Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, když pohledávka za žalovanou byla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].) společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. [Anonymizováno] a následně byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalované celkem [částka], a to dne [datum] převodem na bankovní účet žalované číslo [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná však přes výzvu ničeho na dluh nevrátila. Vzhledem k tomu, že nijak nereagovala ani na předžalobní upomínku ze dne [datum], žalobkyni nezbývá než požadovat i zákonný úrok z prodlení od [datum].
2. Soud pod č.j. EPR [č. účtu] –[Anonymizováno] vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz. Tento se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen.
3. Žalovaná pak souhlasila s tím - a to tím, že se nevyjádřila k dotazu soudu, že věc může proběhnout bez nařízení jednání. Za souhlasu žalobkyně byl vydán rozsudek bez nařízení jednání.
4. Žalobkyně předložila potvrzení o provedené platbě, z nichž bylo zjištěno, že z účtu společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. byla žalované na účet [č. účtu] pod VS [var. symbol] dne [datum] poukázána částka [částka].
5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že jako strany zde vystupovaly firma [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a [Jméno žalované], když se jednalo o návrh smlouvy, podle níž by věřitel žalované zapůjčil částku [částka] a žalovaná by ji měla dále v dohodnutém čase se vrátit. Na této listině však absentovaly podpisy stran.
6. Z předžalobní upomínky s podacím listem bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu, a to do tří dnů.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že firma [Anonymizováno] [právnická osoba]. (dříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].) postoupila předmětnou pohledávku firmě [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a na základě další smlouvy tato předmětnou pohledávku postoupila žalobkyni. Ke smlouvám byl založen i přehled postoupených pohledávek, kde je uvedená i pohledávka žalované.
8. Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že na běžný účet žalované vedený pod číslem [č. účtu] byla připsána částka [částka] dne [datum].
9. Podle § 2991 odstavec 1 OZ (zákon číslo 89/2012Sb. - občanský zákoník) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované zaslala dne [datum] částku [částka], které přes výzvy žalovaná nevrátila, ačkoliv se jednalo o plnění bez právního důvodu, když původně sice zřejmě měla firma, která peníze zaslala žalované, s touto uzavřít úvěrovou smlouvu, kterou měli již připravenou, ale k tomuto nedošlo. Žalovaná tedy získala předmětnou finanční částku bez právního důvodu a jako takovou jí soud uložil zaplatit žalobkyni, když žalobkyně je aktivně legitimována pro podání žaloby, neboť předmětnou pohledávku získala na základě postupních smluv shora uvedených. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení od doby, kdy byla vyzvána k zaplacení bezdůvodného obohacení, respektive po uplynutí tří dnů od doručení této zásilky, je zcela zřejmě od [datum] v prodlení, a proto žalobkyni byl přiznán od tohoto data i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, byla jí přiznána náhrada nákladů řízení celkem v částce [částka] podle § 142 o.s.ř., když tato náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku [částka] (položka 2 bod. 1. písm. b) Sazebníku zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb.), a náhrady nákladů právního zastoupení žalobce advokátem [částka]. Jak bylo zjištěno, žalobkyně podala u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby, úkony právní služby jsou poskytnuty v zásadě jen při podání první formulářové žaloby. navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv. „formulářovou“ žalobu. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle ust. § 11 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z ust. § 14b odst.1 bod 1. vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje [částka] a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, s tím, že pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně [částka], tj. celkem [částka] (3 x [částka]), dále žalobkyni přiznal náhradu nákladů 3 x [částka] paušální částky jako náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné dle ust. § 14b odst.5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.