Výrok
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalovanému přispívat žalobkyni na výživném částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně od 16. 2. 2026, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému přispívat žalobkyni na výživné částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně od 16. 2. 2026 s tím, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] manželství, přičemž žalovaný opustil společnou domácnost a žalovaná se tak dostala do špatné finanční situace, kdy není schopna pokrýt své základní výdaje, když současně poukázala i na svoji špatnou zdravotní situaci.
2. Okresní soud v Lounech ve věci nařídil jednání na den [datum], když žalobkyně na svém návrhu i nadále trvala, avšak žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že manželce nechce hradit ničeho, neboť manželka má vyšší příjem než on.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy a dále výslechy účastníků řízení.
4. Z výpovědi žalobkyně má soud za zjištěno, že žije sama, nemá vyživovací povinnost, žije v nájemním domě a je zaměstnána ve [Anonymizováno] v Lounech. Uvedla, že její čistý příjem je zhruba 8 000 Kč a její invalidní důchod činí částku 12 518 Kč. Žalobkyně není vlastníkem žádných nemovitostí a pokud se týká léků, hradí zhruba 500 Kč měsíčně, když měsíčně vynaloží zhruba částku 2 000 Kč za cesty do [právnická osoba], k obvodnímu lékaři ve [adresa], gynekologii v [adresa], případně na neurologii v [adresa]. Současně uvedla, že manželé udržovali společnou domácnost zhruba do [měsíc] [rok], kdy manžel opustil společnou domácnost. V neposlední řadě uvedla, že před manželstvím měla úspory, za které kupovala automobil, který je v současné době v držení manžela a dále půjčila manželovi 148 000 Kč na insolvenci.
5. Z výpovědi žalovaného má soud za zjištěné, že od [měsíc] [rok] žije ve společné domácnosti s jinou ženou a její [Anonymizováno] dcerou. Ke svým příjmům uvedl, že jeho plat činí 9 661 Kč a invalidní důchod částku 9 635 Kč, když jiný příjem nemá. Žalovaný absolvoval úspěšně insolvenční řízení, které skončilo v [měsíc] [rok]. Nemá žádné nemovitosti, je vlastníkem vozidla [Anonymizováno] Jeho přítelkyně má příjem 9 600 Kč a současně pobírá výživné ve výši 6 000 Kč na svoji nezletilou dceru, na kterou žalovaný nijak nepřispívá. Žijí ve společné domácnosti v nájemním bytě, kde nájemné činí částku 18 000 Kč a žalovaný na tento nájem přispívá ½, tedy částkou 9 000 Kč. I on se léči na neurologii v [adresa]. Pokud žalobkyně uváděla, že mu přispěla částky na nákup automobilu, případně na insolvence, tak tato tvrzení považuje za nepravdivé.
6. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že manželce hradí částku ve výši 2 000 Kč souvislosti s vypořádáním SJM, když žalobkyně uvedla, že mu tyto částky vrátila.
7. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Z oddacího listu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný byli oddáni dne [datum] před Úřadem městyse [adresa]. Současně bylo prokázáno, že žalobkyně podala v lednu letošního roku u Okresního soudu v Lounech návrh na rozvod manželství, avšak současně bylo zjištěno, a to z usnesení Okresního soudu v Lounech č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], že rozvodové řízení bylo přerušeno na dobu 6 měsíců, a to v souladu se žádostí manželky.Anonymizovaný odstavec9. Z prohlášení žalovaného o osobních, majetkových a výdělkových poměrech vyplývá, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žije ve společné domácnosti s přítelkyní a její dcerou, přičemž jeho průměrná mzda dosahuje částky 9 661 Kč měsíčně. Je vlastníkem osobního automobilu [Anonymizováno] rok výroby [rok], přičemž jeho přítelkyně má příjem 9 600 Kč a pobírá důchod ve výši 9 805 Kč. Současně přítelkyně pobírá výživné na nezletilou dceru ve výši 6 000 Kč. Žalovaný současně uvádí svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 50 000 Kč, který dle svého tvrzení a jak bylo i prokázáno splácí ve výši 2 000 Kč měsíčně, avšak žalobkyně mu toto částku vrací. Žalovaný spolu se svojí přítelkyní hradí nájemné ve výši 18 000 Kč. Nad rámec své mzdy ze zaměstnání pobírá invalidní důchod ve výši 9 635 Kč, takže lze konstatovat, že jeho celkový příjem činí částku 19 296 Kč měsíčně.10. Pokud se týká žalobkyně, tak její příjem činí částku 8 677 Kč a její invalidní důchod dosahuje částky 12 518 Kč. Celkem její příjem dosahuje částky 21 195 Kč. Její tvrzené dluhy činí cca 50 000 Kč. Současně bylo v průběhu řízení prokázáno, že žalobkyni byla zamítnuta žádost o dávku státní sociální pomoci především proto, že řádně nedoložila požadované podklady pro rozhodnutí. Soud dále provedl důkaz nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalobkyní jako nájemkyní a pronajímatelkou bytu, ze které vyplývá, že žalobkyně je nájemkyní bytu o velikosti 2+kk v Lounech a nájemné činí částku 9 500 Kč plus zálohu za odběr elektrické energie ve výši 1 500 Kč, celkem tedy 11 000 Kč.11. Podle ustanovení § 697 odst. 1 občanského zákoníku mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Z tohoto ustanovení občanského zákoníku tak jednoznačně vyplývá, že manželé musí mít v zásadě stejnou životní úroveň a soud může výživné přiznat, pokud jeden z manželů má výrazně vyšší příjmy, případně druhý je nemocný nebo bez vlastního příjmu.12. Na základě výše uvedeného dokazování má soud za prokázané, že zdravotní stav žalobkyně je zhoršený, ale v této souvislosti je nutné zdůraznit, že i žalovaný pobírá invalidní důchod a jeho zdravotní stav tak nelze hodnotit jako vynikající. Pokud se týká příjmu obou manželů, tak celkový příjem manžela, tedy žalovaného dosahuje částky 19 296 Kč a příjem žalobkyně dosahuje částky ve výši 21 195 Kč. Příjem manželky je tak zhruba o 2 000 Kč vyšší než celkový příjem manžela, přičemž manželka uvádí, že měsíčně vynaloží na cesty k lékařům částku ve výši 2 000 Kč. V tomto směru však soud současně zdůrazňuje, že žalobkyně má obvodního lékaře až v obci [adresa], který je vzdálen od místa bydliště 45 kilometrů a dále navštěvuje neurologa v obci [adresa], tj. 34 kilometrů. Soud tak má za to, že by se žalobkyně měla pokusit ve spolupráci se svou zdravotní pojišťovnou řešit možnost návštěv těchto lékařů, pokud možno blíže místa bydliště, a to především pokud se týká lékaře obvodního. Pokud se týká výdajů na bydlení, tak žalobkyně hradí částku ve výši 11 000 Kč a žalovaný spolu s další osobou, tedy se svou přítelkyní částku ve výši 18 000 Kč, když žalovaný přispívá na své bydlení jednou polovinou.13. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi byl soud nucen dospět k závěru, že, přestože žalobkyně je ve složité finanční situaci, tak její příjem je vyšší než příjem žalovaného. Soud se ztotožňuje s názorem žalobkyně, že by vyživovací povinnost mezi manžely má přednost před případnou finanční pomocí současné partnerce, avšak v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný této své nové partnerce přispíval nad rámec běžných výdajů, za které lze považovat i polovinu nájemného. Současně soud musí poukázat i na tu skutečnost, že pro žalobkyni není výhodné, že požádala o přerušení řízení o rozvod manželství na dobu šesti měsíců tak, jak je uvedeno výše, neboť po právní moci rozsudku o rozvodu manželství by mohla žádat o sociální příspěvek, aniž by byla, jakkoliv posuzována spolu s manželem. Za této situace soudu nezbylo než návrh žalobkyně zamítnout.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaný měl ve věci plný úspěch, avšak neprokázal žádné náklady spojené s tímto řízením.