Výrok
I. Manželství účastníků [Jméno manžela] a [Jméno manželky], rozené [rodné přijmení], uzavřené dne 12. 7. 1997 před Městským úřadem v [Anonymizováno], se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Manžel podal dne 4. 2. 2026 návrh na rozvod manželství, ke kterému se manželka v průběhu jednání u Okresního soudu v Lounech v plném rozsahu připojila.
2. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne 12. 7. 1997 před Městským úřadem v [Anonymizováno]. Děti narozené z manželství jsou již zletilé. Manželé soudu nepředložili dohodu o úpravě vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství.
3. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
4. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).
5. Soud ve věci provedl důkaz oddacím listem Městského úřadu v [Anonymizováno], ze kterého má za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 12. 7. 1997. Soud dále provedl výslech účastníků řízení.
6. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Manželé dále shodně vyloučili obnovení manželského soužití a trvají na rozvodu manželství.
7. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1,2 občanského zákoníku a soud postupoval v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku, nezbylo soudu než návrhu vyhovět a rozhodnout tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).