7 C 216/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně dne [datum] podala žalobu, kterou následně doplnila. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 180 413 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela prostřednictvím komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] na základě, níž žalované byl poskytnut úvěr na účet uvedený ve smlouvě ve výši 150 000Kč. K vyplacení úvěru došlo [datum], žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 73,95 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 799 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky smlouvy, když uhradila celkem částku 137 186 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni 24. 7. 2024. Žalovaná částka se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 163 507,39 Kč (přičemž tato nová jistině úvěru se skládala z zbývající dlužné původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 138 194,97 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 25 306,42 Kč), ze smluvních pokut v celkové výši 2 994 Kč (6×499 Kč) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 2 800 Kč (14×200 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny od dne 26. 7. 2024 do dne vyhotovení žaloby v celkové kapitalizované výši 11 118Kč a příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové sazbě ve výši 73,95 % ročně z dlužné původní jistiny 138 194,97 Kč od 26. 7. 2024 do 18. 8. 2024 ve výši 6 527,04Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 138 194,97 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení nejvýše v částce 564 422 Kč a ze zákonného úroku z prodlení z částky 169 295 Kč (součtu původní jistiny, přirostlých úroků, smluvních pokut a náhrady nákladů) od 26. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně vycházela z měsíčního příjmu žalované ve výši [hodnota] Kč, z celkových měsíčních nákladů ve výši [hodnota] Kč, volných zdrojů ke splácení ve výši [hodnota] Kč. Žalobkyně provedla lustrace žalované v databázi SOLUS a NRKI, kde nezjistila žádné negativní záznamy, na základě toho provedla hodnocení klienta a dospěla k závěru, že úvěr lze v tomto případě poskytnout.

2. Po podání žaloby podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne 28. 11. 2024 čj. 7 C 216/2024-57 bylo řízení zastaveno ohledně nároku č. 1) co do částky ve výši 12 249 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 249 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, dále ohledně nároku č. 2) co do částky ve výši 984,05 Kč a dále ohledně nároku č. 3) co do úroku ve výši 35,79 % ročně z částky 138 194,97 Kč od 26. 7. 2024 do 18. 8. 2024. Řízení bylo dál vedeno pro zaplacení částky ve výši 157 046 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 157 046 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, dále zaplacení částky ve výši 10 133,95 Kč a dále zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 38,16 % ročně z částky 138 194,97 Kč od 26. 7. 2024 do 18. 8. 2024, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 138 194,97 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 7. 2024 dosáhne částky 564 422 Kč, a o náhradě nákladů řízení.

3. Žalovaná proti platebnímu rozkazu vydanému dne 21. 1. 2025 čj. 7 C 216/2024-58 podala odpor. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, neboť považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, a to jednak z důvodu nedostatku právního jednání, hrubého rozporu parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy a dále také pro nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Co se týče tvrzeného nedostatku právního jednání, žalovaná uvedla, že žalobkyní popsaný způsob uzavírání smluv na dálku nesplňuje požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, a že žalobkyně neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy ve znění, v jakém smlouvu žalobkyně předkládá, když k elektronické verzi smlouvy není připojen podpis v elektronické podobě, a tudíž není zachován požadavek písemného právního jednání. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalovaná se v době uzavření smlouvy nacházela v těžké životní situaci, v době žádosti o úvěr měla příjem v celkové výši [hodnota] Kč, který doložila částečnými výpisy z bankovního účtu. Úvěr byl poskytnut bezúčelově, tento použila k zaplacení dluhů, které měla u jiných bank. Nebyla sama schopna odhadnout své platební schopnosti a správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Na žádost žalobkyně zaslala částečné výpisy z účtu, bez dalších transakcí na účtu, žalobkyně si nevyžádala úplné výpisy z běžného účtu, z nichž by si ověřila měsíční hospodaření s finančními prostředky. Na úvěr uhradila částku ve výši 137 186 Kč. Zbývající částku jistiny ve výši 12 814 Kč by byla schopna uhradit v 6měsíčních splátkách po 2 000 Kč splátkách.

4. Po podání žaloby podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět. Usnesením ze dne 3. 4. 2025 čj. 7 C 216/2024-81 bylo řízení zastaveno, co do částky ve výši 12 008 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 008 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení (nárok I. žalobního návrhu), dále co do částky ve výši 10 133,95 Kč (nárok II. žalobního návrhu) a dále co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 18,16 % ročně z částky 138 194,97 Kč od 26. 7. 2024 do 18. 8. 2024 (nárok III. žalobního návrhu). Řízení je dál vedeno pro zaplacení částky ve výši 145 038 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 145 038 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení a dále zaplacení úroku za poskytnutí úvěru ve výši 20 % ročně z částky 138 194,97 Kč od 26. 7. 2024 do 18. 8. 2024, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 138 194,97 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 7. 2024 dosáhne částky 564 422 Kč, a o náhradě nákladů řízení.

5. Při jednání soud dne [datum] žalovaná setrvala na svém podaném vyjádření a doplnila, že v souvislosti s poskytnutím částky ve výši 150 000 Kč na její účet, byl jí ze strany žalobkyně dán návod pro postup při doložení příjmů za poslední měsíce, doložení výdajů nebylo po ní požadováno, nerozumí tomu, z jakého důvodu při dotazu na její majetkové poměry do systému SOLUS a nebankovních systémů byla vyhodnocena jako pozitivní bez závazků.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 73,65 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 799 Kč. RPSN činila 103,64 %. V případě prodlení žalované se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů (dle bodu 6.1 bodu 6.2 smlouvy). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaná nejprve požádala o poskytnutí úvěru, k čemuž sama přiložila požadované informace, zejména doklad o bankovním účtu, kopii občanského průkazu a listiny k ověření úvěruschopnosti obsahující pohyby na účtu. Bankovní účet žalované byl ověřen prostřednictvím tzv. identifikační platby ve výši 1 Kč. Po ověření úvěruschopnosti žalobkyně zaslala žalované veškerou smluvní dokumentaci a žalovaná následně projevila vůli smlouvu uzavřít ve formě SMS zprávy (Důkaz: návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], oznámení ze dne [datum] o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota], splátkový kalendář ze dne 16. 2. 2023,dodejka o uložení zásilky dne 17. 2. 2023, předsmluvní formulář, dodatek č. [hodnota] k návrhu smlouvy o úvěru, kopie občanského průkazu žalované, základní informace o klientovi včetně potvrzení o odeslání identifikační platby 1 Kč, informace o vyplacení zaslané ve formě SMS, doklad potvrzovací doručení SMS pro vyplacení úvěru obsahující souhlas žalované).

7. Žalovaná úvěr čerpala, jistina ve výši 150 000 Kč jí byla vyplacena na její bankovní účet č. [č. účtu], se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, když uhradila před zesplatněním celkem 137 186 Kč. Žalobkyně adresovala celkem 6 výzev, kterými vyzvala k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná své povinnosti dodatečně nesplnila, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni [datum] (Důkaz: doklad o vyplacení úvěru dne [datum], výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [banka], karta klienta, výzvy k zaplacení z roku 2024 ze dne 22.1., 22. 3., 22. 4., 21. 5., 20. 6., 22. 7., oznámení o zesplatnění ze dne 24. 7. 2024). Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 12. 4. 2024 předanou k poštovní přepravě téhož dne (Důkaz: předžalobní výzva včetně podacího archu).

8. Ohledně tvrzení o prověřování schopnosti žalované úvěr splácet nebyl učiněn skutkový závěr, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalované.

9. Podle zapsaných údajů v listině nazvané Hodnocení klienta byla žalovaná zaměstnaná s pravidelným čistým měsíčním příjmem ve výši [hodnota] Kč, výdaje představující životní minimum ve výši [hodnota] Kč, výdaje za nájem a inkaso ve výši [hodnota] Kč, tj. výdaje celkem [hodnota] Kč a uvedená rezerva ve výši [hodnota] Kč. Skutečnost o výši uvedeného příjmu byla doložena výpisem z bankovního účtu žalované za měsíce listopad 2022 až únor 2023, v němž jsou zobrazeny výlučně údaje o výplatě mzdy jiné údaje výpis neobsahuje. Žalovaná ve formuláři prohlášení klienta mimo jiné prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy, nenachází se v úpadku, veškeré údaje poskytnuté žalobkyni jsou pravdivé a úplné. Listinou nazvanou jako Vybrané pohyby na účtu byly zjištěny informace od [banka]. o pohybu na účtu č. [č. účtu] za období od 1. 11. 2022 do 14. 2. 2023, a to příchozí úhrada – mzda dne [datum] ve výši [hodnota] Kč a zůstatek ve výši [hodnota] Kč, dne [datum] ve výši [hodnota] Kč a zůstatek ve výši [hodnota] Kč, dne [datum] ve výši [hodnota] Kč a zůstatek ve výši [hodnota] Kč, dne [datum] ve výši [hodnota] Kč a zůstatek ve výši [hodnota]. (Důkaz: hodnocení klienta, prohlášení klienta, Vybrané pohyby na účtu).

10. Žalobkyně dále v rámci prověřování úvěruschopnosti provedla lustraci žalované v registru SOLUS, v němž nezjistila žádné negativní údaje o žalované, a dále lustraci žalované v databázi NRKI, u žalované bylo vyhodnoceno skóre 398, což je zařazení do Kategorie II. což znamená menší riziko, lepší segment klientů (Důkaz: výpis z registru SOLUS, výpis z NRKI).

11. Z úplných výpisů předložených žalovanou č. [č. účtu] a č. [č. účtu] za měsíc únor 2023, jsou na uvedených účtech v měsíci, kdy byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru, zejména na účtu u [banka] zapsány zejména transakce platební kartou, odchozí úhrady bez specifikace důvodu platby, četná čerpání úvěrů celkem [hodnota] čerpání úvěru, splátky úvěrů provedené v 10 případech, zapsaný zůstatek k [datum] byl ve výši [hodnota]. Na účtu vedeném u [banka]. je v daném měsíci zapsán starý zůstatek ve výši [hodnota], příjmy ve výši [hodnota], výdaje ve výši -[hodnota] a nový zůstatek ve výši [hodnota]. Odchozí úhrady jsou evidované zejména jako poplatky (zaslání SMS) vždy ve výši – [hodnota] vztahující se ke 40 zápisům (Důkaz: výpisy z účtů žalované).

12. Ze zprávy [banka]. bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. [č. účtu] je žalovaná, dne [datum] byla na uvedený účet připsaná částka ve výši 150 000Kč od žalobkyně.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZoSÚ).

14. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 věta prvá poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Následně se soud zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně coby poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované jako spotřebitele.

20. Žalobkyně v projednávané věci zjistila a ověřila pouze příjmy žalované, výdaje však zjišťovány a ověřovány nebyly. Doplněné údaje do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, jak byly tyto údaje získány a doloženy, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Poskytovatel spotřebitelského úvěru činí předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů. Bylo prokázáno, že žalovaná měla vedle běžných obvyklých výdajů i výdaje na splátky celé řady jiných dříve čerpaných úvěrů. Tyto splátky úvěrů však žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nehodnotila. Povinnosti zkoumat výdaje žalované se přitom nelze zprostit tím, že žalobkyně přenese tuto svou odpovědnost na žalovanou s tím, že žalovaná prohlásila, že nemá žádné jiné splatné dluhy. Zákon povinnost zkoumat a prověřovat úvěruschopnost žadatele o úvěr ukládá poskytovateli.

21. Pokud by žalobkyně požadovala předložení úplného výpisu z účtu, pak by získala ucelený přehled o majetkových poměrech žalované a zjistila by že žalovaná v té době byla nejspíš ve finanční situaci, kterou lze charakterizovat jak dluhovou spirálu, kdy čerpala a splácela velké množství dalších spotřebitelských úvěrů.

22. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Poskytovatel úvěru je povinen zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje zájemce o úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

23. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované nelze dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

24. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ S ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalované soud uzavírá, že ze strany žalobkyně nebyla řádně prověřena schopnost žalované jako spotřebitele plánovaný úvěr splatit. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedenou finanční prostředky čerpala, byly poskytnuty na její účet. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, byla povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně ani přes poskytnuté poučení podle § 118a o. s. ř. dané žalobkyni při jednání soud dne 23. 6. 2025 neprokázala, že by dostatečným způsobem a s odbornou péčí zkoumala a ověřovala skutečné výdaje žalované, spokojila se pouze se sdělenými údaji ze strany žalované. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoložených informací o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 150 000 Kč bez právního titulu, došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Současně bylo prokázáno, že žalovaná uhradila částku 137 186 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 814 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť tyto nároky vyplývaly z neplatně uzavřené smlouvy.

25. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky odpovídající výši bezdůvodného obohacení. Ve zbytku byl uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodný zamítnut.

26. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k výši částky uložené k zaplacení, době prodlení a uložil žalovaném zaplatit vše do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

27. Žalovaná byla ve věci úspěšná v rozsahu 82,33 %, náhradu nákladů řízení nepožadovala. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.