9 C 360/2024

Odůvodnění

1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

2. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 554,83 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. a žalovaným ze dne [datum] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 37 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 779,35 Kč. Žalovaný se poté se splácením svého závazku dostal do prodlení, což vedlo k tomu, že poskytovatel úvěru tento ke dni 18. 7. 2023 prohlásil za splatný a žalovaného vyzval k okamžitému doplacení nesplacené jistiny a příslušenství. V průběhu řízení byla pohledávka postoupena ze společnosti [právnická osoba]. na společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž bylo soudem pravomocně rozhodnuto usnesením ze dne 24. 1. 2025. Jelikož žalovaný na svůj závazek již dále nic neuhradil, zůstal tedy nadále v prodlení s částkou 34 836,16 Kč představující dlužnou jistinu, kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 201,97 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 925,38 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 301,32 Kč a dlužné poplatky ve výši 390 Kč a 900 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od 30. 4. 2024 do zaplacení a z kapitalizovaných obchodních úroků ve výši 2 201,97 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.

3. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k žalobě po dobu řízení žádným způsobem nevyjádřil a proti žalovaným nárokům nevznesl žádné námitky.

4. Na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud po právní stránce za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah v režimu občanského zákoníku podle § 2395 a následující a podle zákona č. 257/2016 Sb. Dále že předmětem tohoto smluvního vztahu ze dne [datum] bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 37 000 Kč, který se žalovaný zavázal řádně vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Z předložených skutkových tvrzení a souvisejících důkazů má soud za prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení s řádným hrazením svých závazků, což mělo za následek ukončení poskytování smlouvy ze strany společnosti Moneta Money bank a.s. ke dni [datum] s požadavkem na okamžité doplacení zbytku všech dlužných částek, které byly již specifikovány výše. Dále pak má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně a účinně převedena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 19. 11. 2024 na současnou žalobkyni s tím, že jednotlivé dlužné částky odpovídají specifikaci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku a jsou dostatečně důkazně podloženy. S ohledem na výše uvedené za absence jakéhokoliv vyjádření ze strany žalovaného považuje soud tedy nárok žalobkyně za dostatečně skutkově zdůvodněný a důkazně podložený, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 3 881 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 500 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč, 21 % DPH 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 703 Kč. Při stanovení výše odměny soud vycházel z ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobkyně činí opakované návrhy ve skutkově shodných věcech, a proto jsou naplněny požadavky výše uvedeného ustanovení.