Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

19 C 48/2024

Soud: Okresní soud v LitoměřicíchDatum rozhodnutí: 8. 8. 2024Č. j.: 19 C 48/2024-29Samosoudce: Mgr. Zdeněk HammerAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 16. 12. 2024Předmět řízení: O zaplacení 54 346 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSLT:2024:19.C.48.2024.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěrupostoupení pohledávkyneplatnost právního jednání
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (34) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku ve výšin [částka] a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], jenž uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto vrátit ve splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný svůj závazek porušil, když nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na svůj dluh uhradil pouze částku [částka]. Dlužná částka tak představuje nesplacenou jistinu ve výši [částka]. Žalobkyně žádá též zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od právního předchůdce žalobkyně. Žalobkyně v žalobě uvedla, že po žalovaném požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě postoupené pohledávky.

3. Protože bylo věc možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na zahájení řízení, žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní. Z předložené listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému celkovou částku [částka]. Částka byla poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy. Z předložené Tabulky umoření vyplývá, že žalovaný uhradil na svůj dluh pouze [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12 2022 byla pohledávka za žalovaným původním věřitelem postoupena žalobkyni (č. řádku 6499 v seznamu postoupených pohledávek). O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum].

5. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobkyní, resp. právním předchůdcem, a žalovaným vznikl závazkový vztah, který se řídí ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku.

7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.

10. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. C-679/18 tak, že ,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

14. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalovaného, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně ani netvrdila, že by bonitu žalovaného jakkoliv ověřovala.

15. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v [adresa] -viz rozhodnutí pod č.j.: [spisová značka] ze dne [datum], soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, a žalovaným uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši [částka] a žalovaný tuto částku v plné výši nevrátil, posoudil soud nárok žalobkyně na vydání žalované částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V dané věci se jedná o plnění bez právního důvodu ve výši [částka] podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., které je žalovaný povinen vrátit spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Cekem tak náhrada nákladů řízení činí částku [částka].

18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací