Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 5 395 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 5 395 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 992,91 Kč a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Předmětem tohoto řízení bylo zaplacení částky ve výši 17 395 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce uvedl, že jeho předchůdce, společnost [Anonymizováno] ‘[Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO: [IČO] uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedenou jistinu vrátí spolu s poplatkem výši 5 039,93 Kč a úrokem ve výši 355,07 Kč, a to do data splatnosti, tedy do 3.8.2024. Dále uvedl, že právní předchůdce žalobce na svých webových stránkách www.[Anonymizováno].cz poskytuje úvěry, kdy se žadatelé nejdříve zaregistrují, následně je jim zřízen uživatelský účet, odsouhlasí znění rámcové smlouvy a poté je jim na číslo jejich telefonu odeslán autorizační kód. Totožnost klientů je ověřována tím, že zašlou své osobní údaje i číslo svého bankovního účtu. Právní předchůdce žalobce zaslal shora uvedené prostředky na bankovní účet žalovaného č.[č. účtu]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nic neuhradil, domáhá se žalobce nároku na zaplacení částky 17 395 Kč soudní cestou. Aktivní legitimaci ve sporu žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi spol. [Anonymizováno] [právnická osoba]. a [Anonymizováno]. [právnická osoba], IČ: [IČO]. Z uvedené společnosti byla následně další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávka z této společnosti postoupena na žalobce.
2. Soud ve věci nařídil jednání, kterého se žalobce omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy neostavil, soudní písemnosti mu byly zasílány na adresu uvedeno v centrální evidenci obyvatel ([adresa]). Na uvedené adrese si žalovaný soudní písemnosti nepřevzal, dne 26.2.2026 mu byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu.
3. Soud provedl důkazy, které na podporu svého nároku předložil žalobce. Ze Smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobce, spol. [Anonymizováno] ‘[Anonymizováno] [právnická osoba]. poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30i dnů spolu s poplatkem po slevě ve výši 5 039,93 Kč v případě překročení doby splatnosti. Žalovaný je ve smlouvě identifikován svým jménem, příjmením, rodném číslem, číslem OP a číslem bankovního účtu ([č. účtu]). Zaslání částky ve výši 12 000 Kč na účet žalovaného má soud z Potvrzení o provedení transakce, kdy na účet žalovaného byla dne 4.7.2024 zaslána částka ve výši 12 000 Kč.
4. Aktivní legitimace k podání žaloby je prokazována Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], kde spol. [Anonymizováno] ‘[Anonymizováno] [právnická osoba]. žalovaného informuje, že jeho pohledávka byla na základě shora uvedených smluv o postoupení pohledávky postoupena na žalobce.
5. Pokud jde o výši dluhu v částce 17 395 Kč, tato se skládá z dosud neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč poplatku za úvěr před slevou ve výši 5 039,93 Kč a úroku dle smlouvy ve výši 355,07 Kč.
6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuj, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
11. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 tak, že ,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.
15. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalovaného, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného. Žalobce mohl zkoumání úvěruschopnosti prokázat předložením výplatnic žalovaného, jeho pracovní smlouvou, výpisem z účtu, nic však z uvedených důkazů soudu předloženo nebylo. Žalobce soudu předložil pouze vyplněnou tabulku (úvěruschopnost klienta k půjčce č. [hodnota]), která však sama o sobě ničeho neprokazuje. V tabulce jsou navíc uvedeny zcela nerealistické výdaje pouze ve výši 5 000 Kč měsíčně (3 000 Kč bydlení, 2 000 Kč telefon, internet), kdy ve výdajích tak nejsou vůbec zohledněny náklady na dopravu, jídlo, energie apod.
16. Vzhledem k tomu, že se žalobce o své vůli rozhodl, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvil, nemohl soud žalobce dle ust. § 118a a násl. o.s.ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu C.H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413) „poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).“
17. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v Ústí nad Labem-viz rozhodnutí např. pod č.j.: 17 Co 278/2017-161 ze dne 24.8.2017, či č.j. 84 Co 117/2025-53, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
18. Po právní stránce tedy soud věc posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] žalobce žalovanému poskytl jistinu ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně o tuto částku obohatil a tuto částku soud žalobci přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení od 4.8.2024 do zaplacení. Dobu prodlení s ohledem na judikát Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 stanovil soud.
19. Co do zbytku žalobního nároku, tedy co do částky výši 5 395 Kč a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 5 395 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení, soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. když žalobce byl ve věci úspěšnější než žalovaný, náleží mu tak poměrná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Dále jsou tvořeny odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 1 200 Kč (tři úkony právní služby á 400 Kč za sepis žaloby, přípravu a převzetí věci a zaslání předžalobní výzvy). Žalobci dále náleží tři paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhrada advokátových výdajů za tři úkony právní služby (podle § 13 odst. 3, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Příslušná DPH ve výši 21% je výši 315 Kč. Celkový výše náhrady nákladů řízení tak činí 2 615 Kč. Soud úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení vypočetl dle novely advokátního tarifu č. 120/2014 Sb., ust. § 14b, neboť se v dané věci jedná o podání na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech (nárok z nesplaceného spotřebitelského úvěru). Individualizace návrhu na vydání EPR, resp. žaloby, je v zásadě technického charakteru, když jeho strukturovaný text směřuje k uplatnění v zásadě totožných nároků z totožných důvodů a rozdíly spočívají pouze v technické či administrativní záměně proměnných skutečností vyplývajících z jednotlivých smluvních ujednání (viz judikát Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn.: 17 Co 666/2015). U zdejšího soudu žalobce podal řadu typově shodných žalob. Protože žalobce byl o 37,97% úspěšnější než žalovaný (žalováno 17 395 Kč, přiznáno 12 000 Kč), činí výsledná náhrada nákladů řízení částku ve výši 992,91 Kč21. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.