Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 075,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 8 819,24 Kč od 5. 4. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 6 256,65 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky ve výši 15 075,89 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], IČO:[IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy žalovaná odebírala elektřinu od právní předchůdkyně žalobkyně do odběrného místa [adresa]. Za odběr elektřiny pak žalobkyně žalované vystavila fakturu za fakturační období od 9. 3. 2021 do 7. 3. 2022, a to ve výši 34 258,63 Kč, když po odečtení záloh činí konečná částka 18 728,63 a dlužná částka se stala splatnou dne 4. 4. 2022. Žalovaná následně uhradila částku ve výši 9 909,39 Kč a dlužná jistina tak činí částku ve výši 8 819,24 Kč.
2. Žalobkyně podala jak je uvedeno výše proti žalované návrh na zaplacení částky ve výši 15 075,89 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], IČO:[IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Na základě této smlouvy žalovaná odebírala plyn od právní předchůdkyně žalobkyně do odběrného místa [adresa]. Za odběr plynu pak žalobkyně žalované vystavila fakturu za fakturační období od 6. 11. 2021 do 19. 7. 2022, a to ve výši 18 016,65 Kč, když po odečtení záloh činí konečná částka 6 256,65 Kč a dlužná částka se stala splatnou dne 9. 8. 2022, když z této částky žalovaná již ničeho neuhradila.
3. Předmětná částka zůstala neuhrazena. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci.
4. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a účastníkům řízení bylo doručeno usnesení zdejšího soudu 14 C 167/2025-15 ze dne 25. 6. 2025, které nabylo právní moci dne 10. 7. 2025, když žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě a žalované bylo doručeno uložením na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.
5. Soud ve věci provedl dokazování výše uvedenými fakturami a detailním rozpisem vyúčtování k těmto fakturám. V neposlední řadě provedl soud důkaz smlouvou o dodávkách elektřiny a dále důkaz smlouvou o dodávkách plynu, které jsou specifikovány v odstavci 1. tohoto odůvodnění a upomínkami, ze kterých má soud za prokázané, že žalobkyně se pokoušela celou věc řešit smírnou cestou.
6. Takto prokázané dílčí skutečnosti shrnul soud v celkovém skutkovém stavu věci, který zároveň posoudil podle práva. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
7. V tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dodala žalované elektrickou energii a plyn za předmětné výše specifikované období, které žalovaná odebírala, avšak nebylo prokázáno, že by dluh vzniklý odběrem elektrické energie a plynu uhradila. Soudu tak nezbylo než návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhovět.
8. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobci i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení je stanoven v takové výši, jak je shora ve výroku I. uvedeno.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 075,89 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.). Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na uhrazení nákladů řízení ve výši 8 749,70 Kč, neboť v tomto případě se jedná o formulářovou žalobu a soud by se tak přiznáním takovýchto nákladů dostal do rozporu se zavedenou judikaturou.