Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

17 C 94/2026

Soud: Okresní soud v LounechDatum rozhodnutí: 21. 8. 2026Č. j.: 17 C 94/2026-67Samosoudce: Mgr. Michal DrobílekAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 23. 10. 2026Předmět řízení: o 44 831,22 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSLN:2026:17.C.94.2026.1
neplatnost právního jednáníodstoupení od smlouvybezdůvodné obohacenílhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávkynáklady řízeníneplatnost smlouvykoupěhodnocení důkazůmajetek
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (13) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 594,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 237 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 40 237 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 987,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se obrátila dne 15. 11. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 44 831,22 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba].[IČO] IČO, ) uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě níž mohla žalovaná čerpat revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem stanoveným ve smlouvě, který mohl být v případě splnění podmínek navýšen až na 150 000 Kč. Úvěr mohl být čerpán opakovaně prostřednictvím platební úvěrové karty. Žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 19,48 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po 3 995 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě ověření její totožnosti, zkoumáním dostupných klientských informacích v rámci interní analýzy, lustrací v registru SOLUS a CRIF, a též na základě údajů získaných od žalované, která sdělila její měsíční příjem ve výši 28 000 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, uvedla, že je bezdětná a svobodná. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, a právní předchůdkyně proto od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností k [datum], čímž došlo k zesplatnění úvěru. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 44 831,22 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 40 237 Kč, smluvní úrok k datu odstoupení od smlouvy ve výši 2 094,22 Kč, poplatky ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba].[IČO] IČO, ) dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč s možností opakovaného čerpání prostřednictvím úvěrové karty. První čerpání úvěru ve výši 40 737 Kč být účelově vázané na koupi mobilního telefonu. Úroková sazba činila 19,48 % a úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách po 3 995 Kč. Součástí smlouvy o úvěru bylo i přistoupení žalované k pojištění schopnosti splácet úvěr, za což se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši dle příslušných pojistných podmínek /viz smlouva o úvěru na č. l. 38-41, zpracování osobních údajů na č. l. 35, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 36, sazebník na č. l. 44, informace o pojištění na č. l. 37, pojistné podmínky na č. l. 42-43/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 40 237 Kč, sjednané splátky však neplnila a na svůj dluh dosud neuhradila ničeho /viz přehled splátek na č. l. 30, oznámení o odchozí platbě na č. l. 63/. Právní předchůdkyně žalobkyně proto přípisem ze dne [datum] odeslaným žalované dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 34, poštovní podací arch na č. l. 31/. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena a žalovaná byla následně novým věřitelem vyzvána k úhradě dluhu výzvou ze dne 23. 6. 2025 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 50-54, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 32, upomínka na č. l. 33/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínka na č. l. 55, doklad o doručení na č. l. 46/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnosti o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, když k prokázání svých tvrzení předložila soudu toliko formulář nazvaný zpráva o posouzení úvěruschopnosti, kde byly vyplněny jednotlivé údaje. Ve formuláři je křížkem zaškrtnuto, že byla provedena lustrace v registru SOLUS, CRIF, čistý měsíční příjem žalované je 28 000 Kč, výdaje žalovaná žádné nemá /viz zpráva o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 9-10/. Není však patrné, jakým způsobem byly tyto informace získány a zejména ověřeny. Pouhé doplnění údajů do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat z hlediska skutkového stavu za důkaz prokazující, že žalobkyně řádně zjistila a ověřila měsíční příjmy a výdaje žalované, že by skutečně provedla lustrace v registrech zachycujících úvěrovou historii spotřebitelů. Nadto soudu je z úřední činnosti známo, o čemž při jednání vyrozuměl účastníky řízení, že v době uzavření předmětné smlouvy bylo u zdejšího soudu vedeno 8 exekučních řízení na majetek žalované. Žalobkyně pak nová tvrzení ani důkazy k jejich prokázání ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti neučinila ani přes poučení soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala údaje uvedené ve formuláři zpráva o posouzení úvěruschopnosti, zejména že by dostatečně zjišťovala a ověřovala výši příjmů a výdajů žalované, potažmo dalších členů její domácnosti, či že by skutečně provedla lustraci žalované v dostupných registrech o úvěrové historii spotřebitelů. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované odborné posouzení. Nadto je patrné, že kdyby právní předchůdkyně žalobkyně skutečně poctivě zkoumala úvěruschopnost žalované a její majetkovou situaci, velmi snadno by musela zjistit, že proti žalované v době uzavření smlouvy o úvěru bylo vedeno přinejmenším 8 exekučních řízení, což nesvědčí pro závěr o její úvěruschopnosti.

15. Soud tedy v projednávané věci uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaného smluvního úroku, smluvní pokuty a sjednaných poplatků zamítl.

16. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 40 237 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 40 237 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

17. Pokud jde o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení. Podle obecné úpravy splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka má však speciální úpravu přímo v § 87 odst. 1, 2 ZoSÚ, která má přednost před úpravou obecnou upravenou v občanském zákoníku. Podle citovaného ustanovení je tak dlužník povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Lhůta k plnění tedy není odvozena od výzvy věřitele k plnění, ale je stanovena až v rozhodnutí soudu, a to za situace, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti dluhu z titulu bezdůvodného obohacení (blíže srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Soud proto uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení zamítl, jelikož dosud s ohledem na shora uvedené nedošlo k prodlení na straně žalované.

18. Lhůta k plnění pak byla stanovena podle § 87 odst. 1, 2 ZoSÚ v délce tří dnů, neboť v řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že aktuální majetková situace žalované jí neumožňuje v této lhůtě dluh z titulu bezdůvodného obohacení uhradit.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 987,06 Kč, přičemž tato částka představuje 31,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,57 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 710 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 831,22 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a z částky 2 900 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 7. 2026 částka 764,34 Kč představující jednu polovinu z náhrady (zástupkyně žalobkyně se toho dne účastnila dvou soudních jednání u zdejšího soudu) za 120 ujetých km v částce 928,69 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 514,34 Kč ve výši 1 368,01 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

20. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Pro účely tohoto poměřování byly nároky běžící do zaplacení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací