10 C 165/2025

Odůvodnění

1.Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí jímž by soud určil, že podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] zastavěné ploše a nádvoří – zbořeniště, č. parc. st. 16/1 o výměře 1640 m2, 2. zastavěné ploše a nádvoří – zbořeniště, č. parc. st. 16/2 o výměře 245 m2, 3. zastavěné ploše a nádvoří – zbořeniště, č. parc. st. 16/3 o výměře 48 m2, 4. zastavěné ploše a nádvoří – zbořeniště, č. parc. st. 16/4 o výměře 7 m2, se zrušuje a přikazují se dle rozdělení geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] č. plánu [Anonymizováno], geometrický plán ověřený autorizovaným zeměměřičským [tituly před jménem] [jméno FO], č. položky [Anonymizováno] dne 23. 3. 2025 pod číslem [Anonymizováno] se souhlasem Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] pod č. j. [Anonymizováno] z 25. 3. 2025, a to nově vzniklá parcela [parcela] žalobci a 16/1 žalovanému. Žalobu odůvodnil tím, že jsou s žalovaným podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí. Vzhledem k tomu, žalobce potřebuje řešit svou bytovou situaci výstavbou domu na těchto pozemcích, nehodlá nadále setrvat ve spoluvlastnictví pozemků s žalovaným, když mezi nimi dochází k neshodám, navrhuje přikázání nově stanovených 2 pozemků geometrickým plánem (stejné velikosti ) do vlastnictví každému účastníků řízení.2.Žalovaný s žalobou souhlasil, podmiňoval však souhlas nalezením řešení ohledně jeho přístupu k jeho dalším pozemkům v lokalitě. Ohledně těchto pozemků uváděl, že v důsledku sporů s otcem žalobce k nim nemá volný přístup, zejména nemůže užívat přístupovou cestu.3.Podle ust. § 1140 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. (2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.4.Podle ust. § 1141 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (1) Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. (2) Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.5.Podle ust. § 1143 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. § 1144 (1) Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. (2) Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. § 1145 Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. § 1146 Společné listiny nelze dělit. Nedohodnou-li se spoluvlastníci, u koho se uloží společné listiny, uloží je u nejstaršího spoluvlastníka, není-li tomu jinak nic na závadu. Ostatní spoluvlastníci obdrží na společný náklad úředně ověřené opisy nebo kopie. § 1147 Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.6.Ze shodných tvrzení účastníků a výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že nemovitosti, které jsou předmětem žaloby jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků sporu. Žalobce výzvou z 11.5.2023 a 17.12.2024 kontaktoval žalovaného s tím, že chce podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat rozdělením na dva rozměrově stejné pozemky. Žalovaný nereagoval.7.Soud provedl místní ohledání a zjistil snadnou přístupnost budoucího pozemku, který by měl připadnout žalovanému z veřejné komunikace. Snažil se v rámci dohody domluvit užívání i dalších pozemků žalovaného, ovšem patrně bez výsledku. Žalovaný k dalšímu jednání bez omluvy nedorazil. Porovnáním geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. plánu [Anonymizováno], geometrický plán ověřený autorizovaným zeměměřičským [tituly před jménem] [jméno FO], č. položky [Anonymizováno] dne 23. 3. 2025 pod číslem [Anonymizováno] se souhlasem Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] pod č. j. [Anonymizováno] z 25. 3. 2025, se situací na místě soud zjistil reálnou rozdělitelnost pozemků dle tohoto plánu.8.Za této situace považuje soud žalobu za důvodnou, když s ohledem na nezájem žalobce setrvat v podílovém spoluvlastnictví a nedohodu účastníků o vypořádání (§ 1141 o.z.) je nutné podílové spoluvlastnictví zrušit soudem dle ust. § 1143 o.z. Pokud kterýkoliv ze spoluvlastníků nechce ani poté, kdy nebylo dosaženo dohody, setrvat ve spoluvlastnictví, nezbylo, než aby o takovém zrušení rozhodl soud na návrh. S ohledem na poznatky zjištěné při místním šetření a geometrický plán soud dospěl k závěru, že reálné rozdělení nemovitostí na výměrově totožné pozemky 16/1 a 16/2 je možné a nanejvýš vhodné. Reálná velikost i hodnota nově vymezených pozemků je s ohledem na místní zjištění stejná, není tak třeba uvažovat o jakékoliv kompenzaci. Rozdělení na nové pozemky 16/1 a 16/2 nedojde k podstatnému snížení hodnoty podílů účastníků. ani k omezení nebo zbavení možnosti jejich řádného užívání. Žalovaného pozemek 16/1 má výhodnou polohu u veřejné komunikace. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě zcela vyhověno.9.Ohledně výroku o nákladech řízení soud odkazuje mimo jiné na stanovisko pléna Ústavního soud ČR sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 z 13.9.2023 se závěrem: „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. “ Soud zvláštní důvody neshledal. Žalobcem tvrzená pasivita žalovaného není zamýšleným zvláštním důvodem, je to přípustná forma procesní obrany žalovaného.