Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 18. 2. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh se v části, co do zaplacení částky 3 597 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 18. 2. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokáta], advokáta sídlem [Adresa advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 597 Kč, kterou žalovaný dluží z poskytnutého úvěru na základě uzavřené Smlouvy o úvěru ze dne [datum] na částku 8 000 Kč. Žalobkyně současně navrhla, že pro případ, že soud nárok žalobkyně neuzná z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť rozhodne o nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Původní věřitelka [právnická osoba]. uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba]. Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které společnosti [právnická osoba]. téhož dne postoupila pohledávku na žalobkyni, podle doložené přílohy byla postoupena i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně v žalobním návrhu současně navrhla, že pro případ že soud neuzná nárok žalobce ze smluvního titulu nechť posoudí nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení.
2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 29. 10. 2025, č.j. 5 C 310/2025-26, které nabylo právní moci dne 3. 11. 2025 byl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzván žalovaný, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalovanému doručeno uložením dne 3. 11. 2025. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.
4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že původní postupitel společnost [právnická osoba]. bez platné smlouvy zaslala k žádosti žalovaného na jeho účet celkem částku 8 000 Kč dne [datum], žalovaný částku přijal, ale na výzvu věřitelky ničeho neuhradil. Dne [datum] věřitelka postoupila svoji pohledávku na společnost [právnická osoba]., tato na základě Smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ve stanovené lhůtě ani na výzvu k plnění nereagoval, dlužnou částku nezaplatil, důsledně tomu se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku z poskytnutí úvěru ve výši 3 360,29 Kč a úroku ve výši 236,71 Kč. Soud dospěl k závěru, že původní věřitelka před poskytnutím úvěru neposoudila řádně schopnost žalovaného úvěr splácet, nezabývala se posouzení jeho příjmové ani výdajové stránky, nedoložila výpisy z účtu žalovaného, důsledně tomu soud dospěl k závěru i v souladu s návrhem žalobkyně, že úvěrová smlouva je neplatná a rozhodl v režimu bezdůvodného obohacení, a to tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč, která prokazatelně podle potvrzení banky byla poukázána ve prospěch jeho účtu dne [datum].
6. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.
7. S ohledem na shora uvedené, kdy soud dovodil neplatnost smluvního ujednání účastníků o úvěru, návrh v části, co do zaplacení částky 3 597 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % úrokem z prodlení ročně od 18. 2. 2024 do zaplacení jako nedůvodný zamítl.
8. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalované částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
9. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni soudní poplatek ve výši 800 Kč tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta].