Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 908,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 908,24 Kč od 26. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 908,24 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny účastnické smlouvy dne [datum] č. [hodnota], dne [datum] č. [hodnota], dne [datum] č. [hodnota], dne [datum] č. [hodnota] a dne [datum] č. [hodnota], na základě které žalovaný mohl využívat služby elektronických komunikací a v rámci těchto smluv byly uzavřeny kupní smlouva dne [datum] č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota], na základě kterých žalobkyně prodala žalovanému na splátky za zvýhodněnou cenu koncová zařízení, která se žalovaný zavázal řádně a včas splácet smluvenými měsíčními splátkami v rámci měsíčních vyúčtování. Žalovaný měl rovněž možnost využívat platební službu M-platba, jehož využití byl následně povinen žalobkyni nahradit v plné výši. Rovněž byla smluvena služba MAGENTA TV a pro její využívání bylo žalovanému dáno do pronájmu koncové zařízení, za které byl žalovaný povinen hradit nájemné a po ukončení smluvního vztahu je žalobkyni vrátit pod sankcí smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč. Rovněž bylo sjednáno pojištění [Anonymizováno]. Žalovanému byla ze strany žalobkyně prodána či pronajata koncová zařízení identifikovaná pod číslem [Anonymizováno] a pouzdro na mobilní telefon Samsung A23. V případě, že by byl smluvní vztah předčasně ukončen z důvodu zavinění na straně žalovaného, měla žalobkyně právo žalovanému doúčtovat podmíněné poskytnuté slevy na koncová zařízení. Žalobkyně poté vystavila žalovanému vyúčtování č. [hodnota] splatné dne 27. 12. 2023, č. [hodnota] splatné dne 27. 1. 2024, č. [hodnota] splatné dne 27. 2. 2024, č. [hodnota] splatné dne 14. 5. 2024, č. [hodnota] splatné dne 21. 5. 2024, č. [hodnota] splatné dne 21. 5. 2024, č. [hodnota] splatné dne 21. 5. 2024, č. [hodnota] splatné dne 21. 5. 2024 a č. [hodnota] splatné dne 25. 6. 2024, v rámci kterých žalovanému vyúčtovala využitou službu M-platba, dlužné splátky za koncová zařízení, doplatky jejich kupních cen, dlužné nájemné za koncové zařízení, podmíněné slevy, pojistné a smluvní pokutu za nevrácené zařízení, to vše v celkové výši 25 908,24 Kč. Nárok na uvedené položky vznikl zejména z té skutečnosti, že žalovaný řádně nehradil předchozí vyúčtování a z toho důvodu žalobkyně ukončila poskytování všech služeb a výhod ke dni 19. 4. 2024. Tímto žalovanému rovněž zaniklo právo na poskytnuté podmíněné slevy na koncová zařízení a rovněž povinnost vrátit pronajaté zařízení, což neučinil. Rovněž tak uvedené vyúčtování neuhradil ani z části a zůstal tak v prodlení s celkovou dlužnou částkou. Žalobkyně rovněž požaduje zaplatit zákonný úrok z prodlení, který uplatňuje z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti posledního vyúčtování.
3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který musel být následně zrušen z toho důvodu, že se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný byl dále v průběhu celého řízení nekontaktní a nečinný a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.
4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný s žalobkyní uzavřel účastnické smlouvy, na základě, kterých měl, mimo jiné, možnost využívat platby přes mobilní telefon tzv. M-platby, dále že mu byly prodány výše specifikovaná koncová zařízení za zvýhodněné ceny, bylo mu dáno do pronájmu koncové zařízení pro využívání smluvených služeb a bylo uzavřeno doplňkové pojištění označené jako [Anonymizováno] pro jistotu. Žalovaný se zavázal za tyto poskytované služby platit smluvenou cenu, za prodaná zařízení hradit dohodnuté splátky, za pronajaté zařízení hradit nájemné a po ukončení smluvního vztahu toto vrátit žalobkyni pod sankcí smluvní pokuty a hradit sjednané pojistné. Soud má dále za prokázáno, že žalovaný řádným způsobem neplnil své smluvní povinnosti, a proto žalobkyně všechny poskytované služby a ostatní výhody ukončila ke dni 19. 4. 2024 a žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek, cen za poskytnuté služby, uhrazení poskytnutých slev a vrácení pronajatého zařízení. Z jednotlivých vyúčtování má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 594 Kč za pojištění [Anonymizováno] pro jistotu, 11 964,85 Kč za provedenou M-platbu, 132,26 Kč za pronájem koncového zařízení, 9 120 Kč za dlužné splátky, 2 097,13 Kč za doúčtování podmíněných slev a 2 000 Kč za smluvní pokutu za nevrácené pronajaté zařízení. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni částku 25 908,24 Kč. Uvedená zjištění má soud za prokázána zejména ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, připojených důkazů a té skutečnosti, že žalovaný zůstal po celou dobu řízení nekontaktní, nečinný, k žalobě samé se žádným způsobem nevyjádřil a proti žalovaným nárokům nevznesl žádné námitky. Za této situace soud považuje nárok žalobkyně za dostatečně prokázaný a odůvodněný a žalobě tedy v plném rozsahu vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení jdoucích po splatnosti posledního vyúčtování.
5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 2 852 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 400 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 315 Kč a soudní poplatek ve výši 1 037 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.