Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 480 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 16 480 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
2. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 480 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že žalovaná s žalobkyní uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala řádně a včas zaplatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 180 Kč, a to formou pravidelných týdenních splátek ve výši 303 Kč. Celková částka ve výši 18 180 Kč měla být splacena nejpozději do 13. 3. 2025, přičemž žalovaná v průběhu smluvního vztahu na svůj závazek uhradila pouze částku 1 700 Kč a se zbytkem ve výši 16 480 Kč zůstala v prodlení i po následných výzvách. Žalobkyně dále požaduje z této částky zákonný úrok z prodlení počínaje dnem následujícím po dni, kdy měl být celý úvěr dle smlouvy řádně splacen, tj. úrok z prodlení je požadován od 14. 3. 2025 do zaplacení částky 16 480 Kč.
3. Žalovaná se v průběhu řízení k celé záležitosti nijak nevyjádřila a současně byla nekontaktní.
4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah podle § 2395 a následující občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru na základě kterého žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský ve výši 10 000 Kč který se žalovaná zavázala řádně a včas zaplatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 8 180 Kč, a to formou pravidelných týdenních splátek ve výši 303 Kč, přičemž tímto způsobem uhradila pouze částku 1 700 Kč a se zbytkem zůstala v prodlení. Vyplacení úvěru má soud za prokázáno přímo z úvěrové smlouvy, dle které došlo k vyplacení v hotovosti při podpisu smlouvy, čímž se předmět úvěru dostal do dispozice žalované. K celkovému doplacení úvěru mělo dojít 60. týdenními splátkami po 303 Kč hotovostně prostřednictvím pověřeného pracovníka nejpozději do 13. 3. 2025. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla po celou dobu řízení nekontaktní a nečinná a k žalobě samé se žádným způsobem nevyjádřila, soud v rámci hodnocení věci vycházel tedy pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a z přiložených důkazů s tím, že tvrzení a důkazy jsou ve vzájemné shodě a tvrzení žalobkyně jsou tedy náležitě důkazně podložena, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, že žalovaná dluží a je povinna žalobkyni uhradit zbývající částku 16 480 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 16 480 Kč od 14. 3. 2025 do zaplacení.
5. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 1 000 Kč, což představuje 2x paušální náhradu nákladů pro nezastoupeného účastníka podle vyhl. MS č. 254/2015 Sb. po 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.