12 C 72/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 18 103,63 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které byla žalovanému vydána úvěrová karta k úvěru č. [hodnota] a byl stanoven úvěrový rámec do výše 15[Anonymizováno] 000 Kč. S poskytnutou výší úvěrového rámce projevil žalovaný souhlas aktivací úvěrové karty, resp. prvním čerpáním úvěru. Poskytnuté peněžní prostředky byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat až do výše sjednaného úvěrového rámce. Současně byl žalovaný dle smlouvy a podmínek povinen platit z vyčerpané jistiny úroky z úvěru ve výši, která byla stanovena v sazebníku. Dále se žalovaný zavázal hradit poplatky za poskytnuté služby (zejména za správu a vedení úvěrového účtu, výběry z bankomatu, výpis z účtu, služby související s úvěrovou kartou), a případné pojistné, bylo-li ve Smlouvě sjednáno. Výše poplatků a pojistného je dle Smlouvy uvedena v Sazebníku. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že poskytnutý úvěr vč. sjednaného úroku z úvěru a dalších plateb bude hradit v měsíčních splátkách ve výši dle výpisu z účtu zasílaného žalovanému právním předchůdcem žalobkyně a minimálně dle sazebníku. Žalovaný se následně dostal do prodlení se splácením, nehradil řádně a včas sjednané splátky a právnímu předchůdci žalobkyně dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která ke dni [datum] činila částku ve výši 18 103,63 Kč. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem společností [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Tato skutečnost byla oznámena žalovanému dopisem ze dne [datum]. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje zaplacení částky 18 103,63 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum], ani na tuto nijak nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Z listiny označené jako Žádost/Smlouva o úvěru nebylo lze zjistit žádné skutečnosti, neboť ani přes několikeré výzvy soudu žalobkyně nepředložila tuto listinu v podobě, kterou by bylo možné přečíst.

4. Z listiny nazvané Obchodní podmínky smlouvy o úvěru a smlouvy o poskytnutí úvěrového rámce a úvěrové karty společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že krom obecných ujednání o vzniku a zániku úvěrových smluv, doručování atp., obsahuje rovněž, že klient je povinen platit náklady na úvěr, tj. úroky, poplatky a další případné náklady stanovené sazebníkem. Listina však žalovaným podepsána není.

5. Z listiny nazvané Sazebník poplatků soud zjistil, že se jedná o sazebník společnosti, kde je mimo jiné poplatek ve výši 150 Kč za odeslání upomínky. Jiných zjištění soud z této listiny vzhledem k žalobním tvrzením nečinil. Ani tato listina není podepsána žalovaným.

6. Ze statistických údajů ČNB soud zjistil, že se jedná o výpis úrokových sezen korunových úroků poskytnutých bankami domácnostem v ČR, a to za období od července 2019 do ledna 2001.

7. Z listiny označené jako smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh č. [hodnota] a seznamu postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že touto smlouvou se žalobkyně a právní předchůdce žalobkyně dohodli na postoupení souboru pohledávek za dlužníky právního předchůdce žalobkyně. Současně se podává, že součástí postupovaných pohledávek byla i pohledávky za žalovaným uplatněná v tomto řízení. Je zde uveden celkový dluh žalovaného ve výši 18 977,23 Kč s tím, že nárok je exekučně vymáhán.

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že jím právní předchůdce žalobkyně informoval žalovaného, že s ohledem na jeho prodlení se splácením došlo k ukončení smlouvy uzavřené dne [datum] a vyzval jej, aby celý zůstatek úvěru ve výši 18 103,63 Kč uhradil ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto dopisu.

9. Z listin označených jako 1. – 3. upomínka, datových [datum], [datum], [datum], soud zjistil, že těmito právní předchůdce žalobkyně upozorňoval žalovaného na skutečnost, že neobdržel splátky úvěru.

10. Z listin označených jako výpis ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], soud zjistil, že se jedná o výpis stavu, kde tyto uvádí výši úvěrového rámce, čerpanou částku a disponibilní částku, dále obsahují informace o výši splátky dluhu a přehled transakcí.

11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě celkem [hodnota] Kč do [datum], jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně odeslal dne [datum] poštovní zásilku žalovanému na adresu [adresa].

12. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že jím společnost informovala žalovaného o postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum] poštovní zásilku na adresu [adresa].

13. Z provedených důkazů nebylo po skutkové stránce prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba].[IČO] IČO, , uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které mu byla vydána úvěrová karta k úvěru č. [hodnota] a byl stanoven úvěrový rámec do výše 15 000 Kč, neboť žalobkyně nepředložila soudu smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum] ani smlouvu o úvěru č. [hodnota]. Současně žalobkyně neprokázala, že by peněžní prostředky čerpal žalovaný, k výzvě soudu pouze uvedla, že úvěrová karta byla aktivována aktivačním telefonickým hovorem, avšak další doklady k aktivaci a k čerpání již nemá k dispozici.

14. Jelikož se žalobkyně po žalovaném domáhala nároku z porušení smlouvy uzavřené v roce 2008, aplikoval soud na daný případ v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“), ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále již jen „obch. zák.“) a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] (dále již jen „obč. zák.“).

15. Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Pro smlouvu o úvěru zákon žádnou zvláštní formu nepředepisuje, může být uzavřena písemně, ústně, nebo i konkludentně. V projednávaném případě se jeví jako pravděpodobné, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřel smlouvu o tzv. revolvingovém úvěru, v rámci které byly žalovanému poskytovány peněžní prostředky do určitého rámce a žalovaný tyto prostředky společnosti splácel, jak vyplývá z výše citovaných listiny. Nicméně je nutno konstatovat, že o obsahu takové smlouvy žalobkyně neunesla své břemeno důkazní [§ 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „o.s.ř.“)], ačkoliv byla soudem o následcích ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. řádně poučena. K tomu je třeba uvést, že žalobkyně v řízení tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum]. Žalobkyně však přes několikeré poučení nepředložila tuto listinu v podobě, kterou by bylo lze přečíst a ani z dalších listin se obsah tvrzené smlouvy nepodařilo zjistit. V řízení také nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

17. Nad rámec důvodů vedoucích k zamítnutí žaloby soud dodává, že se nezabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumala schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, neboť by to již s ohledem na shora vyložené závěry bylo nadbytečné.

18. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V projednávaném případě byl úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, tudíž soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.