Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 375 Kč od 13. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 373 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [tituly před jménem] [jméno právního zástupce], advokátky.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 675 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že k vozidlu reg. značka [SPZ], VIN: [VIN kód] (dále jen „vozidlo“) nebylo v období od 17. 10. 2023 do 8. 4. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla, když vlastníkem, resp. provozovatelem byl dle registru vozidel žalovaný. Výše příspěvku činí za toto období 11 375 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný je ruský státní příslušník. Otázku pravomoci ve věci rozhodovat soud posuzoval dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Nařízení Brusel I bis tak jako klíčový ukazatel mezinárodní příslušnosti stanoví hledisko bydliště žalovaného. V daném případě má žalovaný na území České republiky hlášen pobyt na adrese [adresa], a to od [datum]. Na této adrese má označenu jako adresát poštovní schránku, do které byla zásilka pro žalovaného vložena dne 9. 7. 2025. Podle rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie v případech, kdy se aktuální bydliště žalovaného nepodaří vypátrat a současně za situace, kdy nejsou průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie, je příslušný k rozhodování soud podle posledního známého bydliště žalovaného (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 11. 2011, ve věci C 327/10, [právnická osoba]., proti [jméno FO]). V daném případě má žalovaný stále adresu, kterou si v České republice nechal evidovat na adrese [adresa]. Soud proto uzavřel, že toto je poslední známá adresa bydliště žalovaného. Poslední známé bydliště žalovaného tak soud dovodil v obvodu Okresního soudu v Lounech, který je tak podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis s přihlédnutím k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 11. 2011, ve věci C 327/10, v dané věci nadán mezinárodní pravomocí.
3. Podle § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 10. 6. 2025, č.j. 7 C 123/2025-29, které nabylo právní moci, byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve stanovené lhůtě od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyni bylo předmětné usnesení doručeno do datové schránky dne 24. 6. 2025, zásilka pro žalovaného byla připravena k vyzvednutí dne 26. 6. 2025 a 10. dnem od uvedeného data se má za doručenou, dne 9. 7. 2025 byla zásilka pro žalovaného vložena do domovní schránky adresáta. Ve stanovené lhůtě se účastníci nevyjádřili.
5. Ze sdělení Městského úřadu [adresa] soud zjistil, že žalovaný je evidován v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla od 26. 8. 2019 dosud. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] podanou dle sdělení pošty k poštovní přepravě byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za období a ve výši uvedené v žalobě. Upomínkami byl žalovaný žalobkyní upomínán o zaplacení příspěvku včetně nákladů uplatnění pohledávky. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2025 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupkyní žalobkyně. Dle informace o sledování zásilek byla upomínka podána k poštovní přepravě dne 5. 12. 2024.
6. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla je povinen žalobkyni uhradit příspěvek. Za období do 31. 3. 2024 má nárok oporu v ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 293/2017 Sb. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva je určena dle § 4 odst. 5 zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Za období dne 1. 4. 2025 má nárok oporu v ustanovení § 45 zákona č. 30/2024 Sb. Výše příspěvku a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva je určena dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a vyhlášky č. 69/2024 Sb.
7. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán po právu a uložil žalovanému za porušení povinnosti zaplatit příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 11 375 Kč za dobu od 17. 10. 2023 do 8. 4. 2024, tj. 175 dní provozu vozidla bez zákonného pojištění při zákonné denní sazbě 65 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalovanému povinnost zaplacení celkové částky 11 675Kč. Současně byly žalobkyni přiznány i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla plný úspěch. Žalobkyni soud přiznal náklady řízení v celkové výši 2 373 Kč, které tvoří náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§ 14b), odměna za zastupování účastníka advokátem za dva úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva– 31. 12. 2024), jeden úkon ve výši 400 Kč (podání žaloby – po 1. 1. 2025), tři režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 273 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
9. Lhůtu k plnění soud určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.