyni část její pohledávky. Je zřejmé, že v průběhu trestního řízení se [jméno FO] pokoušela přenést odpovědnost za své jednání na žalovanou, ale soud má za to, že šlo o způsob obhajoby, kterým chtěla umenšit svůj podíl na spáchaném jednání. Proto se soudu jako věrohodné jeví vyjádření [jméno FO] při podání vysvětlení dne [datum], z něhož jednoznačně vyplývá, že prostředky vyplacené žalobkyní na účet č.ú. [č. účtu] považovala za své prostředky a tyto spotřebovala. V tomto směru nebylo možno opomenout vyjádření [jméno FO] v závěru hlavního líčení dne [datum], kdy [jméno FO] uznala svou vinu a současně se žalované za své jednání omluvila a vyjádřila lítost nad tím, co jí způsobila (č.l. 109-110). Soud z provedených důkazů vzal za prokázané, že finanční prostředky z předmětného úvěru si žalovaná neponechala a naložila s nimi dle pokynů [jméno FO] v její prospěch. Je tak patrno, že majetková sféra žalované se výplatou finančních prostředků žalobkyní na její účet nikterak nezměnila, nedošlo k navýšení jejího majetku. Soud má za prokázané, že účet žalované uvedený ve smlouvě byl sjednaným platebním místem pro výplatu částky 130 000 Kč žalobkyní a žalobkyně tedy vyplacením této částky na konkrétní účet splnila svůj závazek ze smlouvy. V takovém případě se pak dle judikatury vyšších soudů na straně osoby, pro kterou je účet veden, nejedná o bezdůvodné obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 575/2015 ze dne 07.01.2016, rozhodnutí NS sp. zn. 28 Cdo 2591/2021 ze dne 9.11.2021). Plnění žalobkyně náleželo [jméno FO] a bylo prokázáno, že po připsání částky 130 000 Kč na účet žalované se žalovaná i [jméno FO] k tomuto plnění chovaly jako plnění určenému [jméno FO] a té se, i dle jejího vyjádření v trestní řízení, tohoto plnění od žalované dostalo. Proto soud na straně žalované neshledal bezdůvodné obohacení a žalobu zamítl. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti svědčící pro závěr o odpovědnosti žalované vůči žalobkyni z jiného právního důvodu (náhrada škody), neboť z provedených důkazů má soud za prokázané, že i ona sama je obětí ods. [jméno FO] a nese důsledky její trestné činnosti páchané pod identitou žalované.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 248,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 171 133,82 Kč za úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení dne 15. 7. 2025 v částce 7 980 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t.) a odměna za účast při jednání dne [datum] z tarifní hodnoty ve výši 120 573,30 Kč v částce 5 940 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t.) Kč. K odměně za tyto úkony právní služby přísluší 2 paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 s. a. t., tj. 900 Kč. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náleží žalované náhrada 828,80 Kč za cestu osobním automobilem [typ vozidla] [RZ] RZ, , za 112 ujetých km z [adresa] a zpět ( 34,70 Kč za litr paliva BA 95 dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 4,3 l/100 km a 5,9 Kč/km jako náhradě za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573 /2025 Sb. Žalované dále náleží dle ust. § 14 odst. 1 b), odst. 3 a. t. náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč. Celkem žalované náleží náhrada nákladů řízení ve výši 16 248,80 Kč. Zaplacení náhrady nákladů řízení uložil soud žalobkyni ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalované dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.