Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně od 4. 6. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh se v části, co do zaplacení částky 5 069 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně od 4. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 744 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokáta], advokáta sídlem [Adresa advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 30 069 Kč, kterou žalovaný dluží z poskytnutého úvěru na základě uzavřené Smlouvy o úvěru číslo [hodnota] ze dne [datum] na částku 25 000 Kč. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne [datum]. Žalobkyně v žalobním návrhu současně navrhla, že pro případ že soud neuzná nárok žalobce ze smluvního titulu nechť posoudí nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení.
2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 2. 3. 2026, č.j. 5 C 203/2024-52, které nabylo právní moci dne 19. 3. 2026 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky právního zástupce dne 5. 3. 2026, žalovanému uložením dne 19. 3. 2026. Ve stanovené lhůtě se účastníci nevyjádřili.
3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.
4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že původní postupitel společnost [právnická osoba] bez platné smlouvy zaslala k žádosti žalovaného na jeho účet vedený u [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu] dne [datum] částku 25 000 Kč, žalovaný částku přijal, ale porušil své povinnosti, dlužnou částku nesplácel a i přes výzvu věřitelky na úhradu dluhu ničeho nezaplatil. Dne [datum] věřitelka [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny ve výši 25 000 Kč a smluvního úroku ve výši 5 069 Kč. Žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání, jak její právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, pouze poukázala na využití dlužnických registrů a lustraci CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie s tím, že příslušnou dokumentací nedisponuje. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru posoudila řádně schopnost žalovaného úvěr splácet, důsledně tomu soud dospěl k závěru i v souladu s návrhem žalobkyně, že úvěrová smlouva je neplatná a rozhodl v režimu bezdůvodného obohacení, a to tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč, která prokazatelně podle potvrzení banky byla poukázána ve prospěch jeho účtu dne [datum].
6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním částky 25 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.
7. S ohledem na shora uvedené, kdy soud dovodil neplatnost smluvního ujednání účastníků o úvěru, návrh v části, co do zaplacení částky 5 069 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % úrokem z prodlení ročně od 4. 6. 2023 do zaplacení jako nedůvodný zamítl.
8. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalované částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
9. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 203 Kč a podle § 14b vyhlášky č. 177/96 Sb. za právní zastoupení za 3 úkony po 400 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, DPH ve výši 441 Kč, celkem 3 744 Kč a soud uložil žalované zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [Jméno advokáta], advokátky sídlem [Adresa advokáta].