11 C 137/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala zaplacení částky 22 880 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 23. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla částku 2 000 Kč, na základě dodatku byla částka navýšena a žalovaná načerpala celkem finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. K uzavření smlouvy došlo pomocí prostředků na dálku. Úvěr byl poskytován na bankovní účet žalované. Úvěruschopnost žalované byla ověřena zejména lustrací z veřejně dostupných databází jako je např. CRIF, SOLUS, NRKI a BRKI apod. Dále prostřednictvím aplikace Kontomatik, která poskytuje informace o finanční situaci. Po vyhodnocení dat byly zjištěny příjmy žalované ve výši 16 833,33 Kč a výdaje 8 257,71 Kč. Žalovaná řádně nesplácela a žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovanou částku tvoří čerpaná jistina 20 000 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 880 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila.

2. Soud věc projednal bez přítomnosti zástupkyně žalobkyně, když zástupkyně žalobkyně se omluvila z jednání. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z listiny nazvané smlouva o úvěru bez jakéhokoli podpisu, dodatku ke smlouvě, kopie občanského průkazu žalované, oznámení o schválení úvěru, přehledu plateb soud zjistil, že se žalobkyně (tehdy pod názvem [právnická osoba]) zavázala poskytnout žalované jako klientovi úvěr až do úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč, s úrokovou mírou 40 % měsíčně, kdy nejdříve měl být splácen úrok přirostlý za uplynulé období. Dle přehledu plateb, potvrzení o provedených platbách a sdělení [právnická osoba]. soud zjistil, že žalovaná postupně čerpala celkem 20 000 Kč převodem na svůj účet č. [č. účtu]. Dopisem ze dne 25. 7. 2024 žalobkyně oznámila žalované, že celý úvěr zesplatnila ke dni 25. 7. 2024. Dopisem ze dne 5. 11. 2024 byla žalovaná upomenuta zástupkyní žalobkyně o zaplacení do sedmi dnů od odeslání s upozorněním na možnost podání žaloby. Dle informace o sledování zásilky byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě. Dle informace o sledování zásilky byla zásilka doručena žalované dne 15. 11. 2024. Dle přehledu příjmů a výdajů ze systému Kontomatik tvořily příjmy a výdaje žalované půjčky (např. [Anonymizováno]) a sázky.

5. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovaná opakovaně čerpala peněžní prostředky, žalobkyni předložila svůj občanský průkaz a umožnila přístup ke zjištění její finanční situace. Na smluvní vztah dopadá též zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované řádně, neboť zde existovaly vzhledem k výsledkům zkoumání příjmů a výdajů žalované důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Nebyly též prokázány výsledky prověřování žalované z dlužnických evidencí. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky 20 000 Kč dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, když žalovaná na svůj závazek ničeho neuhradila. V řízení nebyl prokázán spor o možnost žalované dlužnou částku zaplatit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení od 16. 11. 2024, když za výzvu k plnění vzal předžalobní upomínku, podle které měla plnit do 7 dnů ode dne odeslání, ale doručena byla žalované později. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající výši žalobu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. V řízení měla žalobkyně úspěch v rozsahu 82 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 18 %. Žalobkyni tak soud přiznal náklady řízení v celkové výši 1 243 Kč, tj. 64 % (82 % -18%) z celkových nákladů řízení ve výši 1 942 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 974 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (§ 14b) za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba), 2 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 168 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doplnění skutkových tvrzení, když tato měla být součástí žaloby a za předžalobní upomínku, kterou posoudil podle obsahu jako hmotněprávní výzvu k plnění. Soud přiznal náhradu nákladů řízení, i když žalobkyně nezaslala žalované po hmotněprávní výzvě ještě další předžalobní upomínku. Jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 506/2015, není-li dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř. zaplatit (respektive jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu o zaplacení), není dán důvod sankcionovat „pochybení“ věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy. Je zřejmé, že žalovaná svůj dluh ani po doručení výzvy ve lhůtě 7 dnů nesplnila. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

7. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.