Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

7 C 168/2024

Soud: Okresní soud v LounechDatum rozhodnutí: 4. 12. 2024Č. j.: 7 C 168/2024-55Samosoudkyně: JUDr. Alena ŠmicováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 22. 1. 2025Předmět řízení: O zaplacení 67 709,18 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSLN:2024:7.C.168.2024.1
postoupení pohledávkysmlouva pracovní
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (52) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 000 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 41 709,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 334,86 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 11. 2023, z částky 6 707,94 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 366,40 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 11. 2023, z částky 4 993,32 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 632,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 818,02 Kč, úrok 21,39 % ročně z částky 23 334,86 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 395,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 519,50 Kč, úrok 21,39 % ročně z částky 14 366,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou a doplněním žaloby domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 67 709,18Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] IČO [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum], na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit žalobkyni částku 33 518 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 103 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilní splácení ve výši 5 206 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 21měsíčních splátkách po 2 787 Kč, poslední splátka byla splatná 30. 7. 2023. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni s účinností od [datum], žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení 47 501,10Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 334,86 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 24 166,24 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 818,02 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 632,76 Kč, úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši 23 334,86 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 15 % z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ze smlouvy č. [hodnota] žalovaný uhradil 8 373,08Kč. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] IČ: [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum] na základě, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit žalobkyni částku 11 345 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 917Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilní splácení ve výši 1 978 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 65týdenních splátkách po 483 Kč, poslední splátka byla splatná 7. 12. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni s účinností od [datum], žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení 20 208,08 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 366,40 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 841,68 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 519,50 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 395,50 Kč, úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 366,40 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši 15 % z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ze smlouvy č. [hodnota] žalovaný uhradil 10 626,92 Kč. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.

3. Ze smlouvy o smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, zákaznické karty ze dne [datum] a ze dne [datum], tabulky umoření soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a se zavázala poskytnout žalovanému dne [datum] úvěr v hotovosti ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 30 809 Kč, který zahrnuje součet úroků ve výši 24 103 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 206 Kč. Rovněž bylo sjednáno pojistné ve výši 2 709 Kč za doplňkové pojištění. Celková částka 58 518 Kč byla splatná ve 21měsíčních splátkách po 2 787 Kč. Ze zákaznické karty ze dne [datum] podepsané žalovaným soud zjistil, že žalobkyně prověřovala majetkové poměry žalovaného z pracovní smlouvy, výplatní pásky (8,9), SIPO, kdy žalovaný potvrdil čistý měsíční příjem ve výši [hodnota] Kč, další čistý příjem domácnosti ve výši [hodnota] a odhadované měsíční výdaje ve výši [hodnota] Kč, interní splátky [hodnota] Kč, nájemní bydlení, základní vzdělání, svobodný.

4. Ze smlouvy o smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, zákaznické karty ze dne [datum], tabulky umoření soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a se zavázala poskytnout žalovanému dne [datum] úvěr v hotovosti ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 9 395 Kč, který zahrnuje součet úroků ve výši 5 917 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 978 Kč. Rovněž bylo sjednáno pojistné ve výši 1 950 Kč za doplňkové pojištění. Celková částka 31 345 Kč byla splatná v 65týdenních splátkách po 483 Kč. Ze zákaznické karty ze dne [datum] podepsané žalovaným soud zjistil, že žalobkyně prověřovala majetkové poměry žalovaného z pracovní smlouvy, výplatní pásky (6,7), SIPO, kdy žalovaný potvrdil čistý měsíční příjem ve výši [hodnota] Kč, další čistý příjem domácnosti ve výši [hodnota] Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši [hodnota] Kč, nájemní bydlení, základní vzdělání, svobodný.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podacího lístku z [datum] vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2024 předané k poštovní přepravě téhož dne dle podacího lístku byl žalovaný upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.

6. V projednávané věci byly mezi původním věřitelem a žalovaným podepsány smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne [datum] a dne [datum], náležitosti smlouvy jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku, na kterou se vztahuje též zákon o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel neprověřoval řádně výdaje žalovaného, v zákaznické kartě jsou uvedeny pouze odhadované výdaje. Tvrzené příjmy domácnosti ve výši [hodnota] Kč ([datum]) a ve výši [hodnota] Kč ([datum]) nebyly doloženy. Pokud žalovaný měl platit týdenní splátky ve výši [hodnota] Kč ([datum]), pak za měsíčně (čtyři týdny) měl na splátkách uhradit [hodnota], dále měsíční splátku [hodnota] Kč ([datum]), dále odhadované výdaje ve výši [hodnota] Kč v měsíci září 2021 a v následujícím měsíci [hodnota] Kč a interní splátky ve výši [hodnota] Kč, které nebyly nijak konkretizovány a doloženy, nelze mít za to, že původním věřitelem byla náležitě prověřena a posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Právnímu předchůdci žalobkyně nebyly doloženy doklady k výdajům žalovaného, když údaje o výdejích v zákaznických kartách jsou uváděny pouze jako odhadované měsíční výdaje žalovaného, uváděné další příjmy domácnosti nebyly věřiteli rovněž doloženy. Z informací získaných od žalovaného bez předložení dokladů vztahující se k posouzení výdajů žalovaného, nelze dospět k závěru o jeho schopnosti úvěr řádně splácet.

8. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Původní věřitel nedostál odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný finanční hotovosti převzal. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně po poučení soudem při jednání dne [datum] dle ustanovení§ 118a o. s. ř. o nutnosti doplnit důkazy k prokázání řádného prověřování úvěruschopnosti žalovaného, jiném právním posouzení, jiné důkazy neoznačila než ty, kterými byly již důkazy při jednání soudu uvedeného dne provedeny. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil částku 8 373,08 Kč a byla mu poskytnuta částka 25 000 Kč, zaplatil 10 626,92 Kč a byla mu poskytnuta částka 20 000 Kč, soud určil bezdůvodného obohacení v celkové výši 26 000 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podaného k přepravě dne [datum]. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se žalovaný dostal dne 21. 11. 2023 do prodlení. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

10. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

11. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení tak byl úspěšný žalovaný, kterému žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací