Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

15 C 349/2024

Soud: Okresní soud v LitoměřicíchDatum rozhodnutí: 27. 2. 2025Č. j.: 15 C 349/2024-46Soudkyně: JUDr. Martina LorencováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 14. 5. 2025Předmět řízení: O zaplacení 32 800 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSLT:2025:15.C.349.2024.1
smlouva o úvěrupostoupení pohledávkybezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 14. 11. 2026 máme 604 717 z 615 474 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (99) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] IČ [IČO] se sídlem [adresa] a žalovanou došlo [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a dle smluvního ujednání byly nedílnou součástí smlouvy i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, v souvislosti s touto smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši [částka], což představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] a částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], celkovou částku odpovídající součtu zapůjčené částky poplatku a pojistného, byloli sjednáno, se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 21měsíčních splátkách po [částka], přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na [datum]. Uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byla již žalovaná prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami, právní předchůdce žalobkyně měl také právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši, z celé dlužné částky do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila na úhradu svého dluhu. Pohledávka byla postoupena ze strany předchůdce žalobkyně na žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.Žalobkyně požaduje po žalované vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované pouze ze zákonným úrokem z prodlení v rozsahu dlužné jistiny [částka], dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, když kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] vypočetl žalobce tak, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny [částka] za období od [datum] do [datum]..Žalobkyně se dále stejnou žalobou domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, s tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], IČ [IČO] se sídlem [adresa] došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a nedílnou součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě tohoto poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně dále částku ve výši [částka] představující součet kapitalizovaných úroků, zapůjčené peněžní prostředky ve výši [částka] a částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], žalovaná měla platit 65 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena splatností ke dni [datum]. Žalovaná uhradila celkem pouze částku [částka]. Žalobkyně získala pohledávku postoupením smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což oznámila písemně žalované. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu ve výši [částka] představující rozdíl mezi poskytnutou částkou [částka] a částku ve výši [částka], kterou žalovaná zaplatila na jistinu, dále požaduje kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] (zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně počítaný z částky dlužné jistiny za období od [datum] do [datum]) a dále úroky z prodlení výši 15 % ročně z jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovanou vyzvala předžalobní výzvou k plnění dle § 142a o. s. ř., přesto nedošlo k úhradě dluhu.

2. Žalovaná se žádným způsobem nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání předvolal účastníky, zástupce žalobkyně se nedostavil, omluvil se omluvou ze dne [datum]. Žalovaná se nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s o. s. ř. Soud dle § 101 odst. 1 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, uvedla kontaktní adresu [adresa], dále uvedla, že má čistý příjem [částka] a má odhadované měsíční výdaje [částka]. Dále o úvěr požádala dne [datum] prostřednictvím zástupce právního předchůdce žalobkyně a vyplnila taktéž téhož dne formulář smlouvu o spotřebitelském úvěru, když tyto listiny podepsala, součástí této listiny byly i smluvní podmínky s tím, že je zde uvedeno, že si sjednala doplňkové pojištění a má zaplatit dlužnou částku [částka] s úrokovou sazbou 88 %, a to formou 65 splátek po [částka] týdně.

5. Ze smluv o spotřebitelském úvěru a žádostí o zařazení do pojistného programu datované jednak [datum], jednak [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] požádala opět žalovaná o poskytnutí úvěru [částka] se sjednaným úrokem s poplatkem částkou [částka], součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky pro smlouvy o spotřebitelském úvěru, který žalovaná [datum] podepsala.

6. Soud měl dále k dispozici souhrnné informace z [datum], z něhož bylo zjištěno, že došlo k [datum] k poskytnutí částky 15 % se sjednanou úrokovou sazbou 88 %. Dne [datum] došlo ke splátce [částka], dne [datum] zaplaceno [částka], [datum] taktéž zaplaceno [částka] a [datum] zaplaceno [částka].

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky týkající se smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota].

8. Dále měl soud k dispozici podací lístek prokazující odeslání předžalobní výzvy ze dne [datum].

9. V daném případě má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel se žalovanou jako dlužníkem uzavřel ve dvou případech smlouvu o úvěru, jednak dne [datum] o spotřebitelském úvěru číslo [hodnota] a dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota].

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum] (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1 odst. 2 in fine o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. i bez návrhu soud přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží.

14. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

16. Ustanovení § 86 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

17. V daném případě soud shodně s žalobkyní posoudil, že smlouvy o úvěru uzavřené jednak dne [datum] a dále dne [datum] jsou neplatné podle § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem a zjevným narušením veřejného pořádku.

18. Současně však má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku jednak [částka], když na tuto částku žalovaná ničeho neuhradila a částku [částka], když tomuto uhradila žalovaná částku [částka] s tím tedy se žalovaná na úkor žalobkyně, respektive předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila a je žalovaná tuto částku povinna zaplatit.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatil ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl.

21. Plnění předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto své obohacení žalobkyni vydat.

22. Soud tedy přiznal žalobkyni jednak částku [částka] a jednak částku [částka] (ze smlouvy ze dne [datum] a ze smlouvy [datum]). Zároveň soud přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to i v rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení, když tvrzení žalobkyně o vzniku prodlení žalované posuzuje soud jako důvodné.

23. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od [datum], výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

25. Žalobkyni tedy dle § 1970 občanského zákoníku náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tedy stanoveného dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době počátku prodlení žalované.

26. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro uložení lhůty jiné nebo poskytnutí dobrodiní splátek ve prospěch žalované neshledal žádné důvody. Proti žalované je vedeno několik soudních sporů pro zaplacení dlužné částky a taktéž několik exekucí.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně má nárok na náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva proti žalované, který ve věci úspěch neměla.

28. Náklady řízení představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] zaplacený dle zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v platném znění. Další náklady řízení představuje odměna právního zástupce za tři úkony právní služby po [částka], za právní služby jednak převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh podání žaloby ve věci samé dle § 11 advokátního tarifu (dále jen a. t.), další náklady představuje paušální náhrada za tři úkony právní služby po [částka] dle § 14b a. t. a DPH 21 % z této odměny právního zástupce.

29. Celkové náklady řízení ve výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 o. s. ř., tedy k rukám právního zástupce žalobkyně.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací