Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 556 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 003 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 500,70 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od[Anonymizováno] právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 14 559 Kč, na základě tvrzení, že jí žalovaná tuto částku dluží na smluvní pokutě sjednané ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (dále i jen „Smlouva o úvěru“). Uvedla, že na základě této smlouvy byl žalované ze strany žalobkyně poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobkyně v souladu se Smlouvou o úvěru poskytla žalované peněžité prostředky ve výši 30 000 Kč Žalovaná se ve zavázala zaplatit předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové, tedy celkem částku ve výši 39 930 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do každého 20.tého dne daného měsíce na účet žalobkyně. Z důvodu neplacení sjednaných splátek žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 26. 11. 2020 a vyzvala žalovanou k jeho zaplacení. Protože k úhradě nedošlo, podala žalobkyně proti žalované žalobu a Okresní soud v Lounech vydal dne [datum] rozsudek pro uznání č.j. [sp.zn.], který nabyl právní moci dne [datum]. Následně žalovaná pohledávky dle tohoto exekučního titulu ve výši 31 566 Kč žalobkyni uhradila ke dni 21. 12. 2022. V nově zahájeném řízení uplatila žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 31 551 Kč, a to za dobu od 10. 1. 2021 do 21. 12. 2022 v částce 14 559 Kč.
2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Platební rozkaz se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované a byl proto zrušen. K jednání nařízenému na den [datum] se žalobkyně nedostavila, svoji neúčast řádně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila a svoji neúčast nijak neomluvila, ač jí předvolání k jednání a žaloba byly doručeny na adresu jejího bydliště uvedenou v evidenci obyvatel dne 25. 2. 2025. Soud proto projednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z listinných důkazů založených ve spise, které pro posouzení věci považoval za postačující.
3. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ust. § 122 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Dle odst. 3 cit. ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
4. V projednávané věci soud zjistil ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], že žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se ve zavázala zaplatit předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové, tedy celkem částku ve výši 39 930 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do každého 20.tého dne daného měsíce na účet žalobkyně. Z článku IV. bod 2 písm. b) smlouvy o úvěru vyplývá, že účastníci sjednali pro případ porušení smlouvy ze strany žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení. Uzavření smlouvy předcházelo posouzení schopnosti žalované úvěr splatit, což žalobkyně prokázala čestným prohlášením žalované o závazcích a výdajích a dokladem o výši příjmů ze závislé činnosti, které vyhodnotila s odbornou péčí, když měla k dispozici jednak čestná prohlášení žalované o výši jejích příjmů i výdajů, doklady o výši mzdy žalované a ověřila její poměry i nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a rejstříku exekucí.
5. V daném případě soud shledal, že již v řízení vedeném u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. [sp.zn.] na základě předložených listinných důkazů byl učiněn závěr, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, na jehož základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala k zaplacení poskytnuté částky a částky 9 930 Kč ve sjednaných splátkách. Žalovaná v předchozím řízení uplatněný nárok uznala a zavázala se k jeho zaplacení. Rozsudek č.j. [sp.zn.] nabyl právní moci [datum]. Z obsahu spisu sp. zn. [sp.zn.] bylo zjištěno, že žalobkyně svým návrhem uplatnila vůči žalované mimo jiné nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 388 Kč a 1 497 Kč. Usnesením č.j. [sp.zn.] ze dne [datum] bylo řízení zastaveno v části, v níž žalobkyně požadovala náklady upomínání ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 388 Kč, dlužné splátky ve výši 3 630 Kč a smluvního úroku ve výši 1 185 Kč. Z písemného podání žalobkyně ze dne 13. 10. 2021 soud zjistil, že ke zpětvzetí žaloby v uvedeném rozsahu přistoupila žalobkyně v důsledku částečné úhrady žalované v částce 8 000 Kč, kterou započetla popsaným způsobem, tj. v rozsahu 2 885 Kč tuto využila k úhradě vyúčtované a u soudu uplatněné smluvní pokuty.
6. Z obsahu úvěrové smlouvy má soud za prokázané, že žalovaná se zavázala k úhradě případné smluvní pokuty v článku IV. odstavec 2, písm. b) smlouvy o úvěru, kterou podepsala, přičemž smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že smluvní pokuta byla dohodnuta řádně v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku. Vzhledem k prodlení žalované s úhradou plnění dle smlouvy, soud shledal nárok na zaplacení smluvní pokuty po právu. Soud proto uložil žalované povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 12 556 Kč, když shledal, že celková výše smluvních pokut, které může žalobkyně po žalované jako spotřebitelce požadovat je limitována ust. § 122 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Vzhledem k smluvním pokutám, které žalobkyně uplatnila v předchozím řízení, a které žalovaná uhradila byla žaloba ve zbytku uplatněného nároku, tj. co do částky 2 003 Kč zamítnuta.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 500,70 Kč. Plná náhrada nákladů řízení činí 2 070,50 Kč a sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí zastoupení a sepsání žaloby) a částky 150 Kč za úkon právní služby spočívající v zaslání jednoduché předžalobní výzvy k plnění, realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 220,50 Kč. Při určení úspěchu a neúspěchu soud vycházel z toho, že celkově byla požadována částka ve výši 14 559 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pro částku 12 556 Kč a vznikl jí proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72,48 % účelně vynaložených nákladů v částce 1 500,70 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nemohl vyhovět návrhu právního zástupce žalobkyně na uhrazení nákladů řízení ve výši 5 950 Kč, neboť v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu, kterou žalobkyně podává opakovaně, výše plnění nepřesahuje 50 000 Kč a soud by se vyhověním tohoto návrhu dostal do rozporu s příslušnou judikaturou.
8. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.