Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 103 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 103 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce podal proti žalovanému návrh na zaplacení částky 28 103 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva, na základě které žalobce pronajal žalovanému byt [upřesnění], katastrální území [adresa], obec [adresa]. Touto smlouvou se žalovaný zavázal platit žalobci řádně nájemné a služby spojené s užíváním bytu, které přestal platit již od [měsíc, rok] do [měsíc, rok]. Tento dluh sestává z plateb ve výši 7 050 Kč měsíčně a dále měsíční zálohy za služby ve výši 700 Kč. Dlužná částka 31 000 Kč byla žalobcem ponížena o částku 2 897 Kč vzhledem k vyúčtování služeb za rok [rok]. Usnesením [rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení na základě částečného zpětvzetí zastaveno o částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 16. 2. 2023 do zaplacení. Konečná dlužná částka tak činí 16 103 Kč. Žalobce dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 16. 2. 2023 do zaplacení. Žalobce žalovanému zaslal před podáním žaloby výzvu k plnění ze dne [datum].
2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
3. Na základě provedeného dokazování, a to ze smlouvy o nájmu bytu č. [hodnota] ze dne [datum], prodloužení smlouvy ze dne [datum], ukončení smlouvy o nájmu bytu č. [hodnota] ze dne [datum], uznání dluhu na nájemném a na zálohách na služby ze dne [datum], vyúčtování služeb [rok] ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu, bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva. Dále bylo prokázáno, že žalovaný řádně neplatil úhrady za nájemné a zálohy na služby za období od [měsíc, rok] do [měsíc, rok] a výše dlužné částky činí 16 103 Kč.
4. Výše zjištěný skutkový stav posuzoval soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, neboť bylo prokázáno, že ve smyslu ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva. Podle tohoto ustanovení se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2246 a 2247 citovaného zákona má pronajímatel právo na sjednané nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu. Podle § 2213 citovaného zákona je nájemce povinen platit nájemné.
5. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný nájemné a zálohy na služby nehradil řádně a dlužná částka tak činí 16 103 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku uhradil a soud proto návrhu vyhověl. Vyhověl návrhu, i pokud se týká požadovaného příslušenství, tedy úroku z prodlení, který byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, a soud proto přiznal i požadovaný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Za této situace byl žalobce úspěšný pouze nepatrně. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.