15 C 298/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení domáhala se svou žalobou zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná mu za tímto účelem předložila k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobkyně si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který uvedla ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online www.creditea.cz, o vystavení rozpisu plateb byla žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle Smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve Smlouvě. V souladu se Smlouvou a čl. 8. Smluvních podmínek byla žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl tzv. zesplatněn ke dni [datum]. Žalobkyně nadále požaduje po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení, dále rovněž požaduje také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení.Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení:- dlužné jistiny ve výši [částka],- dlužného poplatku ve výši [částka],- dlužného úroku z jistiny do zesplatnění [datum] ve výši [částka],- kapitalizovaných úroků od [datum] do [datum] ve výši [částka],- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka],dále žalobce požaduje rovněž zaplacení:- úroků ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení,- zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], od [datum] do zaplacení.

2. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozhodnutí a žalobu částečně zamítl ohledně požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], dále kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a dále úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízením tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. na platební místo dle § 149 o. s. ř. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že předchůdce žalobkyně „poskytl“ žalované částku [částka], žalovaná mu zaplatila pouze [částka] a plnění předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalované, které je povinna žalobkyni vydat dle § 2991 a následujícího občanského zákoníku. Ostatní nároky plynoucí z tvrzené uzavřené úvěrové smlouvy soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy.

3. Žalobkyně podala proti rozsudku ze dne [datum] odvolání do výroku II. pouze co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum], neboť rozporovala závěr soudu týkající se výše poskytnuté částky, když tvrdila, že žalovaná vyčerpala nikoliv částku [částka], ale částku [částka], pak bezdůvodné obohacení žalované činí částku [částka], nikoliv soudem přiznanou částku [částka] a požadovala, aby soud změnil rozhodnutí tak, že uloží žalované další povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení.

4. Podle obsahu odvolání soud posoudil návrh žalobkyně jako návrh na vydání doplňujícího rozsudku ve smyslu § 166 o. s. ř., když okresní soud již přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z podle mě výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu částečně zamítl co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodleně ve výši [částka] a dále co do úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 40 000 skáče od [datum] do zaplacení. Z žalované částky [částka] soud výrokem I. přiznal částku [částka] s odůvodněním, že se jedná o poskytnuté peněžní prostředky ponížené o žalovanou uhrazené částky.

5. Dle § 166 odst. 1 o. s. ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o náklady řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.

6. Dle § 166 odst. 2 o. s. ř. k doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne, návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků z původního rozsudku (§ 166 odst. 3 o. s. ř.)

7. V daném případě soud nařídil jednání ve věci samé k projednání návrhu žalobce na doplnění rozsudku o část předmětu řízení ve výši co do částky [částka].

8. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, ač byla řádně předvolána v souladu s o. s. ř.

9. Soud doplnil dokazování listinou nazvanou „denní historie“, z níž bylo zjištěno, že žalovaná v období od [datum] do [datum] čerpala úvěr, jednak dne [datum] ve výši [částka], dále dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] čerpala [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], celkem tedy načerpala částku [částka]. Z denní historie z devátého sloupce zleva nazvaného čerpání úvěru bylo tedy prokázáno, že žalovaná vyčerpala celkem částku [částka].

10. Dále z denní historie desátý sloupec zleva nazvaný splátka klienta bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila celkem částku [částka], a to dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka]. Dále bylo zjištěno, že následně tedy i po postoupení pohledávky žalobkyně žalovaná už neuhradila ničeho.

11. Rozdíl těchto částek tedy činí [částka] ([částka] -[částka] rovná se [částka]). Soud pouze doplňuje, že tato denní historie byla předložena soudu až v souvislosti s podáním žalobkyně ze dne [datum], při jednání předcházející vydání rozhodnutí dne [datum] nebyla předložena.

12. Soud dle 166 o. s. ř. doplňujícím rozsudkem rozhodl o části předmětu řízení, tedy o částce, kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor právního předchůdce žalobkyně. Soud připomíná, že soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou z důvodu porušení povinnosti dle § 84–89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a přiznal žalobkyni vůči žalované právo na navrácení bezdůvodného obohacení, avšak s ohledem na předložené dokazování listin nazvanou denní historie, v níž jsou obsaženy částky, které žalobkyně čerpala a následně splatila, když tedy rozdíl mezi nimi se odlišuje od původního zjištění ve výši [částka], viz bod 22 odůvodnění původního rozsudku.

13. Soud tedy v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku rozhodl i o části, o která byla soudem opomenuta ve výroku rozsudku ze dne [datum] a dle § 166 odst. 1 o. s. ř. uvedený rozsudek, který dosud nenabyl právní moci, doplnil o další výrok týkající se povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka], když tuto částku považuje taktéž dle § 2991 a následující občanského zákoníku za bezdůvodné obohacení žalované, jako rozdíl mezi vyčerpanou částkou a částečně zaplacenou žalovanou částkou. Bylo tedy zjištěno, že žalovaná vyčerpala celkem částku [částka], došlo tedy k doplnění rozhodnutí ohledně této částky.

14. Vzhledem k tomu, že ani tuto částku [částka] žalovaná neuhradila řádně a včas, soud uložil žalované povinnost zaplatit i tuto částku spolu s úroky z prodlení stanovenými dle § 1970 občanského zákoníku s odkazem na výši úroků z prodlení 15 % stanovené dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění v závislosti na výši reposazby České národní banky.

15. Vznik prodlení žalované je od data [datum], tedy o data shodného stejně jako v případě již dříve přiznané částky [částka], vychází z data a lhůty stanovené k plnění dle výzvy k zaplacení dluhu, předžalobní upomínky, jejíž odeslání a doručení podle právních předpisů žalobkyně v řízení prokázala.

16. V souvislosti s řízením o vydání doplňujícího rozsudku soud přiznal žalobkyni vzniklé náklady tohoto řízení, a to odměnu advokáta dle § 7 a 11 advokátního tarifu ve znění účinném od [datum], a to jednak za úkon právní služby - účast při jednání konané [datum] ve výši [částka], dále [částka] paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 advokátním tarifu a náhrada za DPH dle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř., když zastupující advokát je společníkem AK [právnická osoba]. právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie a plátcem DPH je právnická osoba. Dále byl zaplacen soudní poplatek [částka] dle zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích a dále je přiznána odměna advokáta ve výši [částka] za podání žalobkyně brojící proti rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] spolu s náhradou hotových výdajů advokáta v úhrnné výši [částka] za tento úkon a dále náhrada za DPH, vše v celkové výši [částka], zaokrouhleno na celé koruny.

17. Přiznané náklady řízení [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek, když vůči žalované je vedeno několik exekučních řízení, více soudních sporů o zaplacení finanční částky, a to vše na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se v řízení domáhala se svou žalobou zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], se sídlem [adresa], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále jen „Smlouva“). Předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalované úvěr získat a splácet. Žalovaná mu za tímto účelem předložila k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobkyně si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který uvedla ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, které byla žalovaná povinna hradit, byla žalované sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl žalované dostupný online www.creditea.cz, o vystavení rozpisu plateb byla žalovaná vyrozuměna e-mailem. Minimální měsíční splátky byla žalovaná povinna uhradit vždy do data splatnosti dle rozpisu plateb a dle Smlouvy (Osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní úrok ve výši sjednané ve Smlouvě. V souladu se Smlouvou a čl. 8. Smluvních podmínek byla žalovaná povinna hradit také poplatky a náklady. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila a úvěr byl tzv. zesplatněn ke dni [datum]. Žalobkyně nadále požaduje po žalované smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení, dále rovněž požaduje také zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru a poplatků až do zaplacení.Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení:- dlužné jistiny ve výši [částka],- dlužného poplatku ve výši [částka],- dlužného úroku z jistiny do zesplatnění [datum] ve výši [částka],- kapitalizovaných úroků od [datum] do [datum] ve výši [částka],- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka],dále žalobce požaduje rovněž zaplacení:- úroků ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení,- zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka], od [datum] do zaplacení.

2. Soud v daném případě nařídil ústní jednání, zástupce žalobce se nedostavil, byl řádně omluven, žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, ačkoliv byla řádně předvolána soudem v souladu s o. s. ř. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Žalovaná se žádným relevantním způsobem nevyjádřila.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: z listiny nazvané smlouva o úvěru bylo zjištěno, že dne [datum], č. úvěru 5391408 žalovaná obdržela převodem na specifikovaný účet částku [částka].

5. Z úvěrových podmínek žalobkyně se podává, že v případě, že se klient opozdí s úhradami podle smlouvy, účtuje žalobkyně takzvaně účelně vynaložené náklady na vymáhání, například paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku [částka]. Žalovaná uhradila předchůdci žalobkyně dle samotného tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nerozporovala, pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbytku dlužné částky, tzv. předžalobní upomínkou ze dne [datum], když soud měl k dispozici i výpis podacího archu, prokazující odeslání této předžalobní výzvy.

6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Dle § 2395 o. z. smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 1 odst. 2 in fine o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. i bez návrhu soud přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží.

12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od [datum]) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své tzv. bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

15. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (nyní § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum]. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena odpovídajícími doklady.“.

17. Pro úplnost soud dodává, že pokud dle § 87 odst. zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (např. podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru), nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum]. Tento závěr je zcela odpovídající, jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], kde mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, tak s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], III. ÚS 4129/18, který na citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

18. A navíc, jak plyne z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne [datum], ve věci C-2020-167 (řízení o předběžné otázce podané Okresním soudem v [adresa], týkající se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně neprokázala, že by její právní předchůdce kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalované, a ani, že by ji vůbec jakkoliv ověřoval. Předtištěné prohlášení spotřebitele ve smlouvě o úvěru o tom, že se mu dostalo informací a vysvětlení, na jejichž základě je schopen posoudit, zda je pro něj vhodný, nemůže zastoupit splnění povinnosti věřitele přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj závazek splnit. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18). Věřitel by měl požadovat přinejmenším potvrzení zaměstnavatele dlužníka a porovnat informace tvrzené dlužníkem se státem publikovanými údaji o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a nespokojit se s předložením kopií údajných faktur o vykonané práci žalovaným (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

20. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná.

21. S ohledem na shora uvedené závěry, soud věc posoudil tak, že smlouva o úvěru uzavřená dne [datum] mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná podle § 580 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem a zjevným narušením veřejného pořádku. Obdobně také srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 1742/2015.

22. Současně má soud v řízené za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka], žalovaná mu zaplatila pouze [částka]. Plnění předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinen toto obohacení žalobkyni vydat.

23. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

25. Zástupce žalobkyně by byl poučen dle § 118a a následující o. s. ř. soudem, kdyby se dostavil k jednání.

26. Žalobní nároky plynoucí z tvrzené uzavřené úvěrové smlouvy ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (úroky, úhrada za poskytnutý úvěr, vyhodnocení úvěrového případu, umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště). Tyto nároky jsou svou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku úvěrovému vztahu, který byl dle soudu neplatně sjednán. Soud tedy částečně žalobu výrokem II. zamítl.

27. Žalovaná je povinna zaplatit zbývající přijaté peněžní prostředky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění.

28. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nebyly shledány žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popřípadě stanovení dobrodiní splátek.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka].

30. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Přiznané náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na platební místo dle § 149 o.s.ř. ve lhůtě dle § 160 o.s.ř.