7 C 250/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplněním domáhala po žalované zaplacení částky 183 787,72 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba]. (dále jen „banka“) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce na konsolidaci č. [hodnota] v celkové výši půjčky 125 000 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas své závazky, byla vyzvaná k úhradě příslušného dluhu dopisem ze dne 19. 11. 202. Pohledávky banky za žalovanou byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni, o tomto byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla povinna splácet půjčku ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 2 101 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení pohledávku v celkové výši 183 787,72 Kč, a to a) neuhrazenou část jistiny poskytnuté zápůjčky ke dni 14. 4. 2022 ve výši 82 252,81 Kč, b) dlužný obchodní úrok ke dni 14. 4. 2022, ve výši 2 889,98 Kč, c) neuhrazený obchodní úrok (úrok ve výši zápůjční úrokové sazby 10,9 % ročně) z neuhrazené části jistiny 82 252,81 Kč za dobu od 15. 4. 2022 do 26. 6. 2024, tedy částku ve výši 19 724,22 Kč, d) neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené části jistiny 82 252,81 Kč za dobu od 15. 4. 2022 do 26. 6. 2024, tedy částku 62 500Kč, e) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazené části jistiny 82 252,81 Kč za dobu od 15. 4. 2022 do 26. 6. 2024, tedy ve výši 15 381,28 Kč. f) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužného obchodního úroku z částky 2 889,98 Kč za dobu od 15. 4. 2022 do 26. 6. 2024, tedy ve výši 540,43 Kč, g) neuhrazený poplatek za poštovní upomínku ve výši 499 Kč. Dále žalobkyně požaduje za dobu ode dne vyhotovení této žaloby do zaplacení uhradit obchodní úrok ve výši 12,9 % ročně z neuhrazené části 82 252,81 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazené části jistiny 82 252,81 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazeného obchodního úroku 2 889,98 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z neuhrazeného obchodního úroku 19 724,22 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z neuhrazené kapitalizované smluvní pokuty 62 500 Kč) od 22. 7. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z neuhrazeného poplatku za poštovní upomínku 499 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 183 787,72 Kč, úrok 10,9 % ročně z částky 82 252,81 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, úrok 8,5 % ročně z částky 82 252,81 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, úrok 8,5 % ročně z částky 2 889,98 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 19 724,22 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 6 2500 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 499 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %. Žalovaná byla povinna splácet půjčku ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 2 101 Kč. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvaná k úhradě příslušné částky předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2024.

2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud věc projednal bez přítomnosti žalované, která se k jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila.

3. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu], přehledu plateb, rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne [datum], návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci ze dne [datum], akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci, oznámení o zesplatnění půjčky ze dne 19. 11. 2021 soud zjistil, že se banka jako věřitel zavázala poskytnout žalované zápůjčku výši 125 000 Kč účelově na předčasné splacení existujících závazků, tj. závazek spotřebitelská půjčka u společnosti [právnická osoba]. v původní výši úvěru 45 000 Kč, účelová část půjčky určená na konsolidaci ve výši 43 000 Kč, závazek spotřebitelská půjčka u společnosti [právnická osoba]. v původní výši úvěru 90 000 Kč, účelová část půjčky určená na konsolidaci ve výši 42 000 Kč, závazek spotřebitelská půjčka u společnosti [právnická osoba]. v původní výši 80 000 Kč, účelová část půjčky určená na konsolidaci ve výši 40 000 Kč. Sjednaná měsíční splátka činila 2 101 Kč a byla splatná vždy do 13. dne příslušného kalendářního měsíce, první splátka byla stanovena na den 6. 7. 2018 a poslední na 6. 8. 2025, sjednaný obchodní úrok činil 10,90% ročně, doba trvání v měsících byla 86 měsíců, RPSN ve výši 11,45%. Žalovaná čerpala dne [datum] částku 43 000 Kč a částku 82 000 Kč, což bylo doloženo výpisem z účtu č. [č. účtu] za měsíc červen roku [rok]. Jednotlivé splátky byly prokázány výpisy z uvedeného účtu a korespondují s tvrzením žalobkyně o úhradách na splátkách uvedených v podání žalobkyně ze dne 14. 7. 2025. Bylo prokázáno, že žalovaná uhradila celkem 85 490,38 Kč, žalobkyně započetla na jistinu 46 075,25 Kč a na úrok 39 415,13 Kč. Oznámením o zesplatnění půjčky/výzva k úhradě závazku ze dne 19. 11. 2021 žalobkyně zesplatnila půjčku a veškeré nesplatné pohledávky z půjčky a žalovaná byla vyzvána k zaplacení.

4. Z výpisů z účtu žalované č. [č. účtu] za období před poskytnutím předmětné půjčky byly zjištěny konečné zůstatky v jednotlivých měsících v roce [rok] –[hodnota]. V roce [rok] v měsících leden–prosinec byly evidovány konečné zůstatky [hodnota]. V roce [rok] v měsících leden–prosinec byly evidovány konečné zůstatky [hodnota]. Dne [datum] byla na uvedený účet připsaná příchozí platba ve výši 45 000 Kč identifikovaná jako čerpání půjčky. V roce [rok] v měsících leden–červen, kdy byla žalované poskytnuta předmětní zápůjčka byly evidovány konečné zůstatky [hodnota]. Dne [datum] byly na uvedený účet připsány příchozí platby ve výši 43 000 Kč a 82 000 Kč identifikovaná jako čerpání půjčky. Pokud jde o příchozí platby na uvedený účet v době před poskytnutím zápůjčky dne [datum] jsou identifikovány jako domácí platby – [jméno FO] bez další identifikace v rozmezí od 1 000 Kč do 5 000 Kč, domácí platby – [jméno FO] bez další identifikace v rozmezí od 1 900 Kč do 6 000 Kč. Odchozí platby jsou identifikovány jako výběry v hotovosti, platby kartou, splátky půjčky, platby u obchodníků. Žádná z příchozích plateb není identifikovaná jako mzda, příjem od zaměstnavatele, žádný z evidovaných výdajů není specifikován jako úhrada nájemného, služeb spojených s bydlením INKASO.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že banka postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a postoupení oznámila žalované Zásilka pro žalovanou byla předaná k poštovní přepravě dne 27. 4. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2024 podanou dle podacího listu dne 25. 6. 2024 k poštovní přepravě byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.

6. K dotazu soudu, učiněného k důkaznímu návrhu žalobkyně ohledně prokázání řádného ověření úvěruschopnosti žalované úvěr splácet, sdělila [banka] a. s. zprávou ze dne [datum], že neeviduje listiny k hodnocení úvěruschopnosti žalované vztahující se ke smlouvě č. [hodnota].

7. V posuzovaném případě byla mezi bankou a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny s ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ve vztahu k jejím pravidelným příjmům a výdajům zejména spojené s bydlením a náklady spojené s bydlením. Předložené listinné důkazy neobsahují žádnou částku dokládající pravidelný měsíční příjem žalované, ani pravidelné výdaje související s bydlením, osobní majetkové poměry žalované. Původním věřitelem nebyla náležitě prověřena a posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Banka jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

11. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně byla při jednání dne 2. 2. 2025 poučena podle § 118a o. s. ř. o nutnosti označit důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, o jiném právním posouzení. Žalobkyně jiné důkazy k prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalované neoznačila. Soud vzal za prokázané, že vůle žalované a žalobkyně směřovala k uzavření předmětné smlouvy o půjčce na konsolidaci, avšak smlouva nebyla sjednána platně. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že před uzavřením smlouvy dostála řádně svých povinností ve smyslu § 86 ZoSÚ.

12. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Žalobkyně prokázala, že měla k dispozici výpisy z účtu žalované dokládající transakce na uvedeném účtu. Výpisy neobsahovaly žádné informace o pravidelném měsíčním příjmu žalované. Na účet byly připsány pouze občasné příchozí platby popsané jako domácí platby – [jméno FO] bez další identifikace v rozmezí od 1 000 Kč do 5 000 Kč, domácí platby – [jméno FO] bez další identifikace v rozmezí od 1 900 Kč do 6 000 Kč, což nelze mít za dostatečné prověření a posouzení schopnosti žalované splácet. Rovněž nebyly prověřeny výdaje na bydlení, když skutečnosti týkající se výdajů spojených s bydlením a službami poskytovanými s bydlením ve výpisech nejsou uváděny.

13. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná finanční prostředky čerpala. Převzala-li žalovaná finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta částka 125 000 Kč a zaplatila celkem částku 85 490,38 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 39 509,62 Kč. Při zkoumání výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. V řízení nebyl prokázán spor, pokud jde o termín vrácení poskytnuté jistiny. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné pohledávky ve lhůtě nejpozději do 21. 7. 2024 předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2024 podanou k poštovní přepravě dne 24. 2. 2021. Do prodlení se žalovaná dostala od 22. 7. 2024. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

15. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byla převážně úspěšná žalovaná, které však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.