Výrok
I. Žaloba ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala toho, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnou zápůjčku ve výši [částka], za což měl žalovaný zaplatit celkem [částka] Žalovaný však následně uhradil pouze [částka]. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, přičemž po postoupení žalovaný uhradil ještě [částka]. Pohledávka za žalovaným byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka], přičemž pro neplnění podmínek oddlužení bylo insolvenční řízení zastaveno. Žalovaný dále uzavřel s původním věřitelem dne [datum] smlouvu o zápůjčce č. [hodnota], na jejímž základě od původního věřitele obdržel zápůjčku [částka], za což se žalovaný zavázal uhradil částku [částka]. Rovněž na tuto zápůjčku žalovaný zaplatil pouze částku [částka].
2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci nevyjádřil.
3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
4. Z dokumentů s názvem Smlouva o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel půjčil žalovanému [částka], za což se žalovaný zavázal zaplatil celkem [částka] v 58 splátkách ve výši [částka]. Součástí smlouvy o půjčce č. [hodnota] byly i smluvní podmínky původního věřitele. Z karty zákazníka připojené k této smlouvy soud ověřil, že žalovaný měl být vlastníkem nemovitosti, kde bydlí, má mít uzavřenu ještě další půjčku/úvěr u jiného subjektu, je majitelem vozidla (bez bližší specifikace), má jedno nezaopatřené dítě (narozené v roce 2007). Jeho měsíční příjmy dosahují [částka], platí nájem/inkaso ve výši [částka], další výdaje domácnosti dosahují [částka] (bez bližší specifikace), splátka půjčky/alimentů činí [částka], výdaje na telefon pak jsou ve výši [částka].
5. Z dokumentu Smlouva o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel půjčil žalovanému [částka], za což se žalovaný zavázal zaplatil celkem [částka] v 58 splátkách ve výši [částka]. Součástí smlouvy o půjčce č. [hodnota] byly i smluvní podmínky původního věřitele. Z karty zákazníka připojené k této smlouvy soud ověřil, že žalovaný měl být vlastníkem nemovitosti, kde bydlí, má mít uzavřenu ještě další půjčku/úvěr u jiného subjektu a u původního věřitele, je majitelem vozidla (bez bližší specifikace), má dvě nezaopatřené děti (narozené v roce 2007 a 2012). Jeho měsíční příjmy dosahují [částka], manželka má příjem [částka] a [částka] obdrží na mateřské, platí nájem/inkaso ve výši [částka], další výdaje domácnosti dosahují [částka] (bez bližší specifikace), splátka půjčky/alimentů činí [částka] + [částka], výdaje na telefon pak jsou ve výši [částka].
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy (žalovaný uveden pod bodem [číslo] s tím, že byly postoupeny pohledávky specifikovány č. [číslo]) soud ověřil, že tam vyjmenované pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně pak žalovaného vyzývala k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] danou k poštovní přepravě dne téhož dne.
7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“ či „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
8. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.
9. Podle ustanovení § 2390 o. z. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
10. V projednávané věci žalobkyně ve své žaloby tvrdila, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem dvě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] č. [hodnota] a ze dne [datum] č. [hodnota], na jejich základě měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši [částka]. Tyto smlouvy o zápůjčce však žalobkyně soudu ani přes upozornění v přípisu ze dne [datum] nepředložila. Soudu tak za dané situace nezbývá nic jiného než uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou primární důkazní povinnost v podobě předložení příslušných smluv o zápůjčce. Bez jejich předložení přitom soud nemůže posoudit, zda tyto smlouvy byly skutečně žalovaný uzavřeny, zda jsou platné a zda na jejich základě žalovaný skutečně obdržel nějaké prostředky od původního věřitele. Pouhá skutečnost, že příslušné smlouvy o zápůjčce (jejich číselné označení) jsou uvedeny v příloze smlouvy o postoupení pohledávek, v předžalobní výzvě, že žalovaný měl s původním věřitelem uzavřít ještě další dvě smlouvy o zápůjčce č. [číslo] a [číslo] (které žalobkyně soudu předložila), či údajně že tyto smlouvy měly být dle tvrzení žalobkyně uplatněny v rámci insolvenčního řízení vedeného s žalovaným, nemůže podle soudu dokládat závěr o tom, že tyto tvrzené smlouvy o zápůjčce byly ze strany žalovaného v roce 2014 skutečně uzavřeny.
11. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle § 118a odst. 2 a 3 o. s. ř., žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001).
12. Za dané situace proto soudu nezbylo nic jiného, než žalobu ze dne [datum] zamítnout pro nedůvodnost.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný, který byl ve sporu plně úspěšné, žádné náklady na vedení tohoto řízení neměl.