5 C 33/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky celkem 32 180 Kč ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota], uzavřené dne [datum] na částku až 30 000 Kč. Na základě této smlouvy poukázala žalobkyně na účet žalované vedený u [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu] dne [datum] částku 7 000 Kč, dne [datum] částku 8 000 Kč a dne [datum] částku 5 000 Kč. Žalovaná na úhradu dluhu žádnou částku nezaplatila. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky není z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázaný, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru.

2. Žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast neomluvila.

3. Soud postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř., provedl dokazování, a to listinnými důkazy, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující, vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota], v rámci kterého si účastníci sjednali úvěrový limit až do částky 30 000 Kč. Úrokovou sazbu si smluvní strany sjednaly ve výši 40 % p.m. Z výpisu z účtu žalobkyně číslo [č. účtu] vedeného u [právnická osoba], a.s. bylo zjištěno, že dne [datum] z tohoto účtu ve prospěch účtu [č. účtu] byla čerpána částka 7 000 Kč, dne [datum] 8 000 Kč a dne [datum] částka 5 000 Kč, tomu odpovídá obsah sdělení [právnická osoba]., která potvrdila, že žalovaná je vlastnicí účtu číslo [č. účtu] s tím, že ve shora uvedených dnech z účtu žalobkyně byla ve prospěch tohoto účtu poukázána třemi platbami celkem částka 20 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní podmínky, dlužnou částku nesplácela, důsledně tomu přistoupila žalobkyně dne 7. 1. 2024 k zesplatnění úvěru a dopisem z téhož dne vyzvala žalovanou k zaplacení částky celkem 57 198 Kč do tří dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaná nereagovala, důsledně tomu prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalobkyně žalovanou dne 7. 8. 2024 předžalobní upomínkou k zaplacení částky celkem 63 204,67 Kč do tří dnů. Podle podacího lístku byla výzva k úhradě před podáním žaloby podána k poštovní přepravě dne [datum] pod podacím číslem [hodnota]. Před poskytnutím úvěru tvrdila žalobkyně, že řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet, a to ověřením její totožnosti podle doloženého občanského průkazu číslo [hodnota], rodného listu, Evropského průkazu zdravotního pojištění, výplatních listů ze dne 8. 8. 2022 a 8. 9. 2022, ze kterých vyplývá, že žalovaná pracuje s příjmem 18 765 Kč, respektive 22 802 Kč. Žalovaná sama ve své žádosti o spotřebitelský úvěr číslo [hodnota] uvedla, že je svobodná, počet členů její domácnosti s příjmem jsou tři, bydlí v pronajatém bytě a pracuje v [právnická osoba] jako [Anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem 22 810 Kč s tím, že její měsíční výdaje činí částku 5 000 Kč. Není proti ní vedeno ani exekuční ani insolvenční řízení. Z výpisu z účtu žalované za dobu od listopadu 2022 do dubna 2023 vyplývají další závazky žalované vůči finančním institucím. Dne [datum] jí byla poukázána půjčka ve výši 10 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dále žalovaná splácela splátky ve výši 1 462 Kč společnosti [právnická osoba] a 4 303 Kč společnosti [právnická osoba]., dne [datum] jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 4 200 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částka 10 000 Kč od společnosti [právnická osoba] [právnická osoba]., dne [datum] zaplatila splátku ve výši 1 860 Kč společnosti [právnická osoba]., dne [datum] si půjčka od společnosti [právnická osoba] částku 16 600 Kč, přičemž v době od [datum] do [datum] nepracovala a byly jí poukázány dávky nemocenského pojištění ve výši 11 721 Kč a 13 230 Kč. Dne [datum] si půjčila částku 6 400 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] si půjčka částku 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] si půjčila částku 80 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částku 25 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částku 10 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částku 14 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částku 10 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částku 4 200 Kč od společnosti [právnická osoba], a.s., dne [datum] částku 8 400 Kč od společnosti [právnická osoba], dne [datum] částku 10 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částku 16 600 Kč od společnosti [právnická osoba], dne [datum] částku 10 000 Kč od [právnická osoba], dne [datum] částku 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba]., dne [datum] částku 4 500 Kč od společnosti [právnická osoba].

4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem 30 000 Kč. Na základě tohoto smluvního vztahu byla žalované poukázána ve třech splátkách ze dne [datum], [datum] a [datum] částka celkem 20 000 Kč. Žalovaná na úhradu dlužné částky žádnou částku nezaplatila. Pro porušení podmínek sjednaných účastníky v rámci spotřebitelské smlouvy došlo dne 7. 1. 2024 k zesplatnění úvěru a žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 57 198 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, neučinila tak ani na základě předžalobní výzvy ze dne 7. 8. 2024. Soud v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se zabýval otázkou, zda poskytovatelka úvěru před poskytnutím úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posoudila řádně zejména schopnost spotřebitelky splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitelky a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalovaná ve své žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v pronajatém bytě, aniž by sdělila výši nájemného, přičemž žije s dalšími dvěma členy domácnosti s příjmem. Pracuje jako [Anonymizováno] od listopadu 2022 s průměrným měsíčním příjmem 22 810 Kč, přičemž její měsíční výdaje činí částku 5 000 Kč. Tato skutečnost ale zcela neodpovídá žalobkyní doloženému výpisu z účtu žalované za dobu od listopadu 2022 do dubna 2023, kdy soud zjistil, že na tento účet byla poukazována mzda s průměrnou výší cca 20 000 Kč vyplácená [právnická osoba], následně společností [právnická osoba]. ve stejné výši, ale současně z tohoto účtu vyplynulo, že žalovaná za rozhodné období uzavřela řadu úvěrů v celkové výši cca 260 000 Kč, přičemž ale z výpisu z účtu nevyplývá, že by tyto řádnými pravidelnými splátkami měsíčně splácela. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované zcela pominula tyto závazky, poskytla jí částku 20 000 Kč, přičemž to, že žalovaná nebyla schopna dostát svým závazkům včetně závazku u žalobkyně, potvrzuje skutečnost, že žalovaná na úhradu částky 20 000 Kč žádnou částku neposkytla a stejně tak z výpisu z jejího účtu vyplývá, že tyto splátky neposkytovala pravidelně ani ostatním svým věřitelům. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyně se před poskytnutím úvěru řádně nezajímala o prověření schopnosti žalované úvěr řádně splácet, nezjistila jednoznačně její výdaje, zejména další závazky vůči jiným věřitelům. Z žalobního návrhu je zřejmé, že si je žalobkyně tohoto nedostatečného postupu vědoma, když sama navrhla možnost posouzení svého nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud dospěl k závěru, že z důvodu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi účastníky dne [datum] neplatná a žalovaná je povinna vrátit poskytnutou jistinu, která jí byla poukázána na její účet u [právnická osoba]. a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.

6. S ohledem na závěr učiněný o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru soud návrh v části co do zaplacení částky 8 000 Kč (smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně) a částky 4 180 Kč (smluvní pokuta včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení) jako nedůvodný zamítl.

7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z doby prodlení, výše dlužné částky, osobních a majetkových poměrů žalovaného a uložil žalované zaplatit vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soudní poplatek činí celkem částku 1 609 Kč, náklady právního zastoupení podle § 14 vyhlášky 177/96 Sb. představují tři úkony po 700 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč, 21 % DPH ve výši 630 Kč, celkem 5 239 Kč. Žalobkyně měla úspěch ve výši 62 %, neúspěch ve výši 38 %, soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 %, tj. 1 257,36 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokáta], advokáta sídlem [Adresa advokáta].

9. Žalobkyně spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila soudní poplatek ve výši 1 288 Kč, pro nepřiměřenost požadovaného smluvního úroku nebylo návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyhověno. Soudní poplatek podle zákona o soudních poplatcích číslo 549/1991 Sb. ve znění zákona číslo 458/2011 Sb. účinného od 1. 1. 2014 činí v souladu s položkou 2, bod 2 a bod 1, písm. a) Sazebníku poplatků z požadovaného nároku částku 1 609 Kč. Důsledně tomu soud rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 321 Kč, do tří dnů od právní moci usnesení na účet Okresního soudu v Lounech.