Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 117 864,68 Kčs kapitalizovaným úrokem ve výši 21 512,68 Kč,s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 115 464,68 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení,s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 082,25 Kč,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 117 864,68 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 27 475,10 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta], advokáta se sídlem [adresa], [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 117 864,68 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], na základě které měl žalovaný možnost opakovaného čerpání finančních prostředků v rámci smluveného úvěrového rámce ve výši 120 000 Kč a takto vyčerpané částky se zavázala řádně a včas vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě tj. v pravidelných měsíčních splátkách v jednotlivé výši 2,79 % z výše sjednaného úvěrového rámce, přičemž splatnost každé splátky byla stanovena na 20. den příslušného kalendářního měsíce. Dále se žalovaný zavázal společně s vyčerpanou jistinou vrátit žalobkyni i smluvené obchodní úroky. V průběhu smluvního vztahu žalovaný vyčerpal celkem částku 142 500 Kč, přičemž uhradil pouze 209 404 Kč. Jelikož žalovaný následně řádným způsobem nehradil své závazky, žalobkyně po předchozích marných výzvách úvěr zesplatnila ke dni 11. 11. 2025 neboť žalovaný se dostal do prodlení se splacením splátky déle než tři měsíce. Žalobkyně současně s tímto zesplatněním žalovaného vyzvala k okamžitému doplacení celé dlužné částky, která představovala výši 117 864,68 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 115 464,68 Kč, nákladů spojených s vymáháním ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však na tyto své závazky s úroky a úroky z prodlení nic neuhradil a žalobkyni nezbylo než se svých nároků domáhat soudní cestou.
3. Žalovaný se v průběhu řízení k žalovanému nároku nijak nevyjádřil.
4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému úvěr tzv. revolvingového typu, který umožňoval žalovanému opakované čerpání finančních prostředků v rámci stanoveného limitu. Z přiložených důkazů, zejména pak z úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek má soud za prokázáno, že žalovaný byl povinen tyto vyčerpané částky řádně a včas splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši odvislé od výše poskytnutého úvěrového rámce, v tomto případě ve výši 2,79 %. Splatnost jednotlivých splátek byla stanovena ke 20. dni následujícího měsíce po čerpání úvěru. Z platební historie poté plyne, že žalovaný se dostal do prodlení s řádným splácením svých závazků, čímž žalobkyně následně využila svého oprávnění a zbytek nesplaceného úvěru ke dni 11. 11. 2025 zesplatnila, když žalovaný z úvěru načerpal celkem částku 142 500 Kč, na který uhradil pouze 209 404 Kč, přičemž tyto uhrazené částky byly započítány na úroky, poplatky a jistinu. Po zesplatnění úvěru pak zůstala dlužná částka ve výši 117 864,68 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 115 464,68 Kč, nákladů spojených s vymáháním ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Dále pak soud shledává oprávněným nárok žalobkyně na příslušenství pohledávky, které představuje kapitalizované úroky ve výši 21 512,68 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 082,25 Kč, úroky ve výši 11,50 % ročně z částky 115 464,68 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 117 864,68 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl po celou dobu řízení nekontaktní a nečinný a k žalobě samé se žádným způsobem nevyjádřil, soud v rámci hodnocení věci vycházel tedy pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů s tím, že tvrzení a důkazy jsou ve vzájemné shodě a tvrzení žalobkyně jsou tedy náležitě důkazně podložena, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 27 475,10 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 5 820 Kč, 3x režijní paušál po 450 Kč, 21 % DPH 3 950,10 Kč a soudní poplatek ve výši 4 715 Kč.