5 C 390/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti [právnická osoba], IČ [IČO], se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky 13 994 Kč, kterou žalovaná dluží z poskytnutého úvěru na základě uzavřené Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum], číslo [hodnota] na částku 17 200 Kč. Žalobkyně současně navrhla, že pro případ, že soud nárok žalobkyně neuzná z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť rozhodne o nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne [datum].

2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 8. 12. 2025, č.j. 5 C 390/2025-34, které nabylo právní moci dne 12. 12. 2025 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalované doručeno do datové schránky dne 12. 12. 2025. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.

4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. V daném případě z doložených listinných důkazů lze dovodit závěr, že postupitel společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo [hodnota] na základě které získala žalovaná úvěr v celkové výši 17 200 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila a dnem 26. 3. 2025 se dostala do prodlení s úhradou celého úvěru a tento byl zesplatněn. Původní věřitelka [právnická osoba] uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum] na základě které je žalobkyně oprávněna uplatnění této pohledávky. Žalovaná na úhradu jistiny poskytla celkem částku 14 698 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jakým řádným způsobem posoudila její právní předchůdkyně schopnost žalované úvěr splácet, nedoložila žádné listinné důkazy prokazující výši příjmu žalované či její výdaje, výpisy z účtu, neposoudila výdělkové schopnosti a možnosti žalované, soud nadále i v souladu s žalobním návrhem posoudil nárok žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení, přiznal žalobkyni částku 2 502 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.

7. S ohledem na shora uvedené, kdy soud dovodil neplatnost smluvního ujednání účastníků o úvěru, návrh v části, co do zaplacení částky 11 492 Kč s 12,00 % úrokem z prodlení ročně od 27. 3. 2025 do zaplacení jako nedůvodný zamítl.

8. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalované částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.