Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbytku žalobní nároku ve výši [částka], a dále co do úroku ve výši 29,91 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále co do úroku ve výši 26,16 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
Ke smlouvě o úvěru pod č. , číslo1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, spočívající v zákonném úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále v úroku ve výši 29,91 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedl, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba]. uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal uhradit v 30i měsíčních splátkách po [částka]. Na základě ujednání v čl. 6 části B smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní poutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Protože se žalovaný dostal do prodlení při platbě splátce o více než 65 dní, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil dopisem ze dne [datum] a vyzval žalovaného k úhradě nesplacené jistiny. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil právnímu předchůdci žalobce pouze částku [částka]. V důsledku zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen hradit i smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové dlužné jistiny úvěru ve výši [částka]. Výši dlužných částek z tohoto nesplaceného úvěru tak žalobce vyčíslil částkou [částka], kdy tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka], z dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlý ke dni zesplatnění ve výši [částka], dlužné smluvní pokuty ve výši [částka]. Dále žalobce požadoval ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 29,91 % ročně z částky dlužné jistiny ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] do [datum] do zaplacení.Ke smlouvě o úvěru č. , číslo2. Na základě shora uvedené smlouvy o úvěru se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, spočívající v zákonném úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále v úroku ve výši 26,16 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedl, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba]. uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal uhradit v 48i měsíčních splátkách po [částka]. Na základě ujednání v čl. 6 části B smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit smluvní poutu ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Protože se žalovaný dostal do prodlení při platbě splátce o více než 65 dní, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil dopisem ze dne [datum] a vyzval žalovaného k úhradě nesplacené jistiny. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil právnímu předchůdci žalobce pouze částku [částka]. V důsledku zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen hradit i smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z nové dlužné jistiny úvěru ve výši [částka]. Výši dlužných částek z tohoto nesplaceného úvěru tak žalobce vyčíslil částkou [částka], kdy tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka], z dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlý ke dni zesplatnění ve výši [částka], dlužné smluvní pokuty ve výši [částka]. Dále žalobce požadoval ode dne [datum] smluvní úrok ve výši 26,16 % ročně z částky dlužné jistiny ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] do [datum] do zaplacení. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě kterých, byly s účinností ke dni [datum] nároky ze nesplacených úvěru z právního předchůdce žalobce postoupeny na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nařízeného soudního jednání se bez omluvy neúčastnil.4. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze smlouvy o úvěru č. [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet v celkem 48i měsíčních splátkách po [částka]. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 66,81 ročně. V čl. 6.
1 Smlouvy je uvedeno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s platbou splátky o více než 30 dní vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka], a to za každou opožděnou splátku. V čl. 6.
2 Smlouvy je uvedeno, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení více než 15 dní. V čl. 6.5 je pak uvedeno, že jestliže žalovaný v případě zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru. Zesplatnění úvěru má soud za prokázané z dopisu ze dne [datum] nazvaného jako Oznámení, kde je žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. V dopisech nazvaném jako Oznámení je žalovaný informován, že se ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru a je vyzván k uhrazení dosud nesplacené části úvěru ve výši [částka] (úvěr č. [číslo]) a ve výši [částka] (úvěr č. [číslo]) a to okamžitě. Zároveň je upozorněn na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z těchto dlužných částek za každý den prodlení. Výše dlužné jistiny, neuhrazených smluvních pokut i úroku přirostlých ke dni zesplatnění úvěru z obou shora uvedených úvěrových smluv vyplývá z Oznámení. Úhrada splátek na úvěr pod č. [číslo] ve výši [částka] a na úvěr [číslo] ve výši [částka] vyplývá z předložené tabulky. Aktivní legitimaci k podání žaloby je prokázána Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum], na základě kterých, byly s účinností ke dni [datum] nároky ze nesplacených úvěru z právního předchůdce žalobce postoupeny na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem.5. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.9. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18 tak, že ,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.13. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.14. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným uzavřel shora uvedené úvěrové smlouvy, aniž před jejím uzavřením řádně vyhodnotil schopnost žalovaného dlužnou částku řádně splácet. Žalobce v žalobě ani netvrdil jakým způsobem byla bonita žalovaného zkoumána a rovněž k prokázání zkoumání úvěry schopnosti žalovaného nepředložil žádný důkaz. Ani při ústním jednání ze dne [datum] žalobce, kterému sděleno, že žalobě ze shora uvedených důvodů směřuje k zamítnutí, žádný důkaz k prokázání ověření bonity žalovaného nepředložil.15. S ohledem na shora uvedené závěry soud předmětné smlouvy o úvěru posoudil jako absolutně nepatné pro zjevný rozpor se zákonem, když žalobce v rozporu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečně posoudil bonitu žalovaného. Neplatnost úvěrové smlouvy pak vyplývá nejen z ust. § 588 o.z., ale i ze samotného ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.16. Shora uvedené závěry ohledně požadavků na zkoumání úvěruschopnosti dlužníků jsou vyjádřeny i v rozsudku Krajského soudu v [adresa] pod č.j.: [spisová značka], který posuzoval spor téhož žalobce.17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění platném od [datum], kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění platném od [datum] se bezdůvodně obohatil ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, ...18. Vzhledem k tomu, že žalobce žalovanému bez právního důvodu na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy pod č. [číslo] poskytl částku [částka], žalovaný uhradil žalobci na splátkách částku celkem ve výši [částka], tak se na úkor žalobce obohatil o částku [částka]. Tuto částku soud žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení spolu s úroky z prodlení, tak jak žalobce požadoval, tedy od [datum] do zaplacení. Na základě absolutně neplatné úvěrové smlouvy pod č. [číslo] poskytl žalobce (resp. jeho právní předchůdce) žalovanému částku [částka], žalovaný uhradil žalobci na splátkách částku celkem ve výši [částka], tak se na úkor žalobce obohatil o částku [částka]. Tuto částku soud žalobci přiznal z titulu bezdůvodného obohacení spolu s úroky z prodlení, tak jak žalobce požadoval, tedy od [datum] do zaplacení. Celkem tak žalobci soud přiznal částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení.19. Ve zbytku žalobního nároku, tedy co do částky ve výši [částka], a dále co do úroku ve výši 29,91 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále co do úroku ve výši 26,16 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, soud žalobu zamítl.20. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá a náhradu nákladů právo. Protože žalobce byl v uplatňování svých žalobních nároků více úspěšný než žalovaný, náleží žalobci poměrná náhrada nákladů řízení. Žalobce byl v uplatnění žalobního nároku o 6,33% úspěšnější než žalovaný. Celkovou výši nákladů řízení soud vypočetl v částce [částka]. Uvedená částka je tvořena odměnou za právní služby ve výši á [částka] (4 úkony, počítáno z punktu [částka]), 4 x režijní paušál á [částka]. DPH ve výši 21% ze shora uvedených částek činí [částka]. Do náhrady nákladů řízení byl zahrnut i zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení tak činí částku ve výši [částka]. Protože žalobce byl pouze o 6,33 % úspěšnější než žalovaný, činí poměrná náhrada nákladů řízení částku [částka]. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.