7 C 22/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou a doplněním žaloby domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 259 970 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] IČ: [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum] na základě, které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit částku ve výši 34 096 Kč (součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 29 887 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,24 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná zavázala uhradit v 21měsíčních splátkách po 3 100 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná uhradila celkem částku 13 924,14 Kč. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] IČ: [IČO] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum] na základě, které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit částku ve výši 108 577Kč (součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 84 442 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 8,72 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná zavázala uhradit v 48měsíčních splátkách po 5 388 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 11. 2023. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 21. 12. 2020. Žalovaná uhradila celkem částku 48 875,86 Kč. Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, vyhodnotil informace získané od žalované její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty. Pohledávky včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz dne 6. 11. 2024 byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.

3. Žalobkyně vzala částečně zpět návrh ohledně nároku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Usnesením ze dne 24. 2. 2028 čj. 7 C 22/2025-48 bylo řízení částečně zastaveno co do částky ve výši 209 701,14 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 31 067,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 175,80 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 125 694,12 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,72 % ročně z částky 125 694,12 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Řízení je dál vedeno pro zaplacení nároku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] o zaplacení částky ve výši 50 268,86 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 880,60 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 645,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 016,18 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,24 % ročně z částky 28 016,18 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a o náhradě nákladů řízení.

4. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalované, která svou neúčast u jednání soudu neomluvila, k jednání nedostavila.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum], smluvních podmínek, zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne [datum], tabulky umoření soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 31 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 31 387 Kč, který zahrnuje součet úroků ve výši 29 887 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Doplňkové pojištění za sjednanou dobu pojištění činí 2 709 Kč. Celková částka ve výši 62 387 Kč byla splatná v 21měsíčních splátkách po 3 100 Kč. Z tabulky umoření a vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 13 924,14 Kč. Ze zákaznické karty ze dne [datum] podepsané žalovanou soud zjistil, že žalobkyně prověřovala majetkové poměry žalované z potvrzení o příjmu, výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí, kdy žalovaná potvrdila čistý měsíční příjem ve výši 12 612 Kč, další čistý příjem domácnosti 28 700Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč, uvedla interní splátky 5 388, bydlení jako spoluvlastník, zdroj příjmu – mateřská dovolená, dvě vyživovací povinnosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy č. 1, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podacího lístku z [datum], potvrzení o provedené transakci, potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 29. 7. 2024 předanou k poštovní přepravě téhož dne dle podacího lístku byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.

6. Ze zprávy [banka]. bylo zjištěno, že na účet žalované byla v měsíci únoru 2020 připsaná částka 31 000 Kč od společnosti [právnická osoba].

7. V projednávané věci byla mezi původním věřitelem a žalovanou podepsaná smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] dne [datum], náležitosti smlouvy jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku, na kterou se vztahuje též zákon o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ve vztahu k jejím výdajům. V zákaznické kartě jsou uvedeny pouze odhadované výdaje, výdaje nebyly nijak doloženy. Pokud jde o deklarovaný příjem žalovanou ve výši [hodnota] Kč, je v zákaznické kartě uvedeno zaškrtnuto jak předložení potvrzení o příjmu, tak i výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí, což nelze mít za dostatečné prověření příjmů žalované, není zřejmé, zda se jedná o výplatu mateřských či rodičovských dávek, nebyl doložen uváděný další příjem domácnosti ve výši [hodnota] Kč. Výdaje ve výši [hodnota] Kč jsou pouze odhadované, není zřejmé, o jaké výdaje se jedná. Původním věřitelem nebyla náležitě prověřena a posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Právnímu předchůdci žalobkyně nebyly doloženy doklady k výdajům žalované, když údaj o výdejích v zákaznické kartě jsou uváděny pouze jako odhadované měsíční výdaje žalované, příjmy označené jako další příjmy domácnosti nebyly doloženy. Z informací získaných od žalované bez předložení dokladů vztahující se k posouzení výdajů žalované, dalšímu příjmu domácnosti nelze dospět k závěru o její schopnosti úvěr řádně splácet.

9. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

10. Původní věřitel nedostál odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně.

11. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná finanční hotovost převzala. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni.

12. Žalobkyně byla při jednání dne [datum] poučena podle § 118a o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, pokud jde o prověření příjmů a výdajů žalované, o jiném právním posouzení. Žalobkyně jiné důkazy neoznačila. Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta částka 31 000 Kč, uhradila celkem 13 924,14Kč, soud určil bezdůvodného obohacení ve výši 17 075,86 Kč. Žalovaná byla vyzvaná k úhradě dlužné v předžalobní výzvě ze dne 29. 7. 2024 podané téhož dne k poštovní přepravě. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se žalovaná dostala od dne 2. 8. 2024. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná v rozsahu 32,06 %, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.