15 C 87/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující jistinu ve výši [částka] s příslušenstvím, s tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobcem Úvěrovou smlouvu č. SUA19/006373. Na základě této Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] za účelem zaplacení kupní ceny předmětu financování-motorového vozidla, kdy byla částka úvěru vyplacena na účet prodejce. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 29,383343 % ročně. Celkem se žalovaný zavázal svůj úvěr uhradit v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], kdy splatnost poslední splátky byla určena na den [datum]. Žalovaný se celkem zavázal uhradit částku ve výši [částka]. Splatnost jednotlivých splátek byla určena vždy do 10. dne v kalendářním měsíci. Podpisem smlouvy potvrdil, že je seznámen se smlouvou a všemi ostatními dokumenty, všem jejich ustanovením rozumí a souhlasí být jimi vázán a že prohlášení uvedené ve smlouvě a v úvěrových podmínkách jsou pravdivá. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku, které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. Žalobce se tedy zavázal poskytnout ve prospěch žalovaného a žalovaný se uzavřením Smlouvy zavázal takto poskytnutý Úvěr společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Žalovaný porušil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, k jejímuž dodržování se zavázal, a z toho důvodu využil žalobce svého oprávnění a úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaný do dne zesplatnění celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. Zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno Výzvou k zaplacení celého úvěru - zesplatnění ze dne [datum], která byla žalovanému zaslána, dokládá se odeslání Výzvy k zaplacení celého úvěru žalovanému. Dlužná částka byla ke dni zesplatnění vyčíslena na [částka]. Tato částka byla určena jako součet:- dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši , částka- úrokové vyrovnání, resp. obchodní úrok, který byl spočítán od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data ukončení smlouvy ve výši , částka- nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši , částka- smluvních sankcí účtovaných v případě prodlení ve výši , částka- účelně vynaložených nákladů ve výši , částka- nákladů spojených s prodejem vozidla ve výši , částkaAni po výše uvedené výzvě žalovaný svůj závazek vůči žalobci neuhradil a byl vyzván k odevzdání vozidla, kterým byl úvěr zajištěn. Zajištění vzniklo podpisem Smlouvy o zajišťovacím převodu práva, která je umístěna na stejné listině jako smlouva úvěrová, tedy k [datum] přistoupil věřitel k prodeji předmětu smlouvy. Automobil byl žalobcem zajištěn a přes obchodního partnera, společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], bylo vozidlo dne [datum] zpeněženo. Částka, která byla prodejem získána, byla, po odečtení nákladů zpeněžení, odečtena od celkového dluhu žalovaného Pohledávka se tedy po prodeji vozidla skládala z: nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši [částka]. O nové výši pohledávky byl žalovaný informován Oznámením o prodeji vozidla a výzvou k doplacení dluhu. Ani po této výzvě žalovaný nehradil. Dlužná nesplacená jistina a dlužné splátky jsou po celou dobu prodlení žalovaného dále úročeny obchodním úrokem a celá dlužná částka se po dobu trvání prodlení úročí zákonným úrokem z prodlení.Od doby zesplatnění do dne podání žaloby byly na pohledávku přijaty platby v celkové výši [částka]. Ty byly započteny na dluh, který se nyní skládá z částek:- nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši , částka- nákladů na vymáhání žalobce ve výši [částka], když od [datum] byl účelně vynaložený náklad a vymáhání navýšen a sjednocen na částce [částka] za měsíc vymáhání.Na účet pohledávky byla tedy přijata částka v celkové výši [částka]. Jelikož žalovaný svůj dluh zcela neuhradil, dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě celého dluhu.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz dne [datum], který usnesením ze dne [datum] byl zrušen, neboť se žalovanému nepodařilo doručit jeho do vlastních rukou.

3. Žalovaný se žádným relevantním způsobem nevyjádřil.

4. Soud v daném případě nařídil ústní jednání, žádný z účastníků se k jednání nedostavil, zástupce žalobce se omluvil, žalovaný se nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán soudem v souladu s o. s. ř. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: z listiny nazvané smlouva o úvěru bylo zjištěno, že dne [datum], smlouvu o úvěru č. SUA19/006373 žalovaný osobně podepsal.

6. Z Oznámení o prodeji vozidla a výzva k doplacení dluhu ze dne [datum] byla zjištěna aktuální výše dluhu po jeho snížení výnosem z prodeje vozidla. Dále měl soud k dispozici Fakturu č. [hodnota] od společnosti Rasmussen & Lundquist [právnická osoba]., kterou byly prokázány náklady vynaložené na vymáhání pohledávky.

7. Dále měl soud k dispozici kupní smlouvu č. [hodnota] uzavřenou přes společnost [právnická osoba], kterou bylo převedeno vlastnické právo k předmětnému automobilu vč. protokolu o převzetí předmětu této smlouvy a Fakturu č. [hodnota] od společnosti [právnická osoba] prokazující náklady vynaložené v souvislosti s prodejem vozidla a Fakturu prokazující vynaložené náklady v souvislosti s prodejem vozidla č. SPV_FVDPOV23/00137 - dorovnání POV.

8. Z důkazu, které byly předloženy žalobkyní, soud zjistil, jednak ze smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že došlo k řádnému uzavření smlouvy mezi účastníky, dle které byla žalovanému poskytnuta úvěrová částka [částka], a to na účet prodejce uvedeného ve smlouvě. Zesplatnění úvěru má soud prokázané z dopisu adresovaného žalobkyní žalovanému nazvaného oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni [datum].

9. Dále byla zjištěna výše dlužné částky [částka], která se skládá z dlužných splátek do data zesplatnění úvěru ve výši [částka], úrokové vyrovnání, resp. obchodní úrok, který byl spočítán od data poslední splátky před zesplatněním úvěru do data ukončení smlouvy ve výši [částka], nesplacené jistiny, kterou měl žalovaný hradit po dni zesplatnění ve výši [částka], smluvních sankcí účtovaných v případě prodlení ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], nákladů spojených s prodejem vozidla ve výši [částka]. Automobil byl prodán dne [datum] za částku [částka].

10. Z platební historie bylo zjištěno, že úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a včas splácen, byla prokázána i výše dlužných částek. O správnosti výpočtu nemá soud důvody pochybovat, byl učiněn prostřednictvím bankovního softwaru, který bývá pravidelně auditován a podléhá i kontrole ze strany ČNB.

11. Soud rovněž zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému posuzovala řádně jeho úvěruschopnost, vycházela z dostupných registrů a postupovala v souladu s právními předpisy. Dále z dokladů předložených žalovaným ověřila výši jejich příjmů a výdajů.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)]. Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

15. Na základě tohoto zjištěného skutkového závěru s odkazem na citované zákonné ustanovení soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem dle § 1810 o. z. byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr do výše [částka]. Žalovaný jej zcela vyčerpal, avšak zcela řádně neuhradil.

16. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle § 2395 o. z. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Soud tedy přiznal jako odůvodněný žalobkyní požadovaný obchodní úrok ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a úrok z prodlení kapitalizovaný od [datum] do [datum] ve výši [částka].

17. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinou poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvní pokutou a příslušenstvím, sestávajícím z úroku z úvěru a úroku z prodlení v zákonné sazbě z dlužné úvěrové jistiny, stanoveným podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění.

18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], zaokrouhleno na celé koruny.

20. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].