Odůvodnění
1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 574,04 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru prostřednictvím internetových stránek žalobkyně www.[Anonymizováno].cz na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal řádně a včas vrátit do doby splatnosti, která byla na základě žádosti žalovaného celkem 8 krát prodloužena až na konečnou dobu splatnosti 14. 1. 2024, včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 500 Kč a poplatku za sjednání služby Informační SMS servis ve výši 261 Kč. Celkem tedy byl žalovaný povinen vrátit částku 37 761 Kč. Poskytnutý úvěr však žalovaný žalobkyni ani zčásti neuhradil, a to jak ve lhůtě splatnosti, tak ani následně a žalobkyně tedy uplatnila sankční ujednání ve formě smluvní pokuty, kterou kapitalizovala ve výši 3 813,04 Kč. Žalovaný však po předchozím upomínání, a nakonec po předžalobní výzvě ze dne 30. 5. 2024 na svůj závazek nic neuhradil a zůstal tedy v prodlení se zaplacením celé žalované částky.
3. Žalovaný se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřil a současně byl nekontaktní.
4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na základě kterého žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč (což bylo prokázáno i soudem vyžádaným sdělením ČSOB, a.s.) za poplatek ve výši 7 500 Kč a poplatek za doplňkovou službu ve výši 261 Kč a žalovaný se zavázala tento úvěr řádně a včas vrátit do lhůty splatnosti, která byla na základě jeho žádostí stanovena až na 14. 1. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení nevznesl proti tvrzeným skutečnostem žádné námitky a současně neprokázal, že by celou úvěrovou částku řádně a včas uhradila, má soud za to, že žalobkyni vznikl nárok na uplatnění smluvní pokuty, která byla kapitalizována výší 3 813,04 Kč. S ohledem na pasivitu žalovaného a prokázané skutečnosti ohledně toho, že mu byl ze strany žalobkyně úvěr v plné míře vyplacena na jeho bankovní účet, považuje soud nárok žalobkyně za dostatečně skutkově a důkazně podložený, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení s počátkem od následujícího dne po uplynutí doby splatnosti úvěru, tj. od 15. 1. 2024.
5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 3 842 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 664 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.